Texty ke studiu: Mk 9,39-41; J 1,1-18.29.36; 1 J 2,28; 3,23; 4,15-18

Základní verš
"Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi." J 1,12

Základní myšlenka
Jan, syn Zebedeův, byl považován za nevzdělaného rybáře z Galileje. On i jeho bratr Jakub měli pověst sobeckých konfliktních lidí. Není divu, že dostali přezdívku "synové hromu". Jan však toužil být jako Ježíš. Díky proměňující moci Kristovy lásky se z něj postupně stal pokorný a nesobecký učedník. Skrze apoštola Jana nám Ježíš zjevil hloubku svého učení o lásce a jistotě spasení.

Cenná lekce

Kristus vidí, přes všechny naše povahové nedostatky, upřímné pohnutky našeho srdce. Proměňující sílu své lásky chce uplatnit v životě každého člověka. Současně nás učí, že nesmíme znásilňovat svědomí druhých. "Chce pouze dobrovolnou službu z lásky a ochotně odevzdané srdce." (SA 540-542)

V úkolu tohoto týdne se zaměříme na Janovu jistotu spasení a na jeho důvody víry v Krista. Apoštol zdůrazňuje vykupitelskou moc Boží lásky, která k sobě "přitahuje" všechny lidi. Ona jej zbavila strachu z posledního soudu a trestu. Ona je pro něho největší jistotou spasení a věčného života. S plnou důvěrou hledí vstříc budoucnosti a druhému Kristovu příchodu.

Janův pohled na lásku a slitování

1. Proč považoval Jan lásku za hlavní rys Boží povahy? 1 J 4,7-12
   
   Přestože Ježíš miloval všech dvanáct učedníků, v Janovi našel nejvnímavějšího ducha pro své učení. Jako nejmladší ze všech otevřel Ježíši své srdce s důvěrou dítěte. Doslova hltal Kristovo učení o lásce a slitování nebeského Otce. V Kristu viděl ztělesnění Boží slávy, milosti a pravdy. "Krása svatosti, která ho změnila, mu ozdobovala obličej, jakoby z něj vyzařovala Boží tvář." (SA 544-545) Jan byl poznáním Boží lásky tak ohromen a tak si jí cenil, že napsal: "Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daro val; byli jsme nazváni Božími dětmi, a jsme jimi" (1 J 3,1).
   
   Zkušenost s Boží láskou mu dala jistotu, že je Božím dítětem.
   
   
2. Kdy a jak projevil Jan nedostatek soucitu? L 9,54.55
   
   Povahové nedostatky se u Jana projevily v okamžiku, kdy spolu se svým bratrem Jakubem pozoroval neochotu Samaritánů přijmout Ježíše. Když už Kristus netrval na svém požadavku, zůstat v samaritánské vesnici, oba jej žádali, aby nevděčné Samaritány okamžitě potrestal. K jejich překvapení to Ježíš odmítl slovy: "Nevíte, jakého jste ducha. Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit" (L 9,55.56). "Kristovým záměrem nebylo lidi nutit k tomu, aby ho přijali. Svědomí znásilňuje satan spolu s těmi, kte ré ovládá svým duchem." (SA 540-542)
   
   
3. Jak Kristus opravil Janův postoj k muži, který nebyl jedním z nich? Mk 9,39-41
   
   Jan se brzy naučil, že nesmí podlehnout duchu nadřazenosti a žít s klapkami na očích. Pochopil, že svou lásku a slitování musí rozšířit na všechny lidi.
   
   
4. Ve kterých oblastech života by se tvé postoje měly daleko více podobat Kristovým zásadám?
   

Janova jistota Boží lásky

Jana známe jako učedníka, kterého "Ježíš miloval" (J 20,21). Když byl o letnicích pokřtěn Duchem svatým, získal novou motivaci k hlásání evangelia všem skupinám lidí. Především zdůrazňoval nové Kristovo přikázání, "abyste se navzájem milovali, jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem" (J 13,34). Když se později stal svědkem Kristova utrpení, smrti na kříži a jeho vzkříšení, lépe pochopil podstatu Boží lásky.

