Texty ke studiu:
Mk 1,4; 1 P 3,20.21; J 13,1-20; Ř 6,3.4; Mt 26,26-29; 1 K 11,23-26

Základní verš

"Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen." Mk 16,16

Základní myšlenka
Křest, umývání nohou a večeře Páně jsou víc než jen církevní obřady. Jsou to svatá ustanovení, skrze která Duch svatý zapečeťuje svá zaslíbení v srdci věřícího.

Boží ustanovení jsou založena na Božím slově
Boží ustanovení dávají věřícím jistotu, že Pán věrně plní svá zaslíbení a budují jejich víru. Sama o sobě však nemohou člověka ani vykoupit, ani spasit. To by bylo v rozporu s biblickým učením. Pro věřícího mají význam a jsou užitečná pouze tehdy, když jsou spojena s Božím slovem. Správné využívání těchto svátostí, tak jak je podle Písma ustanovil Kristus, je znakem pravé Boží církve. Tento týden budeme studovat, jak uvedené svátosti symbolicky vyjadřují smluvní vztah s naším vzkříšeným Pánem. Budeme studovat, jakou jsou pro nás jistotou.

Jedinečný význam křtu

1. Srovnej křest Janův s křesťanským křtem. Mk 1,4.8; Mt 3,11
   
   Pokud jde o pokání a odpuštění hříchů, pak je mezi křtem Janovým a křtem Kristových následovníků základní jednota. Křesťanský křest však obsahuje nový prvek - spolupráci Ducha svatého. Proroci Izraele dostali zaslíbení Ducha svatého jako znamení příchodu Mesiáše (Iz 11,1.2) a určení doby jeho působnosti (Iz 44,3). Jan Křtitel představil Izraeli dlouho očekávaného Krále i jeho dar Ducha (J 1,31).
   
   
2. Jak představil Petr křest svým posluchačům během letnic? Sk 2,38-41 (porovnej s Mt 28,18-20)
   
   Petr ukázal, že "vylití Božího Ducha" má být spojeno se křtem ponořením a to "ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů". "Vylití" Ducha je synonymem "křtu" Duchem svatým (Sk 1,3). Podle jeho poselství přichází do života věřícího křest vodou a dar Ducha svatého současně.
   
   
3. Jak naznačil i Ježíš, že křest vodou a křest Duchem patří neoddělitelně k sobě? J 3,5 (porovnej s Tt 3,4-7)
   
   Tato jednota byla zaslíbena kajícímu Izraeli už v Babylóně (Ez 36,24-27). Byla jádrem zaslíbení nové smlouvy. Po Ježíšově smrti na kříži a jeho vzkříšení bylo odpuštění hříchů spojeno s plností Ducha svatého. Kristus nám nabízí dva dary nesmírné hodnoty: smazání našich hříchů a udělení Ducha svatého. Můžeme je přijmout pouze tehdy, když budeme Kristu důvěřovat jako Božímu Synu (viz Ga 3,2.5; Tt 3,4-7). Ježíš nás křtí Duchem svatým (J 1,33), protože nás očistil svojí krví (1 J 1,7).
   
   
4. Jak můžeme současně prožít křest vodou i Duchem svatým? Máš jistotu, že Duch svatý přebývá ve tvém srdci?

Jistota v Kristu

1. Jak Petr porovnává křest se záchranou Noémovy rodiny? 1 P 3,20.21
   
   Apoštol Petr vidí souvislost mezi vodami starověké potopy a křtem. Nový zákon nazývá křest smytím hříchů (Sk 22,16; Tt 3,5). Voda při křtu představuje prolitou krev Ježíše Krista, která zachraňuje hříšníka. Odpovědí očištěného člověka je touha po "dobrém svědomí" (1 P 3,21), které během křtu přijímá (1 P 3,16).
   
