|
 |
| 1.
čtvrtletí 2001 |
| Týden od 10.
do 16. února 200l |
MODLITBY
ZA NÁPRAVU - ELIJÁŠ
|
| Kultura našeho světa se může velice
rychle zvrhnout. A často se to i stává. Tak, jako se nákaza šíří vzduchem,
tak i zlo hledá štěrbinu ve dveřích, aby proniklo do našich domovů, myslí
i srdcí. Protože jsme součástí společnosti, zřídkakdy si uvědomujeme vliv
zla, které v ní existuje a může proniknout i do církve. Žel, často se
mu to i podaří. V prvních staletích "do křesťanské církve pronikaly pohanské
zvyky téměř nepozorovaně. Ochota k ústupkům a kompromisům utlumila na
čas kruté pronásledování církve ze strany pohanů. Jen co však pronásledování
přestalo, pod pláštěm spravedlnosti se do církve vkrádal svět." (VSV 37)
Manželství izraelského krále Achaba s pohankou Jezábel představuje spojení
Božího lidu se světem - spojení, jehož důsledkem je vždy odpadnutí. Bůh
ještě stále potřebuje Elijáše a modlitebníky o nápravu, aby zastavil úpadek,
který způsobují kompromisy.
Týden ve zkratce
1. Elijáš proti zlu
2. Kletba za porušení smlouvy
3. Zkouška na hoře Karmel
4. Deprese na hoře Choréb
5. Ježíšův příklad
Základní text
"Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů." (Zach
4,6)
|
| Neděle 11. února |
|
Eliáš proti zlu
- Před jakými hříchy kenaanské kultury varoval Bůh Izrael? Ex
34, 15.16; Dt 18,9-12
Obyvatelé Kenaanu byli díky svým zvrhlým praktikám vyhlazeni. Ale
i samotní Izraelci měli sklon k modloslužbě. Přestože se při dobývání
Kenaanu stali vítězi, prohráli v boji s kulturou. Když se Izrael
odtrhl od Judska a vytvořil severní království, Jarobeám zavedl
kult telete, aby lid odvedl od uctívání judského Boha. Severní království
nemělo nikdy ve svých dějinách bohabojného krále a jeho obyvatelé
byli většinou modloslužebníci.
- Jak dopomohl král Achab k odpadnutí národa? 1 Kr 16,30-33
Jezábel, dcera sidónského krále - kněze, byla bezohledná a panovačná.
Využila svého silného vlivu na krále i na národ. V Samaří dala postavit
chrám pro Baala. Podporovala školu Baalových a Ašéřiných proroků,
aby praktikovali a prosazovali své náboženství. Dala pobít mnoho
Božích proroků. (1 Kr 18)
Uctívání Baala bylo pro Izraelce velice lákavé. Kněží, chrámoví
prostituti a prostitutky a uctívači se po tom, co se dostali pomocí
vína a tance do extáze, zúčastňovali sexuálních orgií, ve snaze
podnítit božstva k tomu, aby udělali zemi úrodnou. Izrael, jako
polnohospodářská společnost, považoval za nezbytné následovat praktiky
okolních národů, aby si zajistil bohatou úrodu.
Po pochmurné 16. kapitole začíná 17. kapitola nadějně. "Elijáš vystupuje
na scénu jako muž s naléhavým poselstvím od Boha. Je to jeden z
rozhodujících okamžiků. Hřích zaplavil krajinu. Jestli nebude zastaven,
celá země se ocitne v ruinách." (2BC 811)
Nebezpečí nekritického přijímání kultury spočívá v tom, že ti, kteří
jsou její součástí, si často neuvědomují, co jim hrozí. Každá snaha
o odpoutání je podobná pokusu vystoupit z jedoucího vlaku.
- Jako církev jsme součástí kultury. Co je naším jediným měřítkem
na rozpoznání toho, co můžeme z naší kultury přijmout, a co odmítnout?
|
| Pondělí 12. února |
|
Kletba za porušení smlouvy
- Jaké následky má neposlušnost? Lv 26,18-20
Bůh rád žehná svému lidu. Když ho však člověk odmítá, promlouvá
k němu tak, že požehnání odjímá. Často se stává, že v blahobytu
na Boha zapomínáme, a v neštěstí ho hledáme.
