Jak zachovávat sobotu

Dokument přijatý na 55. zasedání Generální konference v Indianapolis v roce 1990

 

Následující řádky mohou sloužit jako směrnice k zodpovězení některých otázek, které lidé často kladou. Na tyto otázky odpovídáme v duchu Písma a daru proroctví tak, abychom v žádném případě neomezili práva a svobodu svědomí jednotlivce usměrňovanou Duchem svatým.

Účel a smysl

Hlavním účelem tohoto dokumentu o zachovávání soboty je poskytnout rady nebo návod těm členům církve, kteří touží po bohatším a smysluplnějším prožívání soboty. Očekáváme, že povede ke skutečné reformě v zachovávání soboty v celosvětovém měřítku.

S vědomím skutečnosti, že společenství Božího lidu se setkává s četnými problémy v otázce zachovávání soboty, které jsou dány kulturním a ideologickým kontextem, pokusili jsme se vzít všechny problémy do úvahy. Smyslem tohoto dokumentu není zodpovědět každou otázku vztahující se k zachovávání soboty, ale spíše ukázat na biblické principy a rady daru proroctví, které mohou pomáhat členům církve v jejich snaze plnit Boží vůli.

Věříme, že rady obsažené v tomto dokumentu přinesou užitek. Vlastní rozhodnutí učiněná za krajních okolností, musí být motivována osobní vírou a důvěrou každého člověka vůči našemu Pánu Ježíši Kristu.

 

Sobota - ochrana našeho vztahu k Bohu

Sobota v sobě zahrnuje celý náš vztah k Bohu. Připomíná nám, co Bůh pro nás vykonal v minulosti, co koná dnes a co vykoná v budoucnosti. Sobota chrání přátelství člověka s Bohem a poskytuje nezbytný čas pro rozvoj tohoto vztahu. Sobota udržuje vztah mezi Bohem a lidskou rodinou, protože ukazuje na Boha jako na Stvořitele v době, kdy se lidstvo pokouší uchvátit místo Boha ve vesmíru.

V době poznamenané materializmem sobota obrací lidi k duchovním hodnotám. Lidé zapomínají na sobotu jako na svatý čas, a to přináší závažné důsledky - narušuje to a nakonec ničí vztah člověka k Bohu.

Správně zachovaná sobota je svědectvím o pokoji, který získáváme, když důvěřujeme Bohu jako svému udržovateli, jako zdroji spasení, a jako základu naší naděje do budoucnosti. Sobota nám přináší potěšení, protože v ní vstupujeme do Božího odpočinku a přijali jsme pozvání ke společenství s ním.

Bůh nás vyzývá, abychom pamatovali na sobotní den, protože si přeje, abychom pamatovali na něj.

 

Zásady a teologie zachovávání soboty

Podstata a účel soboty.
Původ soboty sahá až ke stvoření, kdy Bůh sedmého dne odpočinul od své práce (1 Moj 1-3). Sobota má zvláštní význam jako trvalé znamení věčné smlouvy mezi Bohem a jeho lidem, aby pamatovali, kdo je stvořil (2 Moj 31,17) a kdo je posvěcuje (2 Moj 31,13; Ez 20,12) a aby jej uznávali jako Hospodina svého Boha (Ez 20,20).

Jedinečnost soboty.
Sobota je zvláštní příležitost, kdy člověk může oslavovat Boha jako svého Stvořitele a Vykupitele, jako Pána života, se kterým se lidská rodina opět sjednotí při jeho druhém příchodu. Sobotní přikázání tvoří střed mravního zákona jako pečeť Boží autority. Protože je to symbol Božího vztahu lásky k pozemským dětem, lidstvo by se mělo tohoto daru vážit a vynaložit veškeré úsilí, aby tento vztah přijalo a trvale rozvíjelo. Boží lid se tedy bude zapojovat pouze do toho, co vede k Bohu a druhým lidem a ne do toho, co vede k uspokojování sobeckých zájmů.

Všeobecnost soboty.
Všeobecnost soboty je odvozena od stvoření. Proto její přednosti i závazky platí pro všechny národy, skupiny i společenské vrstvy. (Viz 2 Moj 20,11; 23,12; 5 Moj 5,13; Iz 56,1-8.) Zachovávání soboty se vztahuje na všechny členy domácnosti včetně dětí a platí dokonce i pro "tvého hosta, který žije ve tvých branách" (2 Moj 20,10).