   
2. Jakou zmínku o jistotě spasení v souvislosti s posledním soudem můžeme nalézt v Markově evangeliu? Mk 16,16 (porovej s Žd 10,22.23)
   
   Křest je podle Nového zákona obrazem posledního soudu. Skrze křest věřící umírá s Kristem a potom je s ním vzkříšen k věčnému životu: "...protože máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání. Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován..." (Ř 6,5.6) Podle Písma je smrt trestem za hřích. Prostřednictvím křtu přijímáme vírou Ježíšovu smrt na kříži za svou vlastní. Skrze křest přecházíme "ze smrti do života" (J 5,24) a zůstáváme "v Kristu" (2 K 5,17). Věříme -li tomuto zaslíbení budoucí slávy, kterou obdržíme jedině jako Boží děti (Ř 8,17), potom strach z posledního soudu nemá v našem duchovním životě žádné místo. "Strach" mají pouze ti, kteří se stále nachází "v otroctví" (Ř 8,15).
   
   
3. V čem spočívá Boží vykupitelská úloha během křtu? Ř 6,3-6
   
   Věřící je pokřtěn "v Ježíše Krista" s významem "v jeho smrt". Nyní je "spojený s Kristem" v jeho smrti. Pavel píše: "Jsem ukřižován spolu s Kristem, nežiji už já, ale žije ve mně Kristus" (Ga 2,19.20). Boží čin popisuje následovně: "On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna. V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů" (Ko 1,13.14). Apoštol nás tímto učí, že křtem jsme vysvobozeni od Božího soudu.

Jistota v obřadu umývání nohou

Obřad pokory je zaměřený opět na křest, proto celkem přirozeně navazuje na včerejší téma a bude pokračovat zítra tématem o večeři Páně. Krista jsme přijali jako svého Spasitele a při křtu jsme prožili zkušenost očištění jeho krví. Chodit s Kristem se učíme. Obřad umývání nohou nám dovoluje přiblížit se víc k Ježíši a zvláštním způsobem poznat jeho očišťující milost smytím našich hříchů. Po křtu nám slouží jako trvalá připomínka, že potřebujeme Kristovo ujištění o znovuzrození. Naše účast při obřadu umývání nohou není pouhou vzpomínkou na křest, ale připravuje nás na setkání s Pánem u jeho stolu (viz 1 K 11,27-29).

1. Jak dal Ježíš najevo své přání, aby si učedníci navzájem umyli nohy podle jeho příkladu? J 13,13-15
   
   Většina křesťanského světa přehlíží Kristovo ustanovení pokory. Považuje ho za překonaný zvyk, který údajně ztratil už dříve svůj význam. Zapomíná na jeho hluboký duchovní význam a bohaté duchovní požehnání, které z něho plyne. Obřad nám připomíná Kristovo snížení se na úroveň otroka, důkaz služby druhým z lásky. Poukazuje na Golgotu, jeho největší ponížení. Očišťuje srdce a vede k pravému společenství s Pánem a s lidmi.
   
   
2. Jak nás Kristův příklad učí pokoře? J 13,12-14
   
   Budeme-li přemýšlet o pokoře našeho Spasitele, není možné, aby se v našem srdci objevil jen náznak pýchy. Vždyť Stvořitel vesmíru se sklonil a dokonce umyl nohy i Jidášovi.
   
   "V mém království nemá místa zásada přednosti a nadřazenosti. Jediná velikost je velikost pokory. Jediným měřítkem je oddanost službě pro druhé." (TV 649-650)
   
   
3. Dává ti účast na obřadu umývání nohou jistotu odpuštění hříchů?

Jistota ve večeři Páně

1. Jaký význam večeře Páně spatřujeme na pozadí Velké noci? Mt 26,26
   
   Ustanovení večeře Páně bylo zavedeno na památku velkého osvobození, které přinesla smrt Kristova. Toto ustanovení se bude zachovávat, dokud Kristus nepřijde podruhé v moci a slávě. Je prostředkem, který má jeho velké dílo pro nás zachovat stále v naší paměti." (TV 652-653)
   
   
2. Co znamenají ve skutečnosti Ježíšova slova "toto je mé tělo" a "toto je má krev"? Mt 26,28; Iz 53,10; Jr 31,34
   
   Ježíš chápal své poslání na této zemi ve světle proroctví v 53. kapitole proroka Izajáše, tj., že jeho oběť byla zástupnou smrtí za odpuštění hříchů. Rovněž naplnil předpověď "nové smlouvy" proroka Jeremjáše (31,31-34), která se stala smlouvou odpuštění díky prolité krvi. Kristova slova proto nepoukazují na jeho tělo a krev jako izolované substance, ale na jeho smiřující smrt (viz 1 K 11,26).
   
