Texty ke studiu: L 4,16-21; J 3,16; 17,3; Ex 6,1-3; Mk 8,31-33; Ř 5,8

Základní verš
"Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně." J 5,39

Základní myšlenka
Kristus nás vykoupil z hříchu, z nadvlády smrti a satana. Přesně tak nám to zjevuje Písmo.

Kristus - jistota věčného života

Osoba Ježíše Krista je tak spojena s jeho dílem, že není možno pochopit jedno bez druhého. G. C. Berkouwer napsal: "Nevědět, kdo je Kristus, znamená nepochopit jeho dílo. Nevidět správně jeho dílo zase znamená nepochopit ho jako osobu."

Požehnání, která přijímáme coby výsledek Kristova vykupitelského díla, nemohou být oddělena od jeho osoby. Nezískáme je diskusemi a spekulacemi o jeho přirozenosti, ale pouze společenstvím s ním. Apoštol Petr řekl: "V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni." (Sk 4,12) Také apoštol Pavel zdůrazňuje, že "Bůh v Kristu usmířil svět se sebou". (2 K 5,19)

Úkol na tento týden je zaměřen více na osobu Ježíše Krista, zatímco v úkolu příštího týdne se zase budeme více věnovat jeho dílu.

Kristus - ústřední postava Písem

1. Jakým způsobem ukazoval Kristus na skutečnost, že byl poslaný, aby naplnil všechna smluvní zaslíbení? L 4,16-21
   
   "Ačkoli Židé toužili po příchodu Mesiáše, neměli o jeho poslání správnou představu. Netoužili po vysvobození z hříchu, nýbrž po vysvobození z moci Římanů. Vzhlíželi k Mesiáši jako dobyvateli, který zlomí moc utlačovatele a povýší Izrael na říši, která ovládne svět. Tím byla připravena půda k tomu, aby mohli později Spasitele zavrhnout." (TV 29-30)
   
   
2. Na co se podle Ježíše zapomínalo při výkladu biblických textů, které se týkaly Mesiáše? L 24,25-27.44
   
   Způsob, jakým Ježíš ukazuje svým učedníkům, že je Mesiáš zaslíbený v Písmech, je pro nás velmi důležitý. Kristus nechce, abychom v něj věřili pouze na základě zázraků a nadpřirozených znamení. Přeje si, aby naše víra byla založená na předpovězených proroctvích a předobrazech Písma a na jejich naplnění v jeho osobě. Právě taková víra přináší jistotu spasení. Když učedníci po Ježíšově výkladu pochopili, jak se biblická zaslíbení naplnila v Kristově životě, smrti i vzkříšení, jejich srdce se znovu rozh ořela radostí (L 24,32.45).
   
   Pochopíme-li Starý zákon jako zaslíbení a Nový zákon jako jeho naplnění, mohou i naše srdce zahořet osobní jistotou, že Ježíš z Nazareta je zaslíbeným Mesiášem. Prostřednictvím Písma k nám Kristus neustále promlouvá. Díky jeho svědectví můžeme být přesvědčeni, zrovna jako Samaritánka, že "toto je opravdu Spasitel světa" (J 4,42).
   
   
3. Jak Kristus naznačil, že je větší, než všichni izraelští proroci, králové a kněží? Mt 12,41.42.6
   
   "Kristus řekl, že je větší než chrám a oznámil, že je cesta, pravda a život. V něm se měly naplnit všechny obřadní ceremonie. Stal se dokonalým chrámem. V něm jsou soustředěny všechny funkce v církvi." (FE 399)
   
   
4. Co by ve tvém případě mohlo představovat ono "nic", které vzpomíná ap. Pavel ve svém listě k Filipským? F 3,7.8

Kristovo Božství - naše jistota věčného života

Ježíšovo učení o jeho božském původu dokazuje jeho věčnost. Ve své velekněžské modlitbě řekl: "A nyní ty, Otče, oslav mne svou slávou, kterou jsem měl u tebe, dříve než byl svět" (J 17,5).

Mluvil, jako nikdo před ním. Jeho moudrost a znalost Písem udivovala mnohé (J 7,46). Pouze on, který je roven Bohu, nám mohl zprostředkovat pravé poznání svého Otce. "Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn - a ten, komu by to Syn chtěl zjevit" (Mt 11,27).

1. Jak zdůraznil Ježíš skutečnost, že věčný život závisí pouze na živém spojení s ním? J 3,16; 17,3
   
   Jedno z nejpozoruhodnějších prohlášení Ježíše Krista je zaznamenáno v evangeliu Janově: "Nebo jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě" (J 5,26). Bůh, náš Otec, nám dává v Ježíši jistotu, že každý hříšník je volán k věčnému životu. Následující Ježíšovy výroky se mohou stát stálým zdrojem pokoje, protože vycházejí z jistoty Kristova božství.
   
   "Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven" (J 6,37). "Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den" (J 6,44). "Já jsem ta cesta, pravda i život... Kdo vidí mne, vidí Otce" (J 14,6-9). "Já a Otec jsme jedno" (J 10,30). Ježíš své božství nepotvrzoval pouhým řečněním, ale i svým charakterem a svými skutky. Jedním z nejpřesvědčivějších zázraků, které Ježíš vykonal během své služby, bylo vzkříšení Lazara.
   
