TEN, KDO ZŮSTAL

CÍL
Situace příbuzných po smrti jejich blízkého je úměrná
- životu a naději zemřelého
- i životu a naději pozůstalých.

DÍLČÍ CÍLE
Je pochopitelné, že pozůstalí truchlí.
Období smutku prochází různými fázemi.
Slova, kterými chceme potěšit, přikrývají smutek.
Pozůstalí potřebují také sami vyjádřit svůj smutek,
mluvit, plakat nebo s někým mlčet.

STAVBA ÚKOLU
ne - pocit bezmocnosti versus naděje
po - hodina pravdy; potřeba umírajícího předat pochodně
út - pohřební rituál
st - směs pocitů i realistické jednání
čt - dát průchod bolesti
pá - přijmout dočasnou porážku - smrt

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE A OTÁZKY
V úvodu můžete připomenout Jóbovy přátele, kteří chtějí předložit
teorie vysvětlující utrpení nebo hájící Pána Boha.
Můžeme hovořit na následující téma:
"Jdeš navštívit matku svého přítele, který zahynul při autonehodě. Jeho maminka se tě ptá: "Proč Bůh neochránil mého syna?"
Při studiu úkolu rozeberte jednotlivé biblické příběhy:
Jákoba, Davida a Abšolóma, Davida a syna Bet-šeby, Abrahama.
Které jiné události kromě smrti příbuzných a přátel můžeme prožívat?
Smutek prochází často zhruba těmito fázemi nebo některými z nich:
- období šoku, obrana a protest,
- boj proti zdroji utrpení, vzpoura, smutek, pocit viny,
- smíření, přijetí.

Fráze, kterým je třeba se vyhnout v kontaktu s truchlícími:
a) "Čas zahojí každou ránu."
Blízký příbuzný to může chápat tak, že nebereme jeho smutek vážně.
Nedokáže ještě vnímat svůj smutek jako přechodný.
b) "Podívej se, jak druzí trpí mnohem víc než ty."
Smutek a utrpení není možno porovnávat. Podstatné je to, že dotyčný cítí
tento smutek. Porovnávání je vnímáno jako popření utrpení a nedostatek soucitu.
c) "Je ještě tolik věcí, pro které můžeš žít."
To může být vnímáno jako skrytá výčitka.
Jako bychom mu brali právo na smutek.
d) "Kdo ví, před čím byl uchráněn."
Tím se vlastně snažíme vnutit pozůstalému povinnost být vděčný za ztrátu.
Může to vnímat jako výčitku, že je sobec a považuje své zájmy za důležitější
než zájmy zemřelého.