Kdy sobota začíná a kdy končí.
Bible říká: Sobota začíná na konci šestého dne týdne a trvá jeden den, od večera do následujícího večera (1 Moj 1; Mar 1,32). Tento čas se shoduje se západem slunce. Když je obtížné určit přesný čas západu slunce, považujeme za začátek soboty okamžik, kdy se začne stmívat.

Principy zachovávání soboty.
Ačkoli Bible neodpovídá přímo na mnoho konkrétních otázek, které mohou dnes vyvstávat v souvislosti se svěcením soboty, poskytuje nám základní principy, které jsou platné i dnes (2 Moj 16,29; 20,8-11; Iz 58,13; Neh 13,15-22).

"Zákon zapovídá vykonávat v den Páně světskou práci. Činnost, kterou si člověk vydělává na živobytí, musí v sobotu ustat, stejně jako účast na světských zábavách a práce spojená se ziskem. Bůh ukončil v sobotu své stvořitelské dílo, odpočinul a požehnal ji. Stejně tak i člověk by měl v sobotu zanechat každodenního zaměstnání a věnovat čas zdravému odpočinku, bohoslužbě a dobrým skutkům." (Touha věků, str. 137)

Svěcení soboty však nevede k naprosté nečinnosti. Starý i Nový zákon nás vyzývají, abychom se zajímali o potřebné, ulehčovali utrpení druhých, protože sobota je den odpočinku pro všechny, zvláště pro chudé a utiskované (2 Moj 23,12; Mat 12,10-13; Mar 2,27; Luk 13,11-17; Jan 9,1-21).

Avšak ani konání dobrých skutků nesmí potlačit základní smysl soboty (1 Moj 2,1-3). Tím se míní jak tělesný (2 Moj 23,12), tak i duchovní odpočinek v Bohu (Mat 11,28). Duchovní odpočinek vede člověka, který chce zachovávat sobotu, aby hledal přítomnost a společenství s Bohem v bohoslužbě (Iz 48,13), v soukromém rozjímání (Mat 12,1-8) i ve veřejném shromáždění (Jer 23,32; 2 Král 4,23; 11,4-12; 1 Par 23,30; Iz 56,1-8). Účelem soboty je poznávat Boha jako Stvořitele a Vykupitele (1 Moj 2,1-3; 5 Moj 5,12-15). Máme ji prožít v kruhu rodiny i v širším společenství (Iz 56,1-8).

Sobota a autorita Božího slova.
E. G. Whiteová zdůrazňuje, že sobotní přikázání je jedinečné, protože obsahuje pečeť Božího zákona. Je to jediné "ze všech deseti přikázání, které uvádí jméno a titul Zákonodárce. Představuje ho jako Stvořitele nebe i země, a ukazuje tak, že proto Bohu náleží před vším ostatním úcta a uctívání. Kromě tohoto údaje neuvádí Desatero nic, co by ukázalo totožnost Zákonodárce." (Velké drama věků, str. 286)

Sobota jako znamení Stvořitele ukazuje na jeho vlastnické právo a autoritu. Smysluplné zachovávání soboty svědčí o tom, že uznáváme Boha jako Stvořitele a vlastníka všeho, že uznáváme jeho moc nad celým stvořením i nad námi. Zachovávání soboty je založeno na autoritě Božího slova. Nemáme jiný logický důvod pro to, abychom sobotu světili.

Člověk má možnost navázat vztah se Stvořitelem vesmíru jako s osobním přítelem.

Lidé, kteří zachovávají sobotu, musí občas čelit odporu ze strany ostatních lidí, chtějí-li zachovat věrnost vůči Bohu. Lidé, kteří neuznávají Boha jako svého Stvořitele, považují namnoze důsledné svěcení soboty a rozhodnutí nevykonávat v sobotu žádnou práci za svévolné a nesmyslné. Smysluplné a uvědomělé zachovávání soboty svědčí o tom, že jsme se rozhodli respektovat Boží přikázání. Říkáme tím, že nyní svůj život prožíváme v souladu s Božím slovem. Sobota bude také předmětem zkoušky v době konce. Věřící se budou muset rozhodnout: buď budou věrni Božímu slovu nebo se podřídí lidské autoritě (Zj 14,7.12).

