Bůh často začíná připravovat lidi na zvláštní poslání už tím, že jejich rodiče vede přes nelehké zkoušky. Sussana Wesleyová (1669-1742), matka Johna Wesleya, byla jedním z takových příkladů. Sussana byla cílevědomou a hluboce zbožnou manželkou kazatele. V průběhu jednadvaceti let se jí narodilo devatenáct dětí a z nich devět zemřelo. Sussana učila svoje děti doma. Když jim bylo pět let, naučila je abecedu. Jako učebnici používali první knihu Mojžíšovu. Rodinné pobožnosti se konaly každý den. Navíc si jednou týdně povídala s každým dítětem o jeho otázkách a problémech v duchovní oblasti. Jednou se stalo, že jeden rozhněvaný člen sboru podpálil jejich dům. Šestiletý Ján skoro přišel o život. Důsledek toho byla větší starost o toto dítě. Do svého deníku napsala: "Chci zvlášť dbát o duši toho chlapce a vštípit do jeho mysli zásady pravého náboženství a čestnosti."(Ruth Gordon Short) Díky této duchovní výchově se John a Charles Wesleyovci stali zakladateli a pilíři metodistického hnutí - John svojí celoživotní kazatelskou službou a organizačními schopnostmi a Charles více než šesti tisíci písněmi, kterými obohatil křesťanský svět.
Sussana šla ve stopách svých předchůdkyň, Anny a Marie, jejichž modlitby nás budou tento týden inspirovat.

Týden ve zkratce

1. Zoufalství bezdětné ženy
2. Modlitba v chrámě
3. Chvalozpěv
4. Vítězství
5. Mariin chvalozpěv

Základní verš

"Nuzného pozvedá z prachu, z kalu vytahuje ubožáka; posadí je v kruhu knížat a za dědictví jim dá trůn slávy." (1 Sam 2,8)

Zoufalství bezdětné ženy

Vždy, když chtěl Bůh darovat svému lidu velkého proroka, vybral si tu nejzajímavější rodinu. Elkána, potomek vzbouřence Kóracha (1 Pa 6,3-8; Nu 16) byl zbožný levita a milující manžel. I jeho manželka Anna byla věrná a oddaná Bohu.

1. Z uvedených textů vypiš příčiny jejich neštěstí.

   1 S 1,1.2

   1 S 1,4.5

   1 S 1,6.7

   Tak jako dnes nacházejí ženy společenské uplatnění a ohodnocení v zaměstnání, tehdy jej získávaly narozením synů. Lidi považovali neplodnost za velké neštěstí.
   Je přirozené, že žena nestrpí, když její manžel věnuje svoji náklonnost jiné ženě. Žádná žena se neuspokojí s druhým místem. Manželky, jako Hagar, Lea a Peninna se cítily ohrožené, protože jejich muži upřednostňovali milované ženy. Žárlivá a zatrpklá Peninna chtěla sužováním Anny povýšit sebe. To činila, dokud nepřivedla Annu do zoufalství. Navíc se Peninna cítila nadřazená, protože měla děti.
   "Anna měla důvod být znechucená a zatrpklá. Nemohla mít děti. O svého manžela se dělila se ženou, která se jí posmívala. (1, 7) Její manžel nebyl schopen vyřešit tento problém (1,8) a ani kněz nerozuměl jejím pohnutkám. (1,14) Anna však nemyslela na odplatu ani na to, že by se měla vzdát. Anna se modlí. Svůj problém svěřuje Bohu.
   Každý z nás se může ocitnout v období "neplodnosti", kdy nevidíme žádné ovoce naší práce, služby nebo vztahů. Je těžké modlit se ve víře, když se cítíme tak neschopní. Anna však zjistila, že modlitba otevírá Bohu dveře, aby mohl konat". (Life Application Study Bible, 434)

2. Co bys poradil člověku, kterému se zdá jeho život "neplodný"? Vysvětli, jak může pomoci modlitba.

 

Modlitba v chrámě

V Izraeli platil zákon, že každý muž měl jít třikrát do roka na určené svátky do svatyně. (5 Moj 16,16) Elkána tam se svojí rodinou pravidelně chodil, čímž vyjadřoval svojí oddanost Bohu. Ve svatyni bylo možné vidět dva druhy lidí. Byli tam kněží, kteří brali úplatky, vydírali, přejídali se a obtěžovali ženy, které se přišly modlit. Takovým chováním vzbuzovali synové Élího, Chofní a Pinchas pohoršení a hanobili bohoslužby. (1 S 2,12-17.22) Na druhé straně tam byli i ti, kteří se podobně jako Anna modlili celým srdcem k Bohu.

1. Čím se vyznačoval Annin rozhovor s Bohem?