Ze svého domu v gileádských horách Elijáš s úzkostí v srdci pozoroval
šířící se odpadnutí. Modlil se, aby Bůh zasáhl, potrestal národ,
a tak ho přivedl k zdravému rozumu. (Jk 5, 17.18 a 1 Kr 17,1). Baalovi
proroci věřili, že jejich bůh zúrodňuje zemi, aby přinesla úrodu.
Bůh však ukázal, že jedině on má klíče od pokladů země - slunečního
svitu, deště a bohaté úrody.
Elijáš poslušný Božího příkazu předstoupil před velkého Achaba,
"zamkl" nebesa a odešel pryč i s "klíči"! Elijášova víra musela
být silná, když předpovídal dlouhotrvající sucho v zemi s množstvím
potoků, svěží zeleně a nádherných lesů.
I když se Achab, Jezábel a její proroci Elijášové kletbě smáli,
co nevidět měli důvod k obavám. Týdny a měsíce plynuly, a déšť nepřicházel.
Baalovi proroci vzývali svého boha, ale odpověď nepřicházela.
- Tento stav bylo možné změnit. Co bylo klíčem k odemknutí nebe?
2 Pa 7,13.14
"Nejlepším útočištěm křesťana je modlitební společenství s Bohem.
Výsledky často přesahují naše představy... Jelikož je Boží moc nekonečně
větší než naše, neexistuje nic lepšího, než se na ni spoléhat -
zvlášť proto, že Bůh nás k tomu vyzývá." (Study Bible)
- Kdy je pro tebe modlitba klíčem k nebeskému požehnání? Jak reaguješ,
když požehnání nepřichází?
|
| Úterý 13 února |
|
Zkouška na hoře Karmel
Po tři a půl roku katastrofálního hladomoru Pán řekl Elijášovi, že
nastal čas rozhodující zkoušky. Bůh, který způsobil sucho, může přivolat
i déšť. Elijáš předvolal celý národ na horu Karmel.
- K čemu vyzval Elijáš lid? 1 Kr 18,21
Mnozí z Izraele sloužili Baalovi i Bohu. Nadešel čas rozhodnutí.
Když Elijáš navrhl zkoušku, Baalovi proroci se stáhli - jejich bůh
byl už více než tři roky bezmocný.
Dříve, než Bůh sešle déšť, musí být vykonána oběť smíření za hříchy
lidí. Elijáš opravil zbořený Hospodinův oltář, na kterém už dávno
nikdo neobětoval.
- Prostuduj si Elijášovu modlitbu. (v. 36.37) Všimni si, jak je
dlouhá, co obsahuje a jak se Elijáš modlí. Porovnej rozdíly s modlitbou
Baalových proroků.
Když oheň vyšlehl z nebe a pohltil oběť, dřevo i samotný oltář,
lidé padli na své tváře a křičeli: "Hospodin - ne Baal - je Bůh!"
- Proč chtěl Elijáš docílit vyhubení Baalových proroků? Jak se
z toho můžeme poučit, pokud jde o jakékoli kompromisy se společenskými
hříchy? Jak bys mohl tuto zásadu aplikovat ve svém vlastním životě?
|
| Středa 14. února |
|
Deprese na hoře Choréb
Den plný napětí ještě neskončil. Když se Elijáš sedmkrát modlil pod
jasným, bezoblačným nebem, jeho víra se držela Božích činů z minulosti
- sucha, ohně a zaslíbení deště. Víra se oživuje vzpomínkami na Boží
vedení v minulosti. Nepatrný obláček stačil k přesvědčení Elijáše, že
přichází veliký déšť. I přesto, že držel celodenní půst, běžel prorok
s nadlidskou sílou před Achabovým vozem v dešti do města. Potom mokrý
a vyčerpaný padl na zem a usnul.
- Co se stalo, že Elijáš musel utéct? 1 Kr 19,1-5 Jak se mohla
radost z vítězství tak rychle změnit v depresi?
Už roky vynakládal Elijáš svoji citovou a duchovní energii na to,
aby národ dospěl k nápravě. Hospodin podal přesvědčivý důkaz o tom,
že On je Bůh. I když se celý národ měl obrátit k Bohu, nestalo se
tak.
Po silném citovém vypětí se stává, že člověk upadne do deprese.
