Pohled zpět je někdy nepříjemný! 

Vzpomínky na minulost mohou být i neradostné, jak to bylo v případě manželů - misionářů, kteří cítili zármutek nad tím, že roky jejich služby nepřinesly žádné ovoce. Budovy, které postavili, byly zničené. Litovali, že neinvestovali víc energie do lidí. "Kdybychom tehdy byli laskavější a více přátelští!" myslí si nyní.
I výchova dětí je náročná úloha. Nebylo by to úžasné, kdybychom spolu s dětmi dostali i nějakou detailní příručku na jejich výchovu?
Nejednou slyšíme povzdech "kdyby". "Kdybych byla poznala jeho povahu dřív, než jsem si ho vzala!" "Kdybych si nebyl tak pokazil život!" "Kdybych tehdy odpověděl na Boží volání!"
Zdá se, že Mojžíš se v 90. žalmu vrací do minulosti. Říká: "Počet našich let je sedmdesát roků, jsme-li při síle, pak osmdesát, a mohou se pyšnit leda trápením a ničemnostmi; kvapem uplynou a v letu odcházíme." (v. 10) 
V tomto úkolu se naučíme, jak Mojžíš hodnotí uplynulá léta.

Týden ve zkratce

1. Přehled 90. žalmu
2. Domov
3. Pod tíhou Božího hněvu
4. Midjánská poušť
5. Boží odpověď 

Základní text
"Hospodin, Hospodin! Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný, který osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení, který odpouští vinu, přestoupení a hřích." (Ex 34,6-7)

Přehled 90. Žalmu

Většina biblických učenců věří, že 90. žalm napsal Mojžíš. Mnohé překlady proto na začátek žalmu uvádějí: "Modlitba Mojžíše, muže Božího". (Porovnej Dt 34,10) Tento žalm je tedy ze všech nejstarší.

1. Ž 90 se skládá ze tří částí. Postupně si ho přečti a ke každé části napiš příslušné verše.


Nekonečný Bůh

Smrtelný člověk

Prosba za vysvobození

Ž 90 odhaluje Mojžíšovy myšlenky, zřejmě na konci jeho pobytu v Midjánu. (Ex 2,11-3,3) Je-li tomu tak, potom je možné jeho obsah vysvětlit následujícím způsobem:
Úvodní verše žalmu představují horu Sínaj a Boží vznešenost v protikladu k lidské křehkosti všeobecně i k Mojžíšovým omylům. (v. 7.8) To, že zabil Egypťana, ukazuje, že ví, jaký úkol mu Pán Bůh určil. (Sk 7,25) Tímto neuváženým činem však zbrzdil Boží záměr a překazil Boží plán pro jeho život. Překročil již hranici svých sedmdesáti let a blíží se k osmdesáti. (v. 9.10) Zklamaný sám sebou prosí, aby ho Bůh naučil "počítat" jeho dny, aby získal moudré srdce. (v. 12) Ještě stále věří zaslíbením, které dal Bůh otcům, a doufá, že se naplní. V myšlenkách se vrací k utrpení bratrů v Egyptě (v. 13.14) a prosí za jejich vysvobození. (v. 15.16) Nakonec prosí Pána, aby upevnil dílo jeho rukou, aby jeho život nebyl úplně zbytečný. (v. 17) (SDA Bible Dictionary 763)
 

2. Uvažuj o charakteru této modlitby. Najdi si čas a přehodnoť své priority. (v. 12) Investoval jsi do věcí, které za to vlastně nestály? Co uděláš nyní, abys za několik let nemusel při pohledu zpět litovat? Co řekneš člověku, který je zklamaný svou minulostí a potřebuje povzbuzení?

 

Domov

1. Ve své modlitbě Mojžíš říká, že Pán byl jeho věčným útočištěm. (v. 1) Uveď konkrétní události z Mojžíšova života, které to dokazují.


Mojžíš jako autor Gn nejednou vzpomíná na "pokolení" patriarchů od doby stvoření. (Gn 5; 10 atd.) Viděl, že jejich příbytkem byl Bůh. V domě, kde žije celá rodina, se jednotlivá pokolení rodí, žijí a umírají. Takovým domovem je Bůh pro svůj lid. V Ž 90 obrací Mojžíš své nohy k tomuto domovu. Nemá kam jinam jít.
Podobenství o milujícím otci hovoří o tom, jak budeme přivítáni. (L 15,11-20)
"Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil." (v. 20)
 

2. Jakým kontrastem Mojžíš vyjadřuje Boží věčnost a krátkost lidského života?


Trvání Božího života (v. 2.4)
Trvání lidského života (v. 3.10)
 

3. Pomáhá nám tento náhled lépe porozumět Božímu plánu pro náš život?


Když Mojžíš rozjímal uprostřed midjánských vrchů, musel si uvědomovat, že Bůh má ještě delší trvání, než to, co kolem sebe vidí. Boží existence sahá od věčnosti v minulosti do věčnosti v budoucnosti. S bázní porovnává neměřitelnost Boží existence se životem člověka. Bůh, pro kterého čas nic neznamená, nařídil člověku vrátit se do prachu, (v. 3.4.) aby se naplnil rozsudek vynesený nad Adamem: "Prach jsi a v prach se navrátíš." (Gn 3,19)
 

4. I když je náš život neporovnatelně krátký v protikladu k Boží věčnosti, Kristus "vkročil" do lidského času, když žil na zemi jako člověk. Pán a Stvořitel se na 33 let podrobil času tak, jako mu podléháme my. Jak nám to pomáhá chápat Boží lásku k nám?