   1 S 1,11

   1 S 1,12

   1 S 1,13

   1 S 1,15

   Élí nejednou nacházel své dva syny v opilém stavu, a proto i Anna se mu na první pohled zdála opilá. V předešlých verších jsme četli, že Elkána Anně domlouval kvůli tomu, že nepije a nejí, a nyní jí vysvětluje Élí, že toho snědla a vypila příliš mnoho! Na tuto výčitku odpověděla Anna celkem pokojně. Élí jí dal svoje požehnání a ona ve víře, že Bůh slyšel její modlitbu, odešla a najedla se. Ve verších 19 a 20 si přečti, jak Bůh odpověděl na její modlitbu.
   Někdy se Bůh rozhodne svěřit výchovu dítěte neplodné ženě, jako byla například Sára, Rebeka, Anna a Alžběta. Přetrvávající silnou touhou po mateřství vzniká u ženy silné citové pouto k dítěti. Jen málo žen by bylo ochotných odevzdat své dítě Pánu, jak to udělala Anna. Její oběť, podobně jako Abrahamova ochota obětovat syna, do jisté míry odráží Boží oběť, když se pro nás vzdal svého syna.

2. Co nám Annin skutek odevzdání syna do chrámu říká o věrnosti Pánu?

Chvalozpěv

1. Co nám Annina starostlivost o Samuela říká o její věrnosti slibu, který dala Bohu? 1 S 1,11.21-23

   Když byl Samuel ještě malý, rozhodla se Anna nejít na svátky, aby mohla začít s výchovou již od dětství. Anna "sledovala jeho růst, poslouchala jeho dětské štěbetání a její láska k němu ze dne na den rostla. Byl to její jediný syn, kterého jí darovalo nebe. Přijala ho jako poklad zasvěcený Bohu a Dárce nechtěla připravit o to, co mu patří". (PP 430)
   Když se Anna konečně vrátila do Šíla, přivedla s sebou také Samuela. Po vykonání oběti přivedla svého syna k Élímu a řekla: "Dovol, můj pane, při tvém životě, můj pane, já jsem ta žena, která tu stála u tebe a modlila se k Hospodinu. Modlila jsem se za tohoto chlapce a Hospodin mi dal, zač jsem ho tak naléhavě prosila. Vyprosila jsem si ho přece od Hospodina, aby byl jeho po všechny dny, co bude živ." (1 S 1,26-28) Anna věřila, že Bůh, který jí dal toto dítě jako odpověď na její modlitbu, se o něho dokáže postarat. Díky její výchově již chlapec věděl, jak chválit Boha. (v. 28)

2. Přečti se Anninu modlitbu chvály. (1 S 2,1-10) Jaká je hlavní myšlenka této modlitby? Za co byla vděčná? Který verš vyjadřuje její postoj k Pennině?

   Protože se plně podřídila Pánu, je šťastná, že má přednost vrátit Stvořiteli to, co jí sám dal. Zkušenost Anny představuje největší požehnání, které mohlo obohatit i život Penniny. Bůh toužil zachránit Penninu stejně tak, jako zachránil Annu. Mohl to snad učinit lepším způsobem, než ukázat radost a nadšení někoho, kdo mu důvěřuje a neoplácí zlým za zlé? (2BC 461)

3. Jak na tebe působí modlitby druhých? Přemýšlej o tom, jak tvoje modlitby ovlivňují jiné? Co nám to říká o zodpovědnosti modlit se rozumně?

Vítězství

1. Co bylo zdrojem a důvodem Anniny velké radosti? 1 S 2,1-3

   Pennina a její děti (nepřátelé Anny) se nestyděly Anně říkat, že je pod Boží klatbou. Narození Samuela však dokázalo, že jí Bůh obhájil. V tomto jednom dítěti viděla zaslíbení dalších dětí. (1 Sam 2,1.5.21) Raduje se z toho slovy: "Mé srdce jásotem oslavuje Hospodina, můj roh se zvedá dík Hospodinu." V tehdejší společnosti byl roh symbolem síly. Jako křehké lidské bytosti se často cítíme slabí a nejistí. Podobně jako Anna potřebujeme založit svoji sebedůvěru na Bohu, naší skále.
   V řadě postav (1 Sam 2,1-10) Anna dává do protikladu úspěch Božího lidu a jeho nepřátel.

Ve svém chvalozpěvu Anna zevšeobecňuje svoji situaci. Když hovoří o silných bojovnících, myslí zřejmě na boje mezi Izraelci a Pelištejci. V Samuelových dnech je Bůh opravdu porazil hřměním z nebe. (1 Sam 1,10; 7,10)
Poslední část desátého verše nám něco prozrazuje. Když Izrael ještě neměl krále, kdo mohl být králem Pána a jeho pomazaným? Židovští a křesťanští znalci se shodují v tom, že jde o mesiášské proroctví. Mohlo by to být i proroctví o Davidovi, vždyť ono ho přesahuje až k "Synovi Davida" (Mat 22,23), Mesiáši Ježíši. Jedině on bude vyvýšený, když "Hospodin povede při i s dálavami země". (1 Sam 2,10)
Bůh odpověděl na modlitby Anny nadpřirozeným způsobem. Ne každý prožil podobnou zkušenost. Jak potěšit jiné, nebo sami sebe, když Bůh neodpovídá tak, jak jsme si to představovali?