1. Co bylo zdrojem Janovy lásky k Bohu? 1 J 4,19
   
   Bůh nás nemiluje proto, že my jej milujeme. Jan píše, že je tomu přesně naopak: my milujeme Boha, protože on ještě dříve miloval nás. Naše láska je pouhou odpovědí na jeho lásku. Milovat Boha dokážeme pouze tehdy, když se dostaneme do jeho blízkosti. Jan dokázal vyznat svou lásku ke Kristu i před Dominiciánem v období pronásledování prvotní církve. Podle E. G. Whiteové (viz SA 569-571) podával odvážné svědectví o Kristově dobrotě a bezhříšnosti i v okamžiku, kdy byl vhozen do kotle s vařícím olejem. Pán tehdy zachránil věrnému služebníkovi život podobně, jako třem mládencům v rozpálené peci. (viz SA 569-571)
   
   
2. Co je podle Jana podmínkou k tomu, abychom měli jistotu spasení? 1 J 2,28 Jak spojuje jistotu spasení s důkazy o posvěceném životě? 1 J 3,2.3; 2,6
   
   Podle Jana není víra v Krista jen chvilkový pocit, ale každodenní zkušenost založená na "životě v něm". "I se svou prchlivou povahou mohl denně sledovat Ježíšovu laskavost a shovívavost a poslouchat jeho učení o pokoře a trpělivosti. Den za dnem ho Kristus uchvacoval natolik, že pro lásku k Ježíši zapomínal na sebe." (SA 557-558)
   
   Apoštol pochopil, že každý věřící, který žije v blahoslavené naději druhého příchodu, se přirozeně očišťuje a proměňuje ke vzoru svého Pána. Proto křesťan vykazuje ten nejvyšší standard posvěceného života. Pouze v Ježíši najdeme jednotu jistoty a poslušnosti.
   
   
3. Proč je živá víra nejlepším důkazem lásky?

Největší důkaz Boží lásky

1. Na kterém historickém faktu založil Jan svou jistotu, že Boží láska je určená všem lidem? 1 J 4,9.10
   
   Jan ve svém evangeliu napsal, že Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna (Jan 3,16). Ve svém prvním listu pak objasňuje povahu Božího daru, kterého se nám v Kristu dostalo. Nebeský Otec neposlal svého Syna na naši planetu jen proto, aby tím dal najevo svůj zájem o nás. Jan tvrdí, že Bůh dal svého Syna jako oběť "smíření", což znamená, že musel snášet trest za hříchy světa. V tomto smyslu lze také chápat poslední Kristova slova na kříži "DOKONÁNO JEST" (J 19,30). Jak nesmírná cena musela být zaplacená za naše hříchy!
   
   
2. Jaký další důkaz toho, že Kristova smrt byla naplněním smírčích obětí, přinášených v chrámu, můžeme nalézt v Janovu evangeliu? J 1,29.36
   
   Opakované prohlášení Jana Křtitele, že Ježíš je "Beránek Boží", bylo středem jeho prorockého představení Mesiáše izraelskému národu. Zde můžeme nalézt náznak událostí z Gn 22,8, kde Abraham ujišťoval Izáka, že Bůh sám zajistí beránka pro zápalnou oběť. Janovo prohlášení v 1 J 4,10 můžeme považovat za rozvinutí zprávy z J 3,16. Spasení tedy nepřichází pouze na základě Božího zjevení se v Ježíši a jeho smrti na kříži, ale je Božím činem smíření v oběti jeho Syna.
   
   
3. Co je tedy základem Janovy jistoty, že Bůh laskavě přijímá všechny hříšníky? J 1,14.16
   
   Základem křesťanovy víry nejsou lidské filozofie či spekulativní teorie. Křesťanská víra spočívá na historických událostech a jejich inspirované interpretaci. Bůh přišel mezi nás. Jaký lepší důkaz nám mohl ještě dát? Jak ve svém evangeliu potvrzuje svou víru v Ježíšovo lidství i božství?
   
   
4. Co znamená Kristovo vtělení pro tvoji jistotu?

Láska - základní princip

Boží láska vede člověka k podobnému milosrdenství, které prokazoval Kristus. Boží Syn byl požehnáním pro druhé. Řekl, že "podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým" (J 13,35). Abychom mohli prokazovat skutečnou lásku bližním, musíme nejdříve osobně poznat Spasitele a prožít zkušenost jeho odpouštějící milosti. "Vyspělost křesťanova charakteru se projevuje tím, že cítí neustálou potřebu pomáhat druhým a činit je šťastnými." (SA 549-551)

1. Proč po poznání pravé Boží lásky mizí z našeho života strach? 1 J 4,17.18
   
   Přijetím Božího odpuštění hříchů je nám současně prominut trest. Důsledkem je, že mizí strach z posledního soudu. Pokud budeme pěstovat s Kristem svůj vztah víry, nebudeme nikdy ztraceni. Spasení není založeno na našich dobrých skutcích, ale na věrném Spasiteli, který zaplatil dostatečné výkupné za naše vysvobození. "Celá staletí ani tisíciletí nemohou omezit účinnost jeho smírčí oběti." (SA 551-553)
   
   Měli bychom mít strach ze ztráty vztahu víry ke Kristu, ne z toho, že budeme zatraceni. Jan píše, že "máme plnou jistotu pro den soudu" (1 J 4,17). Tato jistota je výsledkem našeho soužití s Kristem. On žije v nás a my v něm.
   