Pod tíhou Božího hněvu

Mojžíš prožil ve svém životě dramatickou změnu. Z dědice egyptského trůnu se stal kočovným pastýřem na poušti. Jeho skvělé vědomosti z vědy a vojenského umění se zdály zbytečné. Jeho životní poslání bylo zmařené. Mojžíš si to mohl vysvětlit jedině tak, že Bůh se na něj hněvá. (v. 7.9.11) Roky míjely a v jeho životě, ani v životě Izraelců, se nic neměnilo. Dlouhodobé zkoušky jsou pro věřícího těžkou zkušeností. Někdy si myslíme, že Bůh se o nás už nestará. Naštěstí to není pravda. Bůh má o nás zájem.

1. Jakou představu měl Mojžíš o svých hříších? Jaký tajný hřích trápil jeho svědomí? Ž 90,8; Ex 2,12


S největší pravděpodobností ho vzpomínka na tento hřích pronásledovala i ve vyhnanství v Midjánu. Tento jediný neuvážený čin, kdy si myslel, že vysvobodí Izrael svou vlastní mocí, "očividně" ukončil jeho kariéru a odsunul ji do neznáma. 
 

2. Mojžíš dále prosí Boha o mimořádné věci. Napiš, o co.


Ž 90,13

Ž 90,14
 

3. Proč je to zvláštní, že Mojžíš prosí o taková požehnání?


Mojžíš "prosí, aby po noci smutku a trápení mu Bůh dal ráno pokoje a radosti". (3BC 842) "Ohlas mi zrána své milosrdenství, neboť doufám v tebe. Dej mi poznat cestu, po níž mám jít, neboť k tobě pozvedám svou duši." (Ž 143,8)
Mojžíš chtěl mít ujištění o Boží lásce. Namísto úzkosti chtěl mít radost. Namísto odmítnutí toužil po Boží přízni. I když po tom toužíme všichni - je velmi důležité pamatovat na to, že musíme jít vírou a nejen pocity, které jsou ovlivňované různými věcmi. 
 

4. Co bys řekl člověku, který lituje svých hříchů, stále se však cítí odloučený od Boha? Jak mu pomůžeš překonat jeho pocity? 

 

Midjánská poušť

1. Byl Mojžíšův život prohrou? Bylo čtyřicet let na midjánské poušti zbytečných? Hněval se na něj Bůh?


Léta vyhnanství byla ve skutečnosti důležitou kapitolou Mojžíšova života. "Obklopen hradbou hor byl Mojžíš sám se svým Bohem... Ve velebné vznešenosti věčných hor spatřil majestát Nejvyššího a uvědomil si, jak v porovnání s ním jsou egyptští bohové bezmocní a nicotní...
Jak léta ubíhala, putoval Mojžíš se svými stády po osamělých místech a zamýšlel se nad útrapami svého národa; přemýšlel o tom, jak Bůh jednal s jeho otci, myslel na zaslíbení Boží, jež byla dědictvím vyvoleného národa, a dnem i nocí stoupaly k nebi jeho modlitby za Izrael. Nebeští andělé rozprostřeli kolem něho světlo. A tam, osvícen Duchem svatým, napsal knihu Genesis. Dlouhá léta, která strávil v naprosté samotě na poušti, přinesla mnohá požehnání nejen Mojžíšovi a jeho národu, ale i všem dalším pokolením lidí celého světa." (PP 180)
Léta, která strávil Mojžíš na poušti, mu poskytla čas na psaní. Jeho knihy - od první po pátou knihu Mojžíšovu, patří mezi nejvýznamnější literární díla. Je možné, že během svého pobytu v Midjánu napsal také knihu Jób. Zřejmě se zde potkal s Edomity a Midjánci, kteří byli Abrahamovými potomky a stejně tak ctili Pána Boha. K nim patřil Jób se svou rodinou. Žalm 90 velmi úzce souvisí s Gn a knihou Jób. Ve všech třech, kromě opakování tématu stvoření a pádu, člověk cítí Boží hněv a prosí o jeho milost. 
Léta, která Mojžíš prožil jako pastýř na poušti, měla i další význam. "Mojžíš se měl naučit péči, sebezapření a starostlivosti o své stádo, aby se mohl stát soucitným a shovívavým pastýřem Izraele." (PP 179)
 

2. Jakou další prosbu vyslovil Mojžíš? Ž 90,16


Mojžíš se domníval, že nastal čas, aby Bůh pro svůj lid konal. Nechápal Boží úmysly a jen velmi nejasně si uvědomoval svou úlohu v Božích plánech.
 