 

Rodinný život v sobotu

Úvod.
Rodinný život je základní kámen správného zachovávání soboty. Pouze v případě, že jednotlivci zachovávají svědomitě sobotu doma a plní svěřené povinnosti jako členové rodiny, bude moci církev jako celek zjevovat světu radost a přednosti Božího svatého dne.

Různé typy domovů.
V naší době existují různé typy domovů: Například domov, ve kterém je manžel, manželka a děti; domov bez dětí, kde najdeme pouze manžela s manželkou; domov, ve kterém je pouze jeden rodič a děti (kde v důsledku smrti jednoho z rodičů nebo rozvodu musí jeden rodič převzít jak mateřskou tak otcovskou roli); domov, ve kterém žije člověk, který nikdy neuzavřel manželství nebo kde smrt či rozvod způsobil, že tento člověk zůstal sám a nemá žádné děti; anebo domov, ve kterém je pouze jeden rodič členem církve. Dříve než začneme hovořit o potřebách a problémech jednotlivých kategorií lidí, chceme předeslat, že některé principy a rady platí pro všechny skupiny a jiné budou sloužit jen některým z nich.

Dvě svatá ustanovení - domov a sobota.
"Na počátku" Bůh nabídl Adamovi a Evě zahradu Eden jako jejich domov. "Na počátku" Bůh také lidem dal sobotu. Tato dvě ustanovení - domov a sobota - patří k sobě. Obě jsou Božím darem. Obě jsou posvátné. Sobota podporuje a obohacuje jedinečným způsobem rodinná pouta.

Důležitým prvkem domova je důvěrné přátelství. Přátelství s ostatními lidmi je také důležitou součástí soboty. Spojuje rodiny těsněji s Bohem a váže i jednotlivé členy vzájemně. Z tohoto hlediska nemůžeme nikdy dostatečně zvýraznit důležitost soboty pro rodinu.

Zodpovědnost dospělých jako učitelů.
Když Bůh vybral Abrama jako otce vyvoleného národa, řekl: "Důvěrně jsem se s ním sblížil, aby přikazoval svým synům a všem, kteří přijdou po něm. "Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva." (1 Moj 18,19) Dospělí dostali v domově velkou odpovědnost v oblasti duchovního rozvoje dětí. Slovy i příkladem života jsou povinni vytvářet takové situace a prostředí, aby se sobota stala potěšením a životodárnou součástí křesťanského života tak, že děti, i potom, kdy opustí domov, budou pokračovat ve zvyku, který se naučili v mládí.

V souladu s nařízením: "Budeš je (Boží přikázání) vštěpovat svým synům" (5 Moj 6,4-9), musí dospělí členové rodiny učit děti milovat Boha a zachovávat jeho přikázání. Měli by je vést k věrnosti Bohu a k respektování jeho pokynů.

Od nejútlejšího dětství bychom měli svoje děti učit, aby se podílely na rodinných pobožnostech, pobožnost ve sboru se potom stane pouhým pokračováním něčeho, co je běžné v rodině. Od dětství bychom měli děti také učit, že je důležité pravidelně navštěvovat shromáždění sboru a že pravé zachovávání soboty zahrnuje návštěvu Božího domu, kde oslavujeme svého Pána a studujeme Bibli. Dospělí v rodině by měli jít příkladem v navštěvování sobotních shromáždění a poskytnout tak dětem příklad, který je velmi důležitý, když se děti začnou samy rozhodovat, co je v >životě důležité. Nakolik děti rostou a vyzrávají, měli bychom s nimi studovat Bibli a diskutovat, aby si uvědomily pravý význam soboty, její vztah ke křesťanskému životu, a její trvalou hodnotu.

Příprava na sobotu.
Máme-li sobotu správně zachovávat, musíme celý týden naplánovat tak, aby byl každý člen připraven uvítat počátek Božího svatého dne. To znamená, že dospělí členové rodiny naplánují vše tak, aby úkoly v domácnosti - nákup a příprava jídla, příprava šatstva a všechny další nezbytnosti každodenního života byly dokončeny dříve, než v pátek zapadne slunce. Den odpočinku by se měl stát ústředním bodem, okolo kterého se točí celý týden. Když se přibližuje páteční západ slunce, dospělí i děti mají uvítat sobotu s klidnou myslí, s dokončenou prací a s připraveným domovem tak, aby v něm mohli strávit následujících 24 hodin s Bohem a ve vzájemném společenství. Děti k tomu mohou napomoci tím, že úměrně svému věku a schopnostem převezmou některé povinnosti související s přípravou na sobotu. Na způsobu, jakým rodina začíná sobotu při západu slunce v pátek večer a na tom, jak stráví páteční večer, závisí, kolik přijmou požehnání, které Bůh připravil pro sobotu.

