"JDĚTE KE VŠEM NÁRODŮM"

CÍL
- I když se církev stala velkou organizací, máme si uchovat postoj průkopníků.
- Církev používá finanční a mediální prostředky ve službě evangelia.

DÍLČÍ CÍLE
- Dovědět se více o církvi v Evropě a ve světě.
- Bůh stále potřebuje lidi, kteří jsou ochotni investovat své schopnosti, vliv i prostředky do jeho podniku a hospodařit s nimi, "dát je do oběhu" (podobenství o hřivnách). Povzbudit mladé lidi, aby pomohli realizovat to, k čemu byla povolána církev adventistů.

STAVBA ÚKOLU
ne - systém finanční podpory církve - podmínky práce
po - počátek publikační činnosti CASD
út - adventisté sedmého dne v Evropě
st - koncepe světové misie
čt - rozhlasové vysílání
pá - organizační struktura

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE
- Využijte přehledné dějiny církve adventistů, které vyšly na pokračování v časopise Advent číslo 7-8/94 až 9/95. Bratr A. Štefanec je zpracoval pod názvem: "Pamätajme, ako nás Pán viedol."
- "Naše církve včera, dnes a zítra" (Dějiny adventního hnutí)
- "Životopisy adventních průkopníků", John Newins Andrews (čti endrús)

Úterý
V Basileji ve Švýcarsku byla otevřena tiskárna, která šířila po celé Evropě adventní naději. V roce 1877 se ustavily sbory v Neapoli (Itálie) a ve Valencii (Francie).

Čtvrtek
Myšlenku zvěstovat adventní poselství rozhlasem pojal v roce 1920 kazatel H.M.S. Richards. Bylo to tedy v době, kdy byl rozhlas ještě "v plenkách" Po mnoha letech snění, naděje a modliteb. mluvil poprvé do rozhlasu roku 1929. Prokopnická práce narážela na mnoho problémů. Nebyly prostředky a neměl spolupracovníky. Měl jen přesvědčení a víru, že se Bůh postará o potřebné vyci.

Kazatel Richards začal vysílat v době, kdy zároveň konal cyklus evangelizačních shromáždění v oblasti San Francisca. Jednou večer vyprávěl posluchačům o svém úmyslu vysílat rozhlasem a žádal je, aby darovali peníze nebo klenoty ke krytí výloh. Během několika dní dostal 200 dolarů. Příští neděli začal mluvit do rozhlasu a od té doby nikdy nepřestal.

Po svém prvním vysílání dostal sedm dopisů, k několika byly přiloženy peníze. Nejdříve odpovídal br. Richards na dopisy vlastnoručně psanými dopisy, ale brzy to už nešlo.

Nejdříve využívali k této práci prostory v obnovené budově pro chov kuřat v South Gate v Kalifornii. Od roku 1937 patřilo rozhlasové vysílání pod Pacifickou unii. Dosavadní název "Vzdušná modlitebna" (Tabernacle of the Air) byl v roce 1941 změněn na "Hlas proroctví" (The Voice of Prophecy). Kvarteto, které se připojilo k rozhlasové skupině, mělo název "Hlasatelé Krále" (The Kingś Heralds).

V roce 1941 jsme dostali možnost vysílat půl hodiny ve Všeobecném rozhlasovém systému. Reakce posluchačů byly povzbuzující. Jak odpvoědět na tento zájem? Evangelista Fordyce Detamore založil biblický korespondenční kurz Hlasu proroctví. Reakce na tento odvážný podnik byla překvapující. Za jeden měsíc se přihlásilo 5 000 posluchačů. Z prvních dvou milionů posluchačů, kteří se přihlásili do biblického korespondenčního kurzu, dokončilo studium 700 000 a více než 70 000 bylo pokřtěno.
V roce 1942 se "Hlas proroctví" stal církevním zařízením. V jedné místnosti ovšem sídlil rozhlasový biblický korespondenční kurz, oddělení pro osobní styky, prodej tiskovin a přístroj na adresní štítky. Často se také dostavovaly finanční potíže. Roku 1949, kdy dala Americká rozhlasová společnost k dispozici více času, nastala vážná krize. Byla to jedinečná příležitost, ale kvůli nedostatku peněz ji nemohli využít.
Bůh ale vyslyšel modlitby a prostředky se našly. Osobní tajemnice br. Richardse se modlila a prosila Boha, aby on sám opatřil pět tisíc dolarů. Když zvonil telefon, ohlásil nějaký mladý muž, že jeho matka má šek na pět tisíc dolarů, které chce věnovat Hlasu proroctví. To povzbudilo tajemnici, aby se modlila o dar deseti tisíc dolarů. Jednoho dne zavolal syn té dámy zase a přinesl šek na deset tisíc dolarů. Potom docházely menší i větší příspěvky.
Televizní vysílání "Víra pro dnešek" bylo zahájeno v roce 1950 každý týden z New Yorku. V roce 1952 dal ředitel televize v Utica, stát New York bezplatně promítat film "Víra pro dnešek" jakožto službu veřejnosti. Zprávy o tom se rozšířily po celé zemi a další stanice brzy schválily "Víru pro dnešek" jako praktický přístup k náboženství. Bez doplatku jediného haléře byla "Víra pro dnešek" v roce 1955 bezplatně vysílána na 118 stanicích. Později se vysílal náš program z nových televizních stanic... Hodnota neplaceného času vzrostla na více než tři čtvrtě milionu dolarů ročně, což je více než celá investice adventistů sedmého dne v té době.
Odpovědi vzrostly ze šedesáti šesti dopisů, které přišly po prvním programu, na 8400 dopisů v jediném týdnu. Diváci posílali finanční příspěvky.
Zjistěte (pomocí internetu apod.) co nejvíce informací o dnešním rozhlasovém vysílání církve adventistů u nás i ve světě.

Pátek
V roce 1901 byla při Generální konferenci upravena struktura organizace církve tak, jak ji známe nyní:
Generální konference - pro celý svět,
divize - části světa,
unie - země nebo několik zemí
sdružení - země nebo část země (státu...),
místní sbory
V tomto novém pojetí už nezávisela Evropa přímo na Battle Creeku. Byla vytvořena Evropská unie. Unie mohly mít své vlastní školy. Členové měli bližší kontakt s vedením.
Podle rad sestry Whiteové se nemělo vedení a organizace církve soustředit jen v městě Battle Creek, kde bylo dosud sociální centrum, nakladatelství i velké sanatorium. Členové jí dávali za pravdu, ale nic se nezměnilo.
V noci 18. února 1902 vyhořelo celé sanatorium. Nakladatelství tehdy vydávalo knihy, které neobsahovaly adventní poselství. Na tisk knih pro církev nebyl proto čas. 3O. prosince 1902 vyhořelo také nakladatelství. Když se to Ellen Whiteová doveděla, řekla: "Ta zpráva mě nepřekvapuje, protože jsem měla sen, jak anděl vztahuje ohnivý meč nad Battle Creekem."

PRAKTICKÉ RADY
Přehled o různých formách práce a služby církve nemá vyznít jako vychloubání, aby jako důvod k vděčnosti za Boží cesty k člověku. Má také inspirovat mladé lidi, aby viděli, že všechny dary je možno využívat k Boží slávě a šíření dobra a zprávy o záchraně.