3. Dokážeš při pohledu zpět vidět ve zkušenostech, které byly tehdy velmi těžké, Boží ruku a vedení? Mohou být takové zkušenosti oporou tobě, nebo někomu jinému, kdo právě nyní zápasí? Jak? 

Bůh odpovídá

1. Jaké byly poslední Mojžíšovy prosby? Ž 90,15.17


Mojžíš vlastně říká: "Za čtyřicet let trápení na poušti mi dej čtyřicet let potěšení." Skutečně Bůh mohl léta vyhnanství a otroctví ukončit tak, jako to bylo v případě Jákoba nebo Josefa? Nemohl korunovat jeho utrpení radostí?
"Nakonec Mojžíš prosí, aby Bůh upevnil dílo svých rukou, aby jeho život nebyl zcela zbytečný. Je pravděpodobné, že právě tehdy se mu Bůh ukázal v hořícím keři a pověřil ho vrátit se do Egypta a vysvobodit Izrael. (Ex 3,1-10)" (SDA Bible Dictionary 763) V Ex 3,9-12 si přečti, jak Bůh odpovídá Mojžíšovi.
Opona se zvedla a odhalila Mojžíšovi jeho budoucnost. Bůh vstoupil do děje a Mojžíš měl být hlavní postavou dramatu. Zpočátku nebyl připravený na svou novou roli. Dlouhá léta samoty, pocit prohry a Božího hněvu zanechaly stopy na jeho sebedůvěře. Ale opětovným ujištěním, že bude s ním a že mu pomůže, vzbudil v něm Bůh ztracené sebevědomí. (Ex 3,12.14; 4, 2-5.12) 
Během následujících čtyřiceti let žil Mojžíš v tak úzkém společenství s Bohem, jako nikdo předtím. Dvakrát byl čtyřicet dní a nocí "uvězněný" Bohem na hoře Sínaj, až se jeho tvář skvěla Boží slávou. (Ex 24,18; 34,28.30)
 

2. Mojžíš viděl Boží slávu - krásu jeho charakteru. Pochopil, že Bůh nenávidí hřích, ale slitovává se nad hříšníkem a miluje ho nesmírnou láskou. I když nemáme tu přednost Boha vidět, Pán se nám ve skutečnosti zjevil ještě viditelněji. Kdy a jak to může změnit naše životy? 

 

Doporučené studium

Když si Izraelci udělali zlaté tele a klaněli se mu, Mojžíš se za ně opět modlil. Díky těmto přímluvným modlitbám se stal významným modlitebníkem. Přečti si tuto jeho modlitbu v Ex 32, 11-14. Co se naučil o Bohu a modlitbě v porovnání s Ž 90?
V knize Patriarchové a proroci si přečti str. 350-357.
"`Nech mne, abych... je vyhladil,' zněla slova Boží. Jestliže Bůh pojal úmysl vyhladit Izraelské, kdo se jich mohl zastat, kdo za ně mohl orodovat? Mnozí by jistě ponechali hříšníky jejich osudu. Mnozí by jistě s radostí vyměnili svůj život plný námahy, strastí a obětí, za něž je jim odměnou jen nevděk a reptání, za život, který by mohli strávit bez takových těžkostí a ve cti, zvláště nabízí-li jim takovou výměnu sám Bůh. 
Mojžíš však měl ještě důvod k naději i v takové situaci, která vyvolávala malomyslnost a hněv. Hospodinovým slovům: `Nyní nech mne,' rozuměl tak, že Bůh mu nezakazuje, aby se za Izraelské přimlouval, nýbrž naopak, že ho k tomu vyzývá. Pochopil z nich, že toliko modlitba může Izrael zachránit a že bude-li za ně prosit, Bůh jich ušetří." (PP 231-232)

Diskusní otázky

• Jaké zásady pro modlitbu nacházíme v Ž 90? 
• Ž 90 je v podstatě naléhavou modlitbou za Izrael. Jak může být tento žalm modlitbou za Boží církev dnes? Setkáváme se dnes se stejnými duchovními problémy?
• Na začátku jsme hovořili o tom, že všichni hrajeme hru "kdybych jen..." Jak se v ní dá podle Ž 90 vyhrát?
• Možná Mojžíš skutečně psal tento žalm, když seděl na kameni v midjánské poušti a pásl ovce. Může to být k něčemu dobré, když si některé své modlitby zapíšeme? 

Shrnutí
Jestliže se život neubírá podle našich představ, pohled do minulosti i budoucnosti nás může zmalomyslnět. Mojžíšova zkušenost nás však učí, že můžeme s důvěrou odevzdat své životy do Božích rukou. Jeho přízeň spočine na nás a on "upevní dílo našich rukou".