Správné sobotní oblečení.
Tam, kde jsou v rodině děti, jsou dospělí povinni v sobotu ráno, když se rodina obléká do sboru, svými požadavky a příkladem poučit děti, že Boha uctíváme také tím, že do jeho domu jdeme pouze v čistém, reprezentativním oblečení, které je přiměřené kultuře, ve které žijeme.

Důležitost sobotní školy.
Jestliže děti nemají možnost navštěvovat adventistickou církevní školu, stává se nejdůležitějším prostředkem náboženského vyučování mimo domov sobotní škola. Hodnotu této hodiny studia Bible nemůžeme nikdy přecenit. Proto by měli rodiče navštěvovat sobotní shromáždění hned od rána a udělat všechno pro to, aby to umožnili i svým dětem.

Jestliže pochopíme posvátnost soboty a jestliže existuje vztah lásky mezi rodiči a dětmi, bude každý z nás dělat všechno pro to, aby zabránil rušení těchto svatých hodin světskou hudbou, rádiem, videoprogramy a televizními pořady, nebo i novinami, knihami a časopisy.

Sobotní odpoledne (po shromáždění) bychom měli pokud možno strávit v rodinném kruhu užitečnou činností - poznávat přírodu, navštěvovat lidi, kteří nemají možnost zúčastnit se shromáždění ve sboru, nebo potřebují povzbuzení. Nakolik děti rostou a dospívají, odpolední sobotní činnost by měla zahrnovat také ostatní děti ve sboru jejich věkových kategorií. Při všem bychom si měli klást otázku: "Pomáhá mi tato činnost k lepšímu porozumění pravé podstaty a svatosti soboty?" Správné zachovávání soboty doma ovlivní náš život v časnosti i na věčnosti.

 

Zachovávání soboty a rekreační aktivity

Úvod.
Zachovávání soboty zahrnuje bohoslužbu i společenství. Nabídka radovat se z obou těchto darů platí a je velkorysá. Sobotní bohoslužba směřující k Bohu probíhá obvykle ve společenství věřících. Tito lidé vytvářejí také přátelské vazby. Jak bohoslužba tak společenství nabízí mnoho příležitostí chválit Boha a obohatit život věřícího. Jestliže sobotní bohoslužbu nebo společenství deformujeme nebo zneužíváme, ohrožujeme jak oslavu Boha, tak osobní obohacení. Protože nám Bůh dal sebe samého jako dar, sobota přináší skutečnou radost v Hospodinu. Pro věřící je to příležitost odhalit a začít využívat Bohem svěřené dary. Pro věřící je tedy sobota potěšením a radostí.

Prvky neslučitelné se zachováváním soboty.
Sobotu může snadno narušit, vniknou-li do ní prvky neslučitelné s jejím duchem. V praxi musí být věřící při bohoslužbě i ve společenství vždy ostražitý, aby tyto prvky nenarušily posvátnost soboty. Vědomí svatosti soboty můžou konkrétně narušit nesprávné vztahy a nevhodná činnost. A naopak, svatost soboty je umocněna, když Stvořitel zůstává středem celého dne.

Zachovávání soboty a místní zvyklosti.
Musíme si uvědomit, že křesťané zachováváním soboty v konkrétním historickém období a situaci vyjadřují poslušnost vůči Bohu. Může se stát, že nás jak doba tak kultura mohou nesprávně orientovat a deformovat naše hodnoty. Výmluvami na kulturu a místní zvyky nemůžeme omlouvat svou liknavost a nedůslednost, když se věnujeme činnostem, které jsou neslučitelné se svatostí soboty. Například intenzivní fyzická námaha a různé formy cestování nejsou v souladu se skutečným zachováváním soboty.

Jakýkoli pokus vymezit činnost v sobotu tím, že kromě biblických zásad vytvoříme seznam toho, co se v sobotu smí a nesmí, narušuje zdravou duchovní zkušenost a rozvoj. Věřící člověk musí posuzovat své prožívání soboty biblickými zásadami. Chápe, že hlavním účelem soboty je zesílit pouta mezi ním a Bohem. Proto jsou přijatelné pouze takové činnosti, které jsou v souladu s biblickými zásadami a přispívají k posílení tohoto vztahu.

