CÍL

Věřící člověk může získat ospravedlnění

 

DÍLČÍ CÍLE

- smíření lze získat vírou jedině v Kristu,

- smíření přichází až po pokání,

- odpuštění přináší pokoj,

- život poslušnosti nabízí skutečnou svobodu,

- ospravedlnění není jen nauka

 

STAVBA ÚKOLU

Úvod:

Je možno věřit marně.

Ospravedlnění

ne - vírou

po - připočtené

Pokání a obrácení

út - Davidův příklad

Odpuštění

st - klid, který dává Ježíš svým Duchem

Poslušnost

čt - dává pravou svobodu

Evangelium

pá - evangelium ve zkratce

 

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE

- Jako učitelé studujte pasáž o spravedlnosti, která ospravedlňuje: Řím 3,19-24.

- Zákon, i kdyby nás nechtěl odsuzovat, jednoznačně vyznačuje, že jsme daleko od Boha. Jistě nás nemá zmalomyslňovat, ale ukazuje, že spasení ze skutků - tedy záchrana díky tomu, co uděláme - je vyloučeno a že se musíme obrátit ke Kristu. Jen víra nám zprostředkovává spasení.

- Věřící i nevěřící, židé i pohané, jsou tedy hříšníci a mají daleko k Boží slávě. Dokonce pak ani nevíme, kdo je Pán Bůh, a jsme odkázáni na vytváření vlastních idolů.

- A potom Bůh v Ježíši Kristu zjevuje svou spravedlnost. Naše přirozená představa říká, že spravedlnost spočívá v odsouzení zlých a odměně pro dobré. Pavel však ukazuje Boží spravedlnost, která neodsuzuje nenávratně hříšníky, ale která je prohlašuje za spravedlivé - Bůh je ospravedlňuje.

- Ten Bůh, od kterého je člověk vzdálen, zároveň člověka ospravedlňuje a smiřuje ho se sebou ve vykoupení skrze Krista. Z otroka se stává svobodný syn.

- I když je za nás zaplaceno, jsme vykoupeni a zachráněni, nemění se náš život ze dne na den. To by znamenalo, že by Bůh jednal bez nás. I když náš různá pouta ještě v každodenním životě svazují, jsme lidmi, kterým bylo odpuštěno, byli přijati a jsou považováni za Boží syny.

- Když se ve víře znovu setkáváme s Kristem, víra v něho nás postupně mění a v našem životě se konkretizuje statut synovství, který nám byl darován. Pohled lidí na nás se může měnit, ale v Božích očích zůstáváme jeho dětmi v Kristu. Miloval nás a miluje stále více (Řím 8,31-39).

- Zákon ukazuje, že existuje propast mezi námi a Bohem. A nejsme schopni to změnit. To však nemá vést k nezdravému pocitu viny. Víra nás uvědomuje o našich chybách, abychom si uvědomili, že naší bída spočívá v jediné skutečnosti: opustili jsme otcovský dům.

- Vědomí viny ovšem nic neřeší. Pouze svírá a imobilizuje. Proto nás Nový zákon zve, abychom změnili svůj způsob uvažování, překonali staré myšlení. Staré myšlení spočívá v tom, že "chceme být jako bohové" (1 Moj 3,5). Místo toho se smíme stát syny, kteří s důvěrou natahují ruku k Otci. S vírou v jeho lásku.

- Zkušenost obrácení se neodehraje jednou provždy. V každém setkání víry umíráme a vstáváme zmrtvých, děsíme se své nevěrnosti a radujeme se ze záchrany - spasení.

 

OTÁZKY

- Tato lekce chce ukázat, že je možno věřit marně, zbytečně. Jak je to možné?

- Téma spravedlnosti jsme studovali již v 5. úkole (oddíl na čtvrtek). Připomeňte je.

- Při studiu stati na pondělí nezaměňujte pojem "připočtená spravedlnost" s vypočítavostí ani s počítáním. Jde naopak o obrovský dar. Jde o dar milosti.

- Oddíly na úterý, středu a čtvrtek patří úzce k sobě. Ukazují, jak zacházet s tímto darem: dělat pokání, angažovat se pro dobré, poslouchat atd.

- Společně přečtěte a rozeberte 32. žalm.

- Závěr: Dar lze přijmout pouze vírou. Pokání a poslušnost potom ukazují, zda jde o opravdovou víru. Když lidé žijí v úzkém vztahu k Bohu, jsou očišťováni, viditelně nesou jeho obraz a jeví se jako spravedliví.

 

PRAKTICKÉ RADY

- Tento úkol uzavírá sérii čtyř lekcí o spasení. Snažte se v diskuzi definovat, co je spasení. K tomu jsou důležité pojmy, jak je výše uvádíme ve "Stavbě úkolu".

- Slovo ospravedlnění není každému srozumitelné. Snažte se proto přiblížit ho co nejkonkrétněji. Používejte termíny: obrácení, odpuštění, poslušnost atd.