   Ve vlastním životě Ježíš zvítězil nad smrtí. To dokazuje, že má sílu a právo splnit naši touhu po věčném životě. Ve vrcholném skutku své vykupitelské lásky prokázal své božství. Proto mohl říci: "Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít" (J 11,25).
   
   
2. Jak potvrzovali někteří Kristovi učedníci jeho božství?
   
   Petr, Mk 16,16: __________________________________________
   
   Jan, J 1,14.18: ___________________________________________
   
   Tomáš, J 20,28: __________________________________________
   
   
3. Jak může víra v Kristovo božství prohloubit tvoje křesťanské přesvědčení a jak ovlivňuje tvůj způsob života?

"Já jsem"

Ježíš užíval výraz JÁ JSEM (řecky ego eimi) v různých situacích. Často jej používal ve spojení s podstatným jménem, jako např. "já jsem světlo světa", "já jsem ten dobrý pastýř", "já jsem ten pravý vinař", atd. Při určitých příležitostech však použil výraz JÁ JSEM v absolutním smyslu jako zcela specifickou a naprosto odlišnou frázi, bez jakéhokoliv dalšího vysvětlení.

1. Co chtěl Ježíš zdůraznit v následujících textech, kde se označil jako JÁ JSEM?
   
   J 8,58:
   
   J 13,19:
   
   Poslední verš nám ukazuje, že toto svědectví Ježíše o sobě samém je součástí naší víry v něho. Jeho přijetí nebo odmítnutí bylo pro Ježíšovy současníky otázkou života a smrti: "Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte, že já to jsem, zemřete ve svých hříších" (J 8,24).
   
   
2. Proč chtěli Židé Ježíše ukamenovat? J 8,59; 10,31.33
   
   "JÁ JSEM" (JHVH) bylo jméno, kterým se Bůh zjevil Mojžíšovi v hořícím keři: "JSEM, KTERÝ JSEM. Tak to řekneš synům izraelským. JSEM mne poslal k vám" (Gn 3,14). Tento božský titul na sebe Ježíš vztáhl, aby potvrdil svůj původ. Řekl: "Já a Otec jsme jedno" (J 10,30). Poukazoval rovněž na své skutky, které měly také potvrdit jeho božství.
   
   "Otec je ve mně a já v Otci" (J 10,38). Tato jednota poukazuje na to, že Ježíš je se svým Otcem zajedno v podstatě, vůli i záměrech.
   
   
3. Jak důležitý význam mělo "JÁ JSEM" pro starozákonní Izrael? Ex 6,1-3.6.7; Iz 41,4; 43,10-13
   
   
4. Co pro tebe znamená Kristovo ujištění "JÁ JSEM alfa i omega, první i poslední, počátek i konec"? Zj 22,13

Ježíš jako "Syn člověka"

Výraz "Syn člověka" se ve všech evangeliích vyskytuje celkem 65krát. Bylo to oblíbené Ježíšovo pojmenování sama sebe. Jeho význam je jasnější, když ho začneme chápat jako prorocký popis nebeské bytosti, která má plnou Boží autoritu, moc a postavení tak, jak to popisuje soudní scéna u Daniele: "... s nebeskými oblaky přicházel jakoby Syn člověka..." (Da 7,13.14).

Většina současných biblických profesorů chápe výraz "Syn člověka" jako mesiášský titul, a ne jako označení Kristova člověčenství.

George E. Ladd dělí Ježíšovo použití uvedeného výrazu do tří skupin:

1. Syn člověka, který koná svou službu na zemi (Mk 2,10; L 19,10);
2. Syn člověka v utrpení a smrti (Mk 8,31; 10,45);
3. Syn člověka v budoucí slávě (Mk 8,38; 14,62).
   

1. Jaké pozadí měla - podle Daniele 7. kapitoly - reakce Židů na informaci, že Syn člověka musí trpět, být zabitý a potom "vyvýšený"? Jaká byla reakce ap. Petra? Mk 8,31-33; J 12,32-34
   
   
2. Jaký význam mělo Ježíšovo zaslíbení, které zaznamenal Jan? J 1,51 (srovnej s Gn 28,12)
   
   Kristus přišel obnovit spojení mezi nebem a zemí. Byl s Bohem, svým Otcem, od věčnosti. Proto mohl zjevit skutečný charakter Boha-Otce a jeho vůli, což náboženští vůdcové překroutili. Bůh však poslal Ježíše také proto, aby přitáhl všechny lidi k sobě a daroval jim spasení. Od té chvíle bude vztah člověka k Bohu vyjádřen jeho vztahem ke Kristu. Svou lidskou přirozeností je Ježíš spojený s námi, zatímco svým božstvím je spojen s Bohem.
   
