CÍL
Poté, co Izrael jako národ nenaplnil Boží poslání,
zakládá Kristus novozákonní církev
DÍLČÍ CÍLE
- Na základě 17. kapitoly Janovy hlouběji pochopit, jak
. Kristus vychovává učedníky a připravuje je pro splnění
úkolu, který svěřuje církvi,
. jak se snažil učedníkům vštípit a předat úkol, který
sám přijal od Otce.
- Pro církev a skrze církev působí Bůh Otec, Ježíš Kristus
a svatý Duch.
STAVBA ÚKOLU
ne - oddanost a další rysy Kristových učedníků,
Kristus vychovává učedníky
po - Kristus nemá jen požadavky na učedníky, ale
sám také mnoho koná pro učedníky, pro církev
út - základní zvěst evangelia - pokání -
zvěstovaná v síle Ducha
st - duchovní i společenská změna obrácených židů
čt - Duch svatý umožňuje rozumět a dává sílu
pá - Duch svatý navazuje na Kristovo působení,
učedníci se nechávají použít svatým Duchem pro práci,
kterou jim Kristus zanechal
DOPLŇUJÍICÍ INFORMACE A OTÁZKY
Církev
Písmo představuje církev jako božské zřízení, nazývá ji
"církví Boží" (Sk 20,28; 1 Kor 1,2). Podstatu
křesťanské církve můžeme pochopit na základě studia Starého
zákona, kde má své kořeny, a stejně tak na základě různých
metafor, které používá Nový zákon.
Národ, který Bůh vyvedl z Egypta, byl nazván "shromážděním
lidu (církví) na poušti" (Sk 7,28). Prostřednictvím
Izraele chtěl Bůh vytvořit celosvětovou církev, kam by
ho představitelé všech národů přicházeli uctívat a poznávat
jako pravého Boha. Odtud by se vraceli k vlastnímu národu
s poselstvím spásy.
Navzdory stálé Boží péči o Izrael tento lid propadl modloslužbě,
separatismu, nacionalismu, pýše a sobectví. Boží lid své
poslání nesplnil. Příchod Ježíše znamenal pro Izrael určitou
dělící čáru. Boží lid očekával Mesiáše, který vysvobodí
jejich národ, ale neočekával Mesiáše, který je osvobodí
z otroctví vlastního já.
Na kříži vyvrcholila dvě protichůdná poslání: první se
týkalo církve, která byla natolik zaměřená na sebe, že
byla slepá vůči tomu, kdo jí dal život, a proto selhala;
druhé se týkalo Krista, který byl tak zaměřen na lásku
k lidem tak, že zemřel na jejich místě, aby jim dal věčný
život.
Zatímco kříž znamenal konec poslání Izraele, Kristovo vzkříšení
zahájilo existenci křesťanské církve a jejího poslání:
hlásání evangelia o spasení skrze Kristovu krev. Když
Židé ztratili své poslání, stali se pouze jedním z národů
a přestali být církví Boží. Na jejich místo Bůh ustanovil
církev, která na světě dále plnila jeho poslání (Mat 21,41.43).
Novozákonní církev, která je úzce spojena se společenstvím
víry starého Izraele, tvoří obrácení židé i pohané, kteří
uvěřili v Krista. Církev získala univerzální charakter
tím, že v ní přestaly existovat národnostní hranice. Místo
národní církve se stala církví misijní, která je zde proto,
aby splnila Boží původní plán nově formulovaný v příkazu
zakladatele církve, Ježíše Krista: "Jděte ke všem
národům a získávejte mi učedníky." (Mat 28,19)
Podle "Adventisté sedmého dne věří...", str.
177-179.
Křesťan
Název odvozen od "Kristus" (ne od křest, křtít).
Jan Hus píše: "Protože my po něm (Kristu) sloveme
kristiani, křesťané česky... Každý křesťan že vzal na
křtu jméno Kristovo a přisáhl, aby jeho následoval v dobrém,
nenásleduje-li ho, tedy nadarmo jméno křesťanské od Krista
vzal..."
Jan Ámos Komenský: "Kristian je ten, kterýž Ducha
Kristova a pomazání od něho má a kterýž je skutečný následovník
Pána svého, Pána Krista... Křesťan ve jménu Kristovu pokřtěný
a v něj jako v svůj kmen vštípený, má po křesťansku, totiž
kristovsku živ býti, z něhož život svůj a formu života
i sílu bere."
Jméno "křesťané" se poprvé vyskytlo v Antiochii
Syrské (Sk 11,26) někdy ve 40. letech I. století. Byla
to patrně přezdívka, kterou pohanské okolí označilo vyznavače
Kristovy. Křesťané se mezi sebou nazývali bratry, učedníky,
věřícími, svatými. Židé je posměšně nazývali "Nazarejští",
"Galilejští".
Čtěte z knihy E.G.Whiteová, Skutky apoštolů.
První tři kapitoly hovoří o vzniku a poslání církve.
Při studiu ve třídě
- prostudujte důkladně verše v záhlaví stati na každý den,
- použijte všechny otázky K zamyšlení.
Učitel si dobře promyslí, jak prostuduje se studenty Kristovu
velekněžskou modlitbu (viz pátek - K zamyšlení).
Neděle
Čti: EGW, Touha věků, kap. 86. Znovu u jezera.
Hovořte o přípravě učedníků na úkol, kterým byla později
pověřena celá církev.
Porovnejte jejich přípravu, výchovu, vzdělání, schopnosti
- s předpoklady dnešních křesťanů.
Pondělí
V čem vidíte v dějinách spolupráci Boha Otce a Syna?
Mluvte o tom, na koho Kristus myslel před svým utrpením
a odchodem? Co vše připravil?
Jací lidé mohou naplňovat pověření, které Bůh dal církvi?
Úterý
Hovořte o obsahu zvěsti apoštola Petra o letnicích.
Komu kázal Petr? Čím se tito lidé lišili od nás a od lidí,
kteří žijí kolem nás? Jakou zprávu má Bůh pro nás dnes?
Co potřebují slyšet lidé kolem nás, naši kamarádi...?
Středa
V Bibli existuje řada metafor pro církev (stavba,tělo...).
Kterou máte nejraději?
Jakou metaforu byste použili pro šíření evangelia po Kristově
odchodu? (Lavina, bum, sněhová koule...)
Čtvrtek
Hovořte o tom, co vše iniciuje Duch svatý.
Hledejte biblické texty, které o tom píší (Jan 16,8-14;
Gal 4,6...)
Jak spolupracuje Boží Syn a Duch svatý?
Pátek
Vidíte v počáteční době prvokřesťanské církve naplnění
toho, za co se Spasitel modlil (Jan 17)?