Křesťan musí být velmi opatrný a nekritizovat počínání svého bratra, který žije v jiném prostředí a v jiné kultuře, než je jeho vlastní a který v sobotu dělá i to, co on sám odmítá, protože nikdo z nás není schopen správně zhodnotit pohnutky ostatních lidí.

Jsme-li na cestách, měli bychom jako turisté vynaložit veškeré úsilí, abychom uchovali svatost soboty a strávili ji společně se svými spoluvěřícími tam, kde se právě nacházíme. Vzhledem ke svatosti sedmého dne doporučujeme všem adventistům, aby neprožívali tento den jako jiné dny dovolené a vyhnuli se takovým činnostem, jako je prohlídka pamětihodností a jiným všedním činnostem.

Sbory a církevní instituce

Vytvářením konkrétních směrnic a pokynů pro sbory a církevní instituce vytváří církev příklad svěcení soboty pro všechny své členy. Zodpovědností jednotlivých členů je vnést zásady svěcení soboty do vlastního života. Církev může napomoci tím, že zpřístupní zásady o svěcení soboty obsažené v Bibli a spisech daru proroctví, ale nemůže se stát svědomím svým členům.

Úloha sboru a rodiny v náplni sobotního odpoledne.
Kazatelé a vedoucí sboru zodpovídají za pečlivé vypracování plánů náplně sobotní odpoledne pro děti, mládež, dospělé, staré členy, pro rodiny i svobodné. Všechno má zdůrazňovat, že sobota je dnem radosti, chválení Boha a odpočinku. Sborová činnost má být spíše doplňkem, než náhradou za sobotní program v rodinách a domovech.

Hudba v sobotu.
Hudba do značné míry ovlivňuje náladu a citové rozpoložení člověka. Vedoucí sboru musí vybírat takovou hudbu a hudebníky, kteří zvýrazní atmosféru sobotního odpočinku - vděčnosti Bohu, úcty a společenství s ním. Zkoušky pěveckého sboru a skupin by neměly probíhat během pravidelně plánovaných sobotních shromáždění.

Společensky prospěšná činnost.
I když se věřící mohou angažovat v různých typech sociální práce pro studenty, mládež nebo chudé, mají stále být příkladem důsledného zachovávání soboty. Jestliže v sobotu vedou nadstavbové školy nebo zvláštní školy pro děti a mládež, volí předměty a témata vyučování odlišná od toho, co se běžně učí během týdne a zařadí předměty, které přispívají k duchovnímu rozvoji. Vycházky do přírody nebo okolí mohou s minimálním úsilím nahradit všední předměty a přednášky.

Finanční sbírky (obžínkové sbírky).
Sbory adventistů s. d. obvykle konají finanční sbírky mimo sbor (obžínkové sbírky) ve dnech mimo sobotu. Jestliže je taková sbírka zorganizovaná v sobotu, měla by být připravena tak, aby přinesla duchovní užitek všem zúčastněným.

Účelové sbírky v sobotu.
Na mnoha místech Písma čteme poučení o křesťanském správcovství. Vybírání dobrovolných darů má své nezastupitelné místo během pobožnosti. Jestliže je ve sboru přednášena výzva k sebrání darů, mělo by to proběhnout takovým způsobem, aby to zvýraznilo svatost bohoslužby i svatost soboty.

Svatby v sobotu.
Svatební pobožnost je posvátná a sama o sobě není v rozporu s duchem zachovávání soboty. Většina svateb však vyžaduje značné množství práce a téměř nevyhnutelně navozuje světskou atmosféru při její přípravě i v průběhu následné hostiny. Aby se nevytratil duch pravého svěcení soboty, měli bychom se vyhnout svatbám v sobotu.

Pohřby v sobotu.
Všeobecně bychom se měli snažit vyhnout pohřbům v sobotu. V některých částech světa jsou takové klimatické podmínky, že nelze pohřeb odložit a je nezbytně nutné jej provést bezodkladně, třeba i v sobotu. V takových případech bychom se měli dohodnout se zaměstnanci pohřebního ústavu a zaměstnanci hřbitova, aby vykonali všechny potřebné úkony související s pohřbem předem, aby se v sobotu konala jen opravdu nezbytná práce. V některých případech lze vykonat pohřební obřad v sobotu a vlastní ukládání do země odložit na pozdější dobu.