   "Kristovo člověčenství je pro nás vším. Je zlatým řetězem, který spojuje naše životy s Kristem a jeho prostřednictvím s Bohem." (1 SM 244)
   
   
3. Jaký význam mají Ježíšova slova o Synu člověka, která řekl Nikodémovi? J 3,14.15 (srovnej s Nu 21,8.9)
   
   "Stále jsou mezi námi tisíce těch, kteří potřebují poznat tutéž pravdu, ze které Nikodém pochopil smysl vyvýšeného hada. Spoléhají se na to, že poslušností zákona získají Boží přízeň. Když jsou vyzváni k tomu, aby pohlédli na Ježíše a uvěřili, že zachránit je může jen svou milostí, volají: "Jak se to může stát?" (TV 175-176)
   

Ježíš Kristus - základ naší víry

Pochopení Písma není jeho konečným cílem, ale prostředkem k poznání Krista, o kterém vydává svědectví. Víra a jistota spasení nemohou ani okamžik existovat bez zakotvení v živém Bohu a Spasiteli.

1. Co je podstatou víry, která nás spojuje s živým Bohem a Kristem? Ř 10,9-13.17
   
   "Formální víra v Krista, která Krista přijímá pouze jako Spasitele světa, nemůže přinést duši uzdravení. Víra, která vede ke spáse, nespočívá v pouhém rozumovém souhlasu s pravdou. Tomu, kdo čeká, že se dozví všechno, dříve než uvěří, nemůže se dostat požehnání od Boha. Nestačí věřit tomu, co o Kristu slyšíme, musíme věřit v něho. Jediná víra, která nám prospěje, je taková víra, která se přidržuje Krista jako osobního Spasitele, která si přivlastňuje jeho zásluhy. Mnozí si myslí, že víra je názor. S pásná víra je smlouva, skrze níž ti, kteří přijímají Krista, vcházejí do společenství s Bohem. Pravá víra je život." (TV 237-237)
   
   
2. Kde má víra v Krista, jež nás může spasit, svůj původ? Kdo přebírá iniciativu, pokud se jedná o naše spasení? J 6,44.65; 12,32; Ř 5,8; 1 K 2,12-14
   
   "Má jít hříšník ke Kristu, až když bude naplněn výčitkami svědomí? Prvnímu kroku předchází silné působení Ducha sv. Pokud člověk odpovídá na jeho volání, je přiváděn ke Kristu stále blíž a blíže. Teprve v jeho přítomnosti lituje svých hříchů. Hříšník je připodobněn ke ztracené ovci, která má šanci dostat se zpět do stáda jedině tehdy, když ji pastýř najde." (1 SM 390)
   
   Ježíš se modlil ke svému Otci: "Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří" (J 17,20). Oba, tedy Bůh-Otec i jeho Syn, jsou předmětem naší víry: "Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého" (Mt 16,16). "Pravda, kterou Petr vyznal, je základem víry věřícího. Kristus sám říká, že tato pravda je věčný život." (TV 411-412)
   
   
3. Jakým způsobem jsi poznal Krista jako svého osobního Spasitele a Pána? Poděl se o své osobní svědectví v sobotní škole.

Doporučené studium

Přečti si následující texty ze Skutků ap. pro lepší pochopení vztahu mezi mesiášskými proroctvími a evangeliem: Sk 2,22-36; 9,22; 13,23.30-39; 17,2.3; 18,5.28. Přečti si také Dt 32,39; Mt 16,13.17.21-23; J 1,3.4.45; 5,39; 11,25.26; 2 K 8,9; 1 Tm 2,5.6

Přečti si 58. kapitolu z knihy Proroci a králové.

V 17. kapitole knihy Touha věků je popsaný Nikodémův příběh a jeho rostoucí přesvědčení, že Ježíš je Mesiášem ze starozákonních proroctví. Čteme tam: "Skrze víru přijímáme milost od Boha, avšak samotná víra není naším Spasitelem. Je pouze rukou, kterou se chápeme Krista a přivlastňujeme si jeho zásluhy jako jediný lék proti hříchu." (TV 175-176)

"V Kristu je život původní, nevypůjčený, neodvozený. ?Kdo má Syna, má život? (1 J 5,12). Kristovo Božství je jistotou věřícího o věčném životě." (TV 529-533)

Diskusní otázky

1. Proč jsou jádrem Starého zákona mesiášská proroctví?
2. Proč se Kristův výrok "JÁ JSEM" a výraz "Syn člověka" staly zkouškou víry?
3. Co znamenají Ježíšova slova: "Blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží?" (Mt 11,6) Co je tedy podstatou hříchu? (viz J 16,9; 3,36; Žd 10,29-31; Mt 12,31)
   

Shrnutí

Bůh zaslíbil Spasitele ihned po pádu do hříchu. Byl to on, kdo převzal iniciativu za naše spasení. Všechna proroctví o Mesiáši naplňují a rozvíjejí první zaslíbení z Gn 3,15. Evangelia byla napsána, "abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu" (J 20,31). Mesiáš z proroctví je víc než oslavovaný král, kněz a prorok. On je jednorozený Boží Syn. Naše spasení je založené na jeho spolehlivých zaslíbeních a nezpochybnitelných dějinných skutečnostech.