JEŽÍŠOVA VELEKNĚŽSKÁ MODLITBA

Nebe a země byly kdysi v souladu. Potom přišel hřích a způsobil rozkol. Za každým narušeným spojením, ať už mezi manžely, v rodině, církvi, mezi kmeny nebo národy, stojí satan. Janovo evangelium ukazuje kontrast mezi nebem a zemí následovně:

Ježíš přišel, aby přinesl život do světa smrti, světlo do světa tmy, pravdu do světa lži. Sestoupil z nebe, aby se stal žebříkem, který spojuje tato dvě království. V Ježíši je božství tak spojené s lidstvím, že se stal naším Veleknězem. Představuje nám Boha a zastupuje nás před ním. Nebe snesl dolů na zem a svým nanebevstoupením pozdvihl lidstvo k Bohu.
Při studiu tohoto úkolu zkoumejte, co pro vás osobně znamená Ježíšův rozhovor s Bohem.

Týden ve zkratce

1. "Přišla hodina"
2. Společné vlastnictví
3. "Otče, zachovej je"
4. Ve světě, ale ne ze světa
5. "Aby všichni byli jedno"

Základní verš

"Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří; aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal."  (J 17,20.21)

"PŘIŠLA HODINA"

Setkání v horní místnosti Ježíš ukončil tak, že okolo sebe shromáždil jedenáct učedníků a modlil se za ně. Nejprve se modlil za sebe, (v. 1-5) potom za svoje učedníky (v. 6-19) a nakonec za všechny věřící. Takto se Ježíš modlil i za tebe. (v. 20-26)
Přišla Kristova "hodina", určená od založení světa. Po celý svůj pozemský život očekával tuto "hodinu". Hodina smrti byla pro něho hodinou slávy - měl oslavit svého Otce a Otec měl oslavit jeho. (J 17,1)

1. Jaká sláva se skrývala v tom, že byl vyvýšen na kříž? Co tím dosáhl? (J 12,23.24.31.32)

   Ať už bylo ukřižování čímkoliv, se slávou to v žádném případě nemělo nic společného. Na křižovatce času bude Ježíš zbavený veškeré lidské důstojnosti a potupený těmi, které přišel zachránit. Nechce se nám věřit, že toto byla pro něho hodina největší slávy. Celou zem i přihlížející vesmír chtěl ozářit slávou, kterou měl u svého Otce ještě před stvořením tohoto světa (17,5) - slávou sebeobětavé lásky, kterou svět nepoznal. Ježíš předvídal velkolepé ovoce svého utrpení na kříži. (Iz 53, 10.11)

2. Co bylo tajemstvím Ježíšovy radosti tváří v tvář kruté smrti? (J 17,13; Žd 12,2)

   Ve víře Ježíš překročil čas i prostor. Viděl budoucí slávu a přinesl ji do přítomné temnoty. Z pozemské tmy se dokázal povznést do přítomnosti svého Otce. (Jan 17) Vyzývá nás, abychom skrze něho přišli k Otci. (14,6) "Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas." (Žd 4,16)

3. Přečti si znovu Žd 4,16. Co znamená přistupovat "směle"? Jak můžeme toto zaslíbení uplatnit nyní, nebo když bude třeba, ve svém životě?

SPOLEČNÉ VLASTNICTVÍ

1. Ježíš se těšil z toho, že dokončil dílo, které mu Bůh svěřil. (J 17,4) Co bylo jeho posláním? v. 6.8.12

   Ježíšovým posláním na zemi bylo zjevit Otce svým učedníkům, aby oni mohli předat toto poznání světu. Zasel semeno a oni měli sklízet úrodu. (4,35-38) Tím bylo jejich dílo významnější než jeho. (14,12) Všechny budoucí generace křesťanů uvěří v Ježíše díky nim. (17,20)
   V 8. verši říká Ježíš svému Otci dvě skutečnosti o svých učednících: na rozdíl od farizejů a ostatních posluchačů oni Ježíšovo učení přijali a nepochybovali o tom, odkud Ježíš přišel. Díky tomu mohli poznat i další pravdy.

2. Co mají Otec a Syn společné? v. 5-10

   Ježíš a jeho Otec nemají oddělená bankovní konta. Mají všechno společné a my jsme jejich nejvzácnějším vlastnictvím.