Zdravotnické instituce Církve adventistů sedmého dne.
Adventistické zdravotnické instituce zajišťují pro mnoho lidí jediný kontakt s Církví adventistů sedmého dne. Adventistické nemocnice by měly být něčím více, než pouhým systémem zdravotní péče. Mají jedinečnou příležitost nést křesťanské svědectví 24 hodin denně lidem, kterým slouží. Kromě toho mají přednost svým každotýdenním příkladem představovat poselství o sobotě.

Ježíš Kristus léčil nemocné a zbavoval tělesně slabé okovů nemoci dokonce i v sobotu. Tím nám dal příklad, podle něhož zřizujeme a vedeme církevní zdravotnická zařízení. Proto musí být zařízení, které nabízí lékařskou péči veřejnosti, připraveno sloužit nemocným a trpícím bez ohledu na čas.

Každá taková instituce musí vytvořit a dodržovat takové zásady, které odráží příklad Ježíše Krista a budou brát v úvahu principy zachovávání soboty tak, jak o nich čteme v Písmu a jak je učí Církev adventistů sedmého dne. Vedoucí pracovníci mají zvláštní zodpovědnost dohlížet, aby všechna oddělení zachovávala správný postoj ke svěcení soboty tím, že předem vydají pokyny, co a jak se má v sobotu konat a tím, že sledují, jak jsou tyto směrnice dodržovány.

Doporučujeme následující principy zachovávání soboty:

Sobotní služba v neadventistických nemocnicích. Ve zdravotnických zařízeních je nezbytné, aby pracovníci nepřetržitě konali alespoň minimální pracovní činnost proto, aby zajistili péči o pacienty. Adventisté, kteří jsou zaměstnáni v necírkevních institucích, kde jsou konány běžné sobotní služby, jsou povinni zachovávat biblické zásady svěcení soboty. Abychom předešli situacím, kdy se členové církve dostávají do problémů se svěcením soboty, doporučujeme několik následujících rad:

Vzdělávací instituce adventistů s. d.
Střední školy naší církve a zvláště internátní školy plní stěžejní roli při vštěpování návyků svěcení soboty u budoucí generace členů církve. Vysoké školy utvářejí názory a myšlení příštích kazatelů a odborně vzdělaných členů církve. Je proto důležité, aby se teorie i praxe toho, jak znásobit radost ze sobotního požehnání v těchto zařízeních, co nejvíce blížila ideálu.

Praktické uplatňování těchto zásad by mělo zahrnovat:

 

Vztah zaměstnání a podnikání k sobotě

Základní principy. Biblický pohled na sobotu zahrnuje obojí, jak Boží tak lidský rozměr (Mat 12,7). Z Božího hlediska sobota zve věřící, aby obnovili svou oddanost Bohu tím, že upustí od každodenní práce, aby uctívali nerušeně a plně Boha (1 Moj 20,8-10; 31,15.16; Iz 58,13.14). Z lidského pohledu vyzývá sobota věřící, aby oslavovali Boží stvořitelskou a vykupitelskou lásku tím, že prokazují milosrdenství a zájem o ostatní lidi (5 Moj 5,12-15; Mat 12,12; Luk 13,12; Jan 5,17). Sobota tedy zahrnuje jak zřeknutí se běžné práce, abychom mohli uctívat Boha, tak konání skutků lásky a milosrdenství lidem, kteří žijí okolo nás.

Nezbytná práce a naléhavá pomoc.
Abychom vyvýšili svatost soboty, musíme být velmi moudří při výběru zaměstnání. Musíme být vedení svědomím osvíceným Duchem svatým. Zkušenost ukázala, že existují určitá nebezpečí u zaměstnání, která nedovolují našim členům uvolnit se od běžné světské práce a uctívat Stvořitele v sobotu. To znamená, že bychom se měli vyhnout takovým zaměstnáním, která, ačkoli jsou pro vyspělou společnost nezbytná, mohou přinášet problémy pro zachovávání soboty.