   
2. Jak Kristus spojuje víru, lásku a poslušnost se základem jistoty pro "den soudu"? J 3,18; 5,24; 1 J 3,23; 4,15.16
   
   Jan tvrdí, že láska dosahuje svého naplnění už zde na zemi (1 J 2,29) v důvěře v Boží přítomnost při druhém příchodu (1 J 2,28; 3,21). Jedno vede k druhému. Výraz "jaký je on, tací jsme i my" znamená, že každý Ježíšův následovník odráží lásku, která existuje mezi Synem a Otcem.
   
   
3. Jak nám poslušnost a důvěra v Krista pomáhá vypořádat se s problémem pocitu bezhříšnosti?
   

Boží svědectví o jistotě

1. Co musí být základem naší jistoty spasení? 1 J 5,6-12 Kdo jsou oni tři svědci a jaký je jejich symbolický význam?
   
   1. ____________________________________________________
   
   2. ____________________________________________________
   
   3. ____________________________________________________
   
   Boží svědectví rozlišuje věřící a nevěřící (1 J 5,10). Má moc dát život, týž život, který v sobě měl Ježíš (v. 11), protože "kdo má Syna, má život" (v. 12). Ve víře v Božího Syna spočívá jistota života věčného. To bylo cílem Janova evangelia, aby ti, kteří pochybobali, uvěřili v Krista (viz J 20,31). Cílem jeho prvního listu bylo ujištění věřících v Krista, že mají věčný život.
   
   
2. Co chtěl Jan vyjádřit větou, že Ježíš přišel skrze vodu a krev? 1 J 5,6
   
   Je-li voda symbolem Ježíšova křtu a krev znamením jeho smírčí oběti na kříži, potom zde Jan píše o počátku a konci Kristovy pozemské služby. Stvrzuje tím, že Kristus měl jednak dokonalou lidskou přirozenost, ale současně i božskou, která je pramenem věčného života.
   
   
3. Proč bylo pro samotného Jana důležité, aby podal svědectví o třech svědcích? Dt 19,15; J 8,17.18
   
   Svědectví tří svědků je postaveno na tvrzení, že Ježíš je Mesiáš a Boží Syn a "ti tři jedno jsou" (1 J 5,8). Verš 9. potom stvrzuje samotnou Boží autoritou pravdu evangelia, které je nadřazeno jakémukoliv lidskému svědectví.
   
   
4. Čemu důvěřuješ více: Božímu svědectví o jistotě spasení, nebo lidským výrokům? Jak bys mohl překonat nedostatek důvěry v Boží svědectví?

Doporučené studium

Přečti si celý první list Janův a některou z vybraných (53-56) kapitol knihy Skutky apoštolů, ve kterých je popsána služba i život apoštola Jana.

"Milovaný učedník byl dříve výbušný, pomstychtivý a kritický." (SA 539-540) "Jakub s Janem si mysleli, že obhajují čest Páně, když tomu muži přikazovali, aby přestal činit divy. Teď však poznali, že je k tomu vedla jejich vlastní žárlivost. Uznali svůj omyl a pokárání přijali." (SA 542-545)

Diskusní otázky

1. Měla by Kristova krev moc smířit lidstvo s Bohem, kdyby byl pouze dokonalým člověkem?
2. Před kterými třemi falešnými tvrzeními varoval Jan věřící v 1 J 1,6.8.10? Jak je lze překonat?

Někteří z prvních křesťanů podlehli učení gnostických filozofů, kteří učili, že křesťanská víra se musí oddělit od jakýchkoliv morálních norem a chování.

Shrnutí

Milovaný Jan byl nejcitlivějším Ježíšovým učedníkem. Božské vlastnosti svého Mistra přijímal s oddaností, takže i jeho charakter se posléze měnil v Kristův obraz. Janova jistota spasení byla založená na správném vztahu k Ježíši, na pochopení jeho poslání a na důvěře v Boží svědectví o svém Synovi.