MODLIT SE ZNAMENÁ NASLOUCHAT JEŽÍŠI

Hudson Taylor, velký misionář Číny, byl navzdory nemoci, pronásledování a administrativním těžkostem hnaný zodpovědností přinést poselství o Kristu celé Číně. Když byl ve spojení s Kristem, toto břemeno se nezdálo být tak těžké. Ale bez Krista se cítil jako potápěč pod vodou bez vzduchu, nebo jako hasič na hořícím domě s prázdnou hadicí. Svému důvěrnému příteli napsal: "Je mi líto, že svého drahého Mistra následuji jen zpovzdálí. Nedokážu ti vyjádřit, jak jsem někdy pronásledovaný pokušením. Nikdy jsem nevěděl, jak zlé je moje srdce". Kristova blízkost mu byla tak vzácná, že nesnesl žádné odloučení od svého Mistra. Odpověď, kterou dostal od svého přítele, změnila jeho život. Shromáždil své spolupracovníky a vyprávěl jim, co pro něj Pán učinil. "Podíval jsem se na Ježíše. Ach, jaká radost mě naplnila!" Jeho slova se dotkla srdcí posluchačů, kteří tuto radost šířili dále. V tomto úkolu se dozvíte více o odpovědi, kterou Taylor dostal, ale také o tom, jak to může změnit váš život.

Týden ve zkratce

1. Setkání s Ježíšem
2. Budoucnost je nyní!
3. Skutečné odloučení neexistuje
4. "Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti"
5. Jak přinášet ovoce

Základní verš

"Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete- li ve mně."  (J 15,4)

SETKÁNÍ S JEŽÍŠEM

Kdybyste si chtěli posedět s Ježíšem a důvěrně si s ním popovídat, zřejmě byste si k tomu nevybrali večer, kdy byl zajat a trpěl. Ale Ježíš si oddělil tyto poslední hodiny pro zvláštní společenství se svými učedníky. Připojme se v tomto týdnu k němu v naší vlastní "horní místnosti". Naučíme se, že modlit se neznamená jen mluvit, ale také naslouchat, co chce Ježíš říci každému osobně.

1. Na čem velice záleželo Ježíši, když byl poslední večer o samotě se svými učedníky? J 14,1

   Místo toho, aby byl zdrcený blížícím se vlastním utrpením, snažil se rozptýlit obavy a smutek svých učedníků těmito slovy: "Věříte v Boha, věřte i v mne!" Výraz "věřte v" se nachází jen v Janově evangeliu. Věřit "v" Ježíše je něco víc, než rozumová víra. Znamená to vstoupit do důvěrného přátelství s Ježíšem, stát se jedno s ním. (J 17,20.21) Když s ním máme takový vztah, bude pro nás přirozené poslouchat jej.
   Když jsou naše srdce ztrápená každodenními starostmi, je nemožné důvěřovat Ježíši. Bez této důvěry mu ale nedokážeme naslouchat.

2. Jaké zaslíbení dal Ježíš svým učedníkům, aby je připravil na dlouhé odloučení? J 14,2-4

   V Ježíšově době se mladý muž po zásnubách vrátil do otcovského domu, aby tam pro svoji nevěstu připravil domov. Potom se vrátil, aby ji přivedl do připraveného domova. Ježíš použil obraz zásnub, jazyka lásky, aby vyjádřil vztah ke svým učedníkům. Odejde do domu svého Otce v nebi, aby tam připravil místo pro svoji nevěstu - církev. Jednoho dne se vrátí a řekne, že chce, aby byla s ním tam, kde je on.
   Zatímco budoucí nevěsta je odloučená od svého ženicha, stále na něj myslí. Tak bychom i my měli myslet na Ježíše, dokud se nevrátí. Pokud budeme takto zaměření na Ježíše, jeho hlas bude to jediné, co budeme slyšet ve své "horní místnosti".

3. Jak bys odpověděl člověku, který ti řekne: "Snažím se komunikovat s Bohem, ale nikdy jsem ho neslyšel ke mně promluvit?"

BUDOUCNOST JE NYNÍ!

Jistě všichni dobře znáte text u J 14,1-3. Tyto verše mají ale hlubší význam, než se na první pohled zdá. Jan, více než ostatní pisatelé evangelií, zdůraznil významný prvek Ježíšova učení, který učenci někdy nazývají "přítomná eschatologie". Eschatologie se soustředí na události posledních dní - soud, vzkříšení, Ježíšovo nanebevstoupení, dar věčného života, život s Ježíšem. V Ježíšově učení se ale všechny tyto události odehrávají i v přítomnosti. Aby doslovné nasáklo duchovním, země nebem a přítomnost budoucností, jeho slova mají často dvojí význam. Uvedu dva příklady.

• U J 13,30 čteme: "Jidáš... vyšel ven. Byla noc." Doslova opravdu byla noc. Ale Jidáš také jakoby vkročil do duchovní tmy, z níž se už nevrátil.
• U J 12,32 Ježíš říká: "A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě." Ježíš byl fyzicky vyvýšený na kříži. Rovněž je ale vyvýšený prostřednictvím kříže.