3. Jak se můžeme stát Božím "vlastnictvím"?

   J 3,16-18

   J 12,32

   J 14,6

   J 15,16

   Oba, Otec i Syn, pracují pro naše spasení. Otec nás přitahuje k Ježíši (6,44) a Ježíš nás skrze kříž přitahuje k sobě. (12, 32) V tomto smyslu jsme jejich vlastnictvím, které získali za vysokou cenu. Proto z nás mají velkou radost. Naším úkolem je však odpovědět na Boží volání.

4. Jak vědomí toho, že jsme koupeni za takovou velkou cenu, mění náš pohled na sebe samotné? Co nám to vypovídá o naší hodnotě?
   

"OTČE, ZACHOVEJ JE"

1. Na čem Ježíši nejvíc záleželo, když opustil svoje učedníky? (J 17,11)

   "Ježíš odchází; od této chvíle svoje učedníky odevzdává do péče svého Otce... Jsou ponecháni ve světě zla a v boji s hříchem budou potřebovat zvláštní milost. Každý křesťan může prosit o tuto moc. Bůh nedovolí, aby byl zkoušený nad svoje síly. (1 K 10,13) Dokud zápasí v síle a světle nebe, je pro satana nedotknutelný. Bůh však chrání jen ty, kteří o to stojí. Když však člověk úmyslně, proti Boží vůli, vstoupí na území nepřítele, nemůže čekat, že ho Boží moc bude chránit." (5BC 1052)
   I když na to často zapomínáme, žijeme ve světě, kde neustále působí nadpřirozené síly. Ve své lidské přirozenosti a s našimi tělesnými zbraněmi nejsme schopni bojovat proti nepřátelským silám. Tak, jako vojenské letadlo nemůžeme sestřelit prakem, tak ani proti satanovi se nemůžeme postavit ve vlastní síle. Právě proto se musíme spoléhat na Boží moc. Modlitba je nejlepší způsob, jak se chytit a držet této moci. Tak to dělal i Kristus.
   "Jako člověk prosil před Božím trůnem, dokud jeho lidskou přirozenost neprostoupil nebeský proud, aby mohl spojit lidství s božstvím. Stálým společenstvím s Bohem od něj přijímal život, aby ho mohl dát světu." (TV 251) Prostřednictvím našeho modlitebního života můžeme být naplněni mocí sebeobětavé lásky do té míry, že naše tváře budou vyzařovat Boží slávu a jeho jméno bude vidět na našich čelích.
   Ježíš viděl ve svých učednících semeno své církve, která překročí kontinenty a věky. Stane se obrovským zástupem, který nebude moci nikdo spočítat. Tento zástup bude stát před trůnem a chválit Boha za jeho spasení. (Zj 7,9.10) Takový výhled napĺ ňoval Ježíše radostí. U Jana 17,13 prosí, abychom i my okusili tuto radost v plnosti. Aby se to stalo, musíme se naučit zůstávat v něm jako ratolesti zůstávají na vinném kmeni. Potom prožijeme Boží moc a radost ze služby.

2. Jednou ve válce kdosi řekl: "Chval Pána, ale vyhýbej se minám!" Co si myslíš, že to znamená? Jak bys tento princip mohl aplikovat ve svém životě? Nebo jsi ho dokonce už použil?

VE SVĚTĚ, ALE NE ZE SVĚTA

1. Proč svět nenávidí Ježíše a jeho lid? (J 17,14; 15,18.19)

   "Tím, že se Kristovi následovníci nezúčastňují hříchů světa, jsou živou obžalobou jeho nemorálnosti. Svět jde podle satanova plánu a ten je zjevným nepřítelem Ježíše a jeho lidu." (Life Application Study Bible, 1916)
   Ježíš řekl Petrovi, že satan si ho "vyžádal". Nepřítel duší si činí nárok na každého hříšníka. (Za 3,1; Ju 9; Zj 12,10) Ježíš nás chrání, protože nechce nikoho ztratit.
   "Já jim dávám věčný život; nezahynou na věky a nikdo je z mé ruky nevyrve. Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky. Já a Otec jsme jedno." (J 10,28-30)

2. Vyjmenuj a vysvětli, co má Ježíš společného se svým lidem.

   J 17,13

   J 17,16

   J 17,18

   J 17,19

   Ve své velekněžské modlitbě Ježíš "celou svou duší oslavuje Otce za to, že mu dovolil trpět za tento svět... V celé své modlitbě mluví o svých učednících jako o daru, který dostal od Boha... S láskou a s plnou důvěrou je odevzdává do Otcovy péče..., která je může udržet spolu - a to v jednotě srdce, mysli i cíle." (The Interpreter`s Bible)

