Metodika k úkolům sobotní školy pro třídy mládeže 15 - 19 let

7. úkol - 5. čtvrtletí

NENÍ VĚŘIT JAKO VĚŘIT

 

________________________________________

 

Omlouváme se, že kresby 7. A 8. Úkolu byly zaměněny. K tomuto úkolu tedy patří kresba na straně 63 (ne kříž). Děkujeme za pochopení.

 

CÍL

Věřit znamená důvěřovat nebeskému Otci.

DÍLČÍ CÍLE

Věřit  - to má své důsledky,

věřit – to znamená navázat vztah s Kristem,

věřit – to mění věci,

věřit – to vede k výrazným činům.

 

STAVBA ÚKOLU

 

Úvod? Existují různé definice víry a různé představy o tom, co je víra.

 

Věřit znamená mít vztah

Ne – vztah provždy

Po – ďáblova  víra

Út – vztah ke Kristu

St – záchranný vztah

 

Věřit znamená jednat

Víra vede k modlitbě

Víra vede k činům

 

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE  A OTÁZKY

-         Je nutno společně definovat biblickou víru. Nechtě studenty, aby předložili návrhy nebo jako učitel é  navrhněte sami nějaké definice.

-         Jaké vztahy existují kromě víry a pochybností? Jen velká víra může přenášet hory a vrhat je do moře.

-         Z diskuze by mělo vyplynout, že víra závisí na pravidelném setkávání s Bohem.

 

Úvod:

Co je to víra? Co to znamená věřit?

Neděle

Víra už nyní přináší jistotu spasení.  Ovlivňuje můj každodenní život.

 

Pondělí

Víra mi každý den pomáhá při rozhodování.

 

Úterý

I malá víra vede k činu. Malá víra se může rozvíjet a růst.

 

Středa

Víra je prostředek, jak vyjádřit důvěru k Bohu

 

Čtvrtek

Víra není vrozená, je třeba ji živit a chránit. Ježíšův způsob života nám může být příkladem, jak uskutečňovat každodenní rozhodnutí.

 

Pátek

I když můžeme stát v úžasu před hrdiny  víry, i oni byli pouhými lidmi, kteří  však s důvěrou a věrností byli bezvýhradně poslušní.

 

 

 

Důvěra k Bohu člověka nasměruje. V důvěře pracuje a svědčí o Bohu. Nemusí to být přímo práce v misijních polích, ale tam, kde člověk žije,  zprostředkovává Boží zvěst. Víra a čin jsou podle Bible neoddělitelné.

 

Věřit v Boha a jeho Syna Ježíše, vtěleného, mrtvého a zmrtvýchvstalého zahrnuje také znalost o Bohu a  a Kristu, jak zpřístupňují svědectví těch, kteří se s Bohem a Kristem setkali, nebo kterým se zjevili. Tato svědectví mají být známa, máme je studovat a porovnávat. To naplňuje naši touhu i potřebu poznání Boha. Bez  úsilí se víra nerozvíjí.

Víra je důvěra k Bohu a k Ježíši. Důvěra se rozvíjí vztahem, v kterém stále lépe vnímáme obraz osoby, v kterou se odvažujeme doufat. Zkušenosti jiných nám slouží jako povzbuzení, ale nemohou nahradit osobní prověření vírou.

Obtíže života jsou stálou příležitosti pro ověření a růst naší důvěry. Víra se neutváří jenom díky úspěchům a kladným Božím zásahům. Posilují ji i neúspěchy a boje,  ve kterých se víra jeví jako holá nemožnost.

Víra je čin s Bohem a s Ježíšem. Přijímá kritéria a cíle života, jaké přijímal Kristu a které jsou Božími cíli a kritérii. Žije pro stejné dílo. Proto se rozhoduje a jedná tak, aby naplnila cíle, které k naplnění tohoto díla přispívají. Taková víra ví, že nezávisí na úspěchu těchto činů. Spoléhá na jediný čin, na Boží čin v Kristu jako na jediný  zdroj spasení. Činy víry nejsou nikdy záslužné. Je to Boží dar služby.

Boží milost je jako dobře pojištěný účet v bance. Spásný čin, který naplnil Kristus je jako šek podepsaný na tento účet, který daroval Bůh každému z nás. Vírou přijímáme, že tento šek je hodnověrný.  Hodnotu, kterou tímto šekem získáme, máme použit pro pomoc druhým. Takovými činy nevyrábíme spasení, takovým činem víry je nám spasení dosažitelné. Takové činy nejsou zásluhy. Je to pouze postoj úměrný tomu, že člověk ví, důvěřuje a přijímá od Boha život.