Když jsme ve své "horní místnosti" s Ježíšem o samotě, posloucháme, co nám chce říci. Promlouvá k nám osobně a začínáme chápat hlubší význam jeho slov.

1. Vysvětli duchovní význam následujících textů.

   J 13,10

   J 1,51

   J 5,25 (Ef 2,1-5)

   Ježíš velmi rád vnášel štěstí věčnosti do přítomnosti. Při vzkříšení přecházíme ze smrti do života, ale duchovně mrtvý může ožít a přijmout věčný život už nyní. (J 5,24.25) To neznamená nekonečný život v horizontální rovině, ale vertikální spojení s Bohem, které přetváří naši dočasnou existenci. Tato požehnání odhalíme a přijmeme ve své "horní místnosti", kde "se před ním rozplyne naše skrytá nepozornost i zklamání tak, jako sníh roztaje na slunci", a kde "slovy: `Mlč, ztiš se!' zažene bouřky, které řádí v našem nitru." (Richard J. Foster)

2. Která z těchto zaslíbení jsi okusil ve svém životě?
   

SKUTEČNÉ ODLOUČENÍ NEEXISTUJE

Zaslíbení opětovného setkání s Ježíšem při jeho druhém příchodu učedníky uklidnilo. Ježíš si však uvědomoval, že jejich smutná srdce to nerozveselí. Proto jim také zaslíbil, že zmíněná požehnání obdrží už v tomto životě.

1. Když jim Ježíš řekl o svém odchodu, dodal: "A cestu kam jdu, znáte." (J 14,4) O jaké cestě to mluvil? Tomáš přiznává, že nevědí. (v. 5)

   Přečti si Ježíšovo vysvětlení v 6. verši. Řekni svými slovy, jak lze přijít k Otci.
   Všimni si, jak Ježíš přešel z doslovné cesty do domu Otcova, na cestu duchovní. Do Otcova domu nepůjdeme až poté, kdy Ježíš přijde podruhé. Vírou "v" Boha a Ježíše - tím, že se stáváme jedno s nimi - jdeme ke svému Otci.

2. Ježíš řekl: "Opět přijdu a vezmu vás k sobě." (v. 3) Jak k nám přichází nyní? v. 16-18

   To, co se tu dozvídáme o božské Trojici je nádherné - máte-li jednoho, máte také ostatní. Tak, jako plnost božství přebývá v Ježíši, (Ko 1,19) tak také celé božství přichází s Duchem. (sr. J 14,23). Ježíš přichází ke každému z nás ve chvíli, kdy jeho Duch vchází do našich srdcí.

3. Kde má nyní Bůh svůj zvláštní "příbytek"? J 14,23

   Ježišův odchod "není ve skutečnosti odchodem. Ježíš vlastně otvírá dveře nové éry, kde je věřícím navěky zaručena přítomnost Otce, Syna i Ducha Svatého". (Walter R.L. Scragg)

4. V tvé "horní místnosti" ladí Duch Svatý tvoje uši k tomu, co chce Bůh říci jen tobě. Co můžeš udělat pro tento důvěrný vztah s Bohem? Co ti v tom může bránit?

"JÁ JSEM VINNÝ KMEN, VY JSTE RATOLESTI"

V horní místnosti uděluje Ježíš učedníkům další osobní rady. Učí je, že on je vinným kmenem a oni jsou ratolestmi. (J 15,5) Vysvětli, co to znamená.
Ježíš neřekl, že on je holý kmen a my jsme ratolesti. On je celý ampelos (řecké slovo, označující celou rostlinu vinné révy). My, jako ratolesti, jsme tedy jeho součástí! Tak, jako muž a žena v manželství jsou jedno, jako chrám a základ jsou jedno, dokonce tak, jako člověk má tělo spojené s hlavou v jeden celek, tak i Kristus je jedno se svým lidem. (Ef 5,31.32; 2,19.20; 1,22.23)
Takto chápal obraz vinného kmene a jeho ratolestí Hudson Taylor - a to změnilo jeho život. Krátce po svém obrácení se setkal se svým přítelem, panem Juddem, který mu odpověděl na jeho dopis. Pan Judd vzpomíná na jeho zvolání: "Ach, pane Judde, Bůh mně učinil novým člověkem! Bůh mě učinil novým člověkem!..." Hudson sám říká: "Já sám jsem neučinil ze sebe ratolest... Pán Ježíš mi říká, že já jsem ratolest, to znamená, že jsem jeho součástí. Mám tomu jen uvěřit a jednat podle toho. Když jdu do banky v Šanghaji a požádám o 50 dolarů, úředník nemůže odmítnout dát mi tyto peníze do mé ruky se slovy, že patří panu Taylorovi. Protože to, co patří panu Taylorovi, může moje ruka vzít. Tak, jako patří ruka k mému tělu i já patřím ke Kristu a mohu vzít všecko, co z jeho plnosti potřebuji." Pan Judd poznamenává: "Dříve utrápený a skleslý člověk, který takřka nepoznal pokoj duše..., se stal radostným člověkem..., zářícím a šťastným křesťanem. Tuto velkou změnu způsobilo to, že spočinul v Ježíši a dovolil mu konat jeho dílo." (Dr. and Mrs. Howard Taylor)