3. Proč se Ježíš, Boží Syn, potřeboval posvěcovat? Co nám to napovídá o důležitosti našeho posvěcování se Bohu?

"ABY VŠICHNI BYLI JEDNO"

Po tom, co se Ježíš modlil za svých jedenáct učedníků, zahrnul do své modlitby i "ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří" (J 17,20)

1. Jaká byla jeho největší touha? J 17,21-23 Proč je to tak důležité?

   Otec a Syn jsou v těsném spojení. Nikdy nedělají nic nezávisle. Vždy jsou zajedno ve všem, co činí. (J 5, 20-23) Oba tak milovali padlé lidstvo, že Otec obětoval svého Syna a Syn obětoval svůj život. (3,16; 10,15) Ani jeden nehledal svou vlastní slávu, ale Otec oslavil svého Syna, aby Syn potom oslavil Otce. (17,1) Poznat jednoho znamená poznat i druhého. (14,7.9) Kristus touží, abychom i my jako členové jeho církve měli mezi sebou takový vztah.
   Jednota, o které Ježíš mluví, je "vyjádřením tvořivé rozmanitosti božské Trojice". Tak, jak je jen jeden "pravý Bůh", který se projevuje odlišně (různými způsoby) jako Otec, Syn a Duch Svatý, tak také láskou naplněná jednota těla věřících je vyjádřena bohatou rozmanitostí darů a úkolů. Celá Boží rodina je nádhernou mozaikou různých kultur a povah, barev a darů, které mají sloužit k Boží slávě. (Lloyd J. Ogilvie)
   Láska je "pouto", které nás drží pospolu v křesťanské jednotě. (17,26) Láska, jednota a sláva spolu velmi úzce souvisí. Láska drží celý vesmír pohromadě. Sobectví trhá vzájemné vztahy. V 1 K 13,4-7 nacházíme křesťanskou definici lásky. Najdi si tento týden čas, přečti si ji a uvažuj o ní.

2. Jak by ses choval k členovi, který je rozrušený tím, co se v církvi děje, a proto vyvolává nejednotu? Je jednota za každou cenu biblický princip? Uvedu příklad: Skupina členů, možná i kazatel, tvrdí, že porušovat sobotu není hřích, protože sobota už není závazná. Budete s nimi jednat ohleduplně v zájmu zachování jednoty? Kdo rozhoduje o tom, co může být důvodem k rozštěpení církve?

Doporučené studium

Na doplnění tématu o lásce a jednotě z Ježíšovy modlitby si přečti následující verše: Ž 133; Ef 4,1-16; 1 Jan 3, 1.11-24; 4,7-21. V knize Touha věků si přečti strany 478-479.
Ježíšova modlitba u Jana 17 "je lekcí přímluvné modlitby, s jakou vchází Spasitel za oponu, když jeho velká oběť za člověka - obětoval sebe samého - měla být dokonaná. Náš Prostředník představil svým učedníkům tento obraz své služby v nebeské svatyni za všechny, kteří k němu přijdou v pokoře a ponížení, zbaveni jakéhokoliv sobectví a ve víře, že jeho moc je spasí". (MS 29,1906) (5BC 1145)

Diskusní otázky

• Co ses z Ježíšovy velekněžské modlitby dozvěděl o tom, co v současnosti pro tebe dělá?
  
  
• Při čtení této modlitby jsme překvapeni, jak přirozeně Ježíš hovořil se svým Otcem. Co se z toho můžeme naučit o modlitbě jako o rozhovoru?
  
  
• Ježíš se modlil tuto modlitbu ve zvláštní chvíli svého života. V kterých momentech života člověka i církve je modlitba velmi důležitá?
  
  
• Jak aplikovat Ježíšovu modlitbu na jeho následovníky a církev v současnosti? Kdyby se Ježíšova modlitba stala naší modlitbou, jak by vypadala církev?

Shrnutí

Před svojí smrtí zasvětil Ježíš na modlitbě své učedníky i všechny věřící svému Otci. Pouta Boží lásky - to je moc, kterou potřebujeme, abychom přitáhli nevěřící svět ke Kristu. Denně proste o vylití této lásky na sebe i na celou církev.