   
3. Jak ti přítomnost toho nejvzácnějšího hosta při večeři Páně pomáhá získat jistotu spasení?
   
   "Svatý strážce z nebes se účastní tohoto obřadu, aby z něho učinil chvíli zpytování sebe, aby přesvědčil o hříšném počínání a dával blažené ujištění o odpuštění hříchů." (TV 649-650)

Potvrzení víry a naděje

1. Jak Kristus naznačil, že symbolické prvky večeře Páně jsou spojené s přítomným i budoucím spasením? Mt 26,29; 1 K 10,16; 11,23-26
   
   "Tím, že Kristus se svými učedníky jedl chléb a pil víno, se jim zavázal, že je jejich Vykupitelem. Dal jim novou smlouvu, podle níž všichni, kdo ho přijímají, se stávají dítkami Božími a spoludědici Kristovými. Touto smlouvou se jim dostávají všechna požehnání, která může nebe poskytnout v tomto životě i v životě příštím." (TV 656-659)
   
   
2. Jakou časovou platnost mají Kristova zaslíbení, která se týkají budoucí slávy? Mt 26,29; L 22,16
   
   Večeře Páně spojuje minulost s budoucností, kříž s druhým Kristovým příchodem. Jistota budoucí slávy pro spravedlivé je založena na vykupitelské hodnotě Kristovy smrti.
   
   "Jedině proto, že Kristus zemřel, můžeme s radostí očekávat jeho druhý příchod. Kristova oběť je ohniskem naší naděje. K tomu musíme upřít svou víru." (TV 659-660)
   
   
3. Co by mělo být centrem našeho zájmu v přípravě na společenství u stolu Páně? 1 K 10,14; 11,27-32
   
   Korinťané snížili duchovní význam posvátného jídla tím, že si neuvědomovali Kristovu přítomnost při jeho vysluhování a zahanbovali tak chudé (1 K 11,20-22). Pavel jim posílá napomenutí, že každý, kdo se zúčastňuje, "a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě odsouzení" (v. 29). Výraz "tělo Páně" má dva významy: Kristova oběť a církevní společenství.
   
   Apoštol se nejdříve zaměřuje na nekonečnou oběť Ježíše Krista jako hosta při společném stole a všímá si znevažování jeho svatosti, což z nich dělá provinilce proti "tělu a krvi Páně" (v. 27)

Doporučené studium

O úloze Ducha svatého, který přebývá v srdci člověka, si přečti následující texty: Ř 5,5; 2 K 5,5.

Dále si přečti 71. a 72. kapitolu v knize Touha věků a v knize Adventisté sedmého dne věří... si přečti 14. a 15. kapitolu

Diskusní otázky

1. Proč je křest pro spasení důležitý?
2. Proč křest není pouhým náboženským obřadem?
3. Může být Duchem svatým pokřtěn pouze vybraný okruh věřících, nebo je určen všem pravým věřícím? Ř 5,5; 8,9; 1 J 2,20.27
4. Proč je v některých případech nutný opětovný křest?
5. Jak nám svátosti uvedené v úkolu tohoto týdne pomáhají získat jistotu spasení?

Shrnutí

Svátosti ustanovil Kristus svou autoritou a svým příkladem. Slouží k znovuoživení jistoty věčného života. Jsou víc než jen symbolické obřady. Bůh nám je ze své milosti dává jako účinné svědectví o své věrnosti nové smlouvě.