1. Je obraz vinného kmene symbolem Ježíše a jednotlivce, nebo Ježíše a těla věřících? J 15,5-8

   V řečtině je v tomto textu všude použito zájmeno plurálu "vy". Jen prostřednictvím těchto nejužších mezilidských vztahů může snad člověk okusit, co se děje tehdy, když jsou srdce spojena vzájemnou Ježíšovou láskou.
   Společenství s Ježíšem o samotě v "horní místnosti" má svůj cíl - být s ním v takovém spojení, že se staneš jednou z jeho ratolestí, překypující životem. Aby se tak stalo, musíme v modlitbě také naslouchat a pamatovat, že on je Bůh. (Ž 46,11) Tehdy dostáváme výživu tak, jako ji dostává ratolest od vinného kmene.

JAK PŘINÁŠET OVOCE

1. Vysvětli, jaký úkol máme jako ratolesti vinné révy. Jakou námahu vynaloží ratolest, aby měla ovoce? J 15,4.5

   Ježíš nás učinil tou nejkrásnější částí vinné révy - ratolestí, která nese květy a ovoce. Ratolest nepřináší ovoce proto, že se o to usilovně snaží, ale proto, že je spojena s vinným kmenem.

2. Co má autor evangelia na mysli, když mluví o ovoci? Podívej se na následující verše v jejich kontextu: J 4,35; 12,24; 17,20
   
   
3. Jak zůstává člověk v Ježíši? Jaký úkol má Slovo v tomto procesu?
   J 15,7 Jakou úlohu má láska?

   "Štěp se naroubuje na vinný kmen a vlákno po vláknu, tkáň po tkáni vroste ve vinný kmen. Život vinného kmene pronikne do výhonku. Hříšník spojuje svou slabost s Kristovou silou, svou prázdnotu s Kristovou plností, svou křehkost s Kristovou trvalou mocí. Tehdy získá mysl Kristovu. Lidství Kristovo se tu dotýká našeho lidství a naše lidství se dotýká božství." (TV 477)

4. Jaké máme přednosti a práva, když zůstáváme v Kristu? J 15, 7.16 (viz 14,12-14; 16,23.24)

   Když se naše mysl ztotožní s myslí Boží, když se naše vůle sladí s jeho vůlí, můžeme k Pánu přicházet s vírou a jistotou. "Ochotně splní jejich nejodvážnější prosby, aby mohli oslavit jeho jméno. Pokud věří jeho zaslíbením, smějí očekávat veliké věci." (TV 168)
   Naší největší touhou a Otcovou největší radostí bude, když poneseme ovoce, které zůstane navěky. (J 15,16) Stát před Božím trůnem a vidět ty, které jsme získali pro Krista, i ty, které získali oni, bude tou pravou radostí! Jaká modlitba nás učiní přístupnější Pánu?

5. Jaká modlitba umožňuje Bohu působit v našich životech? Co se často děje s křesťanem, který zanedbává modlitbu?

Doporučené studium

V tomto úkolu jsme udělali jen pár průzkumných vrtů k bohatství, které můžeme vytěžit z Jana 14 a 15. Pro lepší pochopení si přečti obě kapitoly vcelku. Stále přitom uvažuj o tom, jak můžeš tato Ježíšova zaslíbení aplikovat ve svém životě.
V knize Touha věků si přečti kapitolu "Vaše srdce ať se nechvěje!".
"Ve všech, kdo se učí ve škole Boží, se má projevit život, jenž se liší od světa, jeho zvyklostí a jeho způsobů; a každý potřebuje osobně prožít poznání vůle Boží. Každý sám musí slyšet Boha, jenž promlouvá k srdci. Když ztichnou všechny jiné hlasy a když v osamění čekáme před Bohem, klid duše nám dá poznat hlas Boží. Bůh nás vybízí: "Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh (Žalm 46,11). Tak v osamění můžeme najít pravé odpočinutí. (TV 254)
"Ztište se. Doslova `přestaňte', `nechejte'. Tato vznešená slova řekl sám Bůh. První řádek tohoto verše bychom mohli volně přeložit takto: Mlčte! Uklidněte se a pochopte, že já jsem Bůh.' Příliš mnoho mluvíme a příliš málo nasloucháme." (3BC 745)

Diskusní otázky

• Proč na našich modlitebních setkáních příliš mnoho mluvíme?
  
  
• Co udělat pro to, abychom na těchto setkáních nemluvili jen my a Bůh nemusel jen poslouchat?
  
  
• Na modlitbě člověk umírá sám sobě. Co to znamená a proč je to důležité pro náš duchovní život?

Shrnutí

I když Ježíš odešel z tohoto světa, nezanechal nás osamělé. Prostřednictvím osoby Ducha svatého nám zaslíbil přítomnost celé božské Trojice. Naší největší zodpovědností a předností je zůstávat nepřetržitě v Ježíši. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je setkávat se s ním ve své "horní místnosti", kde můžeme zavřít dveře před ruchem každodenního života a naslouchat, co nám chce říci.