Písmo a spisy daru proroctví jednoznačně hovoří o našich křesťanských povinnostech k našim bližním i v sobotu. V mnoha dnešních povoláních jsou pracovníci voláni k řešení naléhavých případů zahrnujících záchranu života či majetku často i v sobotu. Úprava pracovní doby na pravidelnou práci o víkendech, která zahrnuje i soboty z důvodu finanční výhodnosti, zaměstnání v pohotovostní službě nebo přijímání práce pouze o víkendech v téže oblasti, abychom zlepšili rodinný rozpočet, není v souladu se zásadami zachovávání soboty. Řešit naléhavé situace, kde je v sázce život a bezpečí člověka, se v zásadě liší od vydělávání tím, že se trvale zapojíme do tohoto druhu zaměstnání o sobotách. Tuto práci často doprovází obchodní, světské nebo všední činnosti. (Viz slova Pána Ježíše o záchraně dobytčete, které spadlo do jámy a o pomoci potřebným lidem Mat 12,11; Luk 13,16.) Jestliže se někdo neúčastní shromáždění v Božím domě a zbavuje se společenství se spoluvěřícími, ohrožuje svůj duchovní život.

Mnoho zaměstnavatelů v nepřetržitých provozech ochotně vychází vstříc lidem, kteří světí sobotu. Kde taková dohoda není možná, měli by si členové církve znovu pozorně připomenout biblické principy svěcení soboty a v tomto světle prozkoumat druh činnosti, prostředí, požadavků na práci a osobní pohnutky dříve, než se zaváží k práci o sobotách. Měli by se ptát Boha, jako to udělal Saul na cestě do Damašku: "Pane, co chceš, abych činil?" Když převládá tento postoj víry, jsme přesvědčeni, že Pán povede věřící, aby rozeznali jeho vůli a dodá jim sílu a moudrost, aby ji mohli plnit.

Morální rozhodnutí související se zachováváním soboty. Někdy nás zbavují nebo nám upírají právo světit sobotu vojenské, vzdělávací, politické nebo jiné instituce. Abychom zmírnili anebo předešli těmto politováníhodným situacím, sledujme několik následujících rad:

Měli bychom pověřit příslušného činovníka církve, především vedoucího oddělení pro styk s veřejností a náboženské svobody, aby sledoval vývoj situací, které by mohly podkopávat svobodu shromažďovat se v sobotu. Když je to nezbytné, když má vzniklá situace nepříznivý dopad na členy naší církve, měl by se pověřený pracovník církve obrátit na zodpovědné činitele a hledat řešení. Takto můžeme zabránit, aby byly přijaty zákony, které by mohly zbavit adventisty práva světit sobotu nebo toto právo omezit.

Měli bychom povzbuzovat členy církve, aby věrně a zásadně světili sobotu bez ohledu na okolnosti, a měli jistotu, že Bůh ocení jejich věrnost. Členové církve by měli nabídnout duchovní, morální, a je-li to třeba i časnou pomoc ostatním členům, kteří prožívají problémy se zachováváním soboty. Taková podpora posílí věrnost Bohu nejen u členů, kteří bojují s těmito problémy, ale také v církvi jako celku.

Nákup zboží a zadávání služeb v sobotu.

Cestování v sobotu.
Nikdy bychom v sobotu neměli cestovat za světskými cíli. Je-li však sobotní cesta nezbytnou součástí našeho sobotního programu, můžeme tuto cestu podniknout, ale měli bychom si všechno připravit předem. Pohonné hmoty pro automobil a ostatní potřebné věci bychom si měli obstarat před začátkem soboty. Měli bychom se vyvarovat cestování za obchodními záležitostmi, ať z osobních nebo pracovních důvodů.

Řešení zvláštních problémů v zaměstnání. Když člen církve opouští nebo ztrácí zaměstnání, aby mohl zachovávat biblickou sobotu, a je přijat do podobného zaměstnání v církevní instituci, avšak z charakteru práce vyplývá nutnost pracovat také v sobotu, doporučujeme následující postup:

Práce na směny.
Jestliže člen Církve adventistů s. d. pracuje pro organizaci s nepřetržitým provozem, může ho zaměstnavatel žádat, aby pracoval v sobotu nebo během její části. V takovém případě doporučujeme:

Když zaměstnavatel odmítá vyhovět jeho požadavkům, měl by člen okamžitě hledat podporu u kazatele a u oddělení pro styk s veřejností a náboženské svobody v zemích, kde tato oddělení mohou působit.