 

Mariin chvalozpěv

Když Bůh předurčil, že Samuel bude jeho prorokem, nejprve si vybral matku, která ho bude vychovávat. Když Bůh poslal svého Syna, aby se stal Spasitelem světa, opět vybral zvláštní ženu, aby se stala jeho matkou.
Od té doby, co Bůh zaslíbil, že "semeno" ženy rozdrtí hlavu hada (Gn 3,15), mnohé izraelské ženy doufaly, že se stanou matkou zaslíbeného Mesiáše. Když se narodil Kain, Eva zvolala: "Dostala jsem muže, Pána." (doslovný překlad) Ale mýlila se. Staletí přešla a naděje se pomalu vytrácela. Potom anděl sestoupil do města Nazaret (kořen slova "Nazaret" může znamenat - rozhledna, výhonek, kořen, větev), kde vyrůstal Ježíš, výhonek z kořene Jišajova. (Iz 11,1; Mt 2,23) V tomto městě našel Bůh mladou ženu, která se měla stát matkou Mesiáše.
Marie a Anna se cítily poctěné darem syna. Bůh učinil zázrak v životě každé - jedna počala, i když byla neplodná a druhá počala, i když byla panna. Obě byly naplněné vděčností vůči Bohu za to, jaké velké věci pro ně vykonal. Marie měla ryzí charakter a hluboké poznání Písma. Její spontánní modlitba je plná citátů z hebrejských Písem. Poznání Písma jí připravilo na její poslání být Ježíši prvním učitelem.

1. U L 1,46-55 si přečti Mariin chvalozpěv. Které verše její modlitby se odvolávají na Starou smlouvu?

   Ž 34,2.3

   Ž 71,19

   Ž 98,1

   Ž 138,6

   Ž 103,17

   Ž 98,3

   L 1,52. "Tento citát se týká především utlačených. Marie snad myslela na krutého tyrana Herodesa, který povraždil nejen tisíce Židů, ale i své nejbližší příbuzné. I tehdejší židovská literatura potvrzuje fakt, že obyčejný lid velmi často trpěl nouzí." (5BC 687)

2. Marie ve své modlitbě říká: "že se mnou učinil velké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno." (L 1,49) I když nikdo z nás nemůže říct, že Bůh pro něho učinil tak velké věci jako pro Marii, jaké velké věci učinil Bůh ve tvém životě?

Doporučené studium

Opět si přečti modlitbu Anny (1 S 2,1-10) i Marie (L 1,46-55). V čem jsou si podobné?
V knize Patriarchové a proroci si přečti kapitolu "Samuel a jeho dětství".
Marie i Anna poznaly nouzi a okusily, jaké požehnání přináší oslava Boha. Z jejich zkušenosti se můžeme naučit, jak naše modlitby okořenit chválou. Ellen Whiteová píše: "Chválit Boha z celého srdce je stejně tak důležité, jako se modlit. Světu i nebeským bytostem máme ukázat, jak si vážíme obdivuhodné Boží lásky k hříšnému člověku a že očekáváme stále větší a větší požehnání z Boží nekonečné plnosti. Mnohem více musíme mluvit o svých radostných zkušenostech. Když budeme vyprávět o Boží lásce a o jeho úžasných činech, které učinil pro svoje děti, pak po zvláštním vylití Ducha svatého vzroste i naše užitečnost ve službě pro Pána." (COL 299.300)

Diskusní otázky

• Jaké principy modlitby ses naučil v tomto týdnu? Zopakuj si principy modlitby, o kterých jsme mluvili v první úloze. Jak odpovídají principům modlitby, které jsme studovali tento týden? Jaké další zásady můžeme odvodit z těchto modliteb?
  
  
• Které Boží vlastnosti inspirovaly Annu k tomu, že ve své modlitbě chválila Boha? Které inspirovaly Marii?
  
  
• Jak se Anně změnila nálada po tom, co se modlila v chrámě? 1 S 1,18 Co nám to říká o prospěšnosti modlitby?
  
  
• Proč je důležité na modlitbách nejen vyjádřit svoje prosby, ale také ho chválit?

Shrnutí

Bolest, kterou snášela Anna kvůli své neplodnosti a posměchu své sokyně, ji připravila na velké poslání v Izraelských dějinách. Marii přiměla pokora pro přijetí nejvyšší zodpovědnosti, jaká byla kdy svěřená lidské bytosti - vychovat Božího syna. Tyto zkušenosti je vedly k hlubokým modlitbám, které jsou až dodnes poučením a inspirací pro Boží lid. I naše modlitební zkušenosti nás mohou vést blíže k Bohu i k sobě navzájem.