Elijáš měl pocit, že to, co se stalo na hoře Karmel, nesplnilo svůj
účel. Cítil se nanic a toužil umřít.
Dvakrát si Elijáš stěžuje Bohu: "Velice jsem horlil pro Hospodina,
Boha zástupů, protože Izraelci opustili tvou smlouvu, tvé oltáře
zbořili a tvé proroky povraždili mečem. Zbývám už jen sám, avšak
i mně ukládají o život, jak by mě o něj připravili." (1 Kr 19,10.14)
Bezprostředně po Elijášově první stížnosti přišel obrovský vichr,
silné zemětřesení a oheň. Bůh však nebyl ani v jednom z toho. Potom
zašuměl tichý šelest - neklamný Boží hlas. (v. 11.12) Elijáš věděl,
že se Bůh vždy nezjevuje mocným způsobem. Není to vždy člověk nebo
událost, co vyvolá největší dojetí. Pokorné srdce, které slyší a
poslouchá tichý Boží hlas, může mít stejnou moc.
Často se stává, že ani zázraky nepřesvědčí zatvrdlé srdce, dokonce
někdy tato srdce ještě více zatrpknou. (J 11,45-50.57) Bůh musel
lid nejen probudit důkazy, ale také k němu promluvit jemným hlasem
Ducha.
Elijáš, muž Boží a pravý prorok, ztratil všechnu odvahu a byl zoufalý.
Jak nám může pomoci jeho zkušenost, když se dostaneme do deprese?
člověku?
|
| Čtvrtek 15. února |
|
Ježíšum příklad
- Jaké plány měl Bůh s izraelským národem při prvním příchodu Ježíše
Krista? L 1,32.33.71.74;2,32
V L 19,41-44 čteme, že tyto předpovědi se nenaplnily. Představitelé
izraelského národa nepostřehli, že Bůh navštívil svůj lid v osobě
Ježíše Krista. Kdyby ho přijali, požehnání, popsaná v Iz 62 a opakovaná
v L 1 a 2, by byla vylita v plné míře. Díky jejich stálému odporu
"se zdálo, že on, Posel milosti na světě, koná jen málo z toho,
co pro povznesení a záchranu lidstva vykonat chtěl." (TV 480)
Kristus se však nenechal zastrašit. "V Kristově srdci, kde vládl
dokonalý soulad s Bohem, byl dokonalý mír. Nesvedla ho lidská pochvala,
nezmalomyslněla kritika ani zklamání. V nejtěžším protivenství a
v nejkrutějších mukách byl statečně odvážný." (TV 230)
- Jaký příkaz dostal Elijáš? Jak ho Pán Bůh povzbudil? 1 Kr 19,
15-18
Jedním z léků na depresi je něco dělat. Proto jej Bůh hned po setkání
na hoře Choréb vyzývá: "Běž...!" Pomazání Chazaela, Jehúa a Elíšu
mělo Elijáše ujistit v tom, že "kampaň" proti uctívání Baala pokračuje
a věrný ostatek Božích ctitelů vytrvá." (Lloyd J. Ogilvie)
"Kampaň" bude úspěšná, protože Bůh má svůj ostatek. " Jestliže se
plně odevzdáme Bohu a ve své práci se budeme řídit jeho pokyny,
Pán převezme odpovědnost za naše výsledky. Bůh nechce, abychom měli
pochybnosti o úspěchu svého upřímného úsilí. Nesmíme ani připustit
myšlenku na prohru. Máme spolupracovat s tím, který nezná neúspěch."
(COL 215)
Na konci své služby se Ježíš s uspokojením díval na svých jedenáct
učedníků, které mu dal Bůh. Modlil se, aby je Bůh zachoval věrné.
(J 17,6-12) Prostřednictvím tohoto malého ostatku se evangelium
rozšíří do celého světa. (v. 20)
- Mladý člen si po svém křtu všiml ve svém sboru věcí, které ho
rozladily. Jak bys pomohl takovému člověku?
|
| Pátek 16. února |
|
Doporučené studium
Z knihy Proroci a králové si přečti kapitoly "Karmel", "Z Jezreel na
Oréb" a "Co tu děláš?"
Když se na hoře Karmel Elijáš modlil za déšť, jeho víra byla zkoušená.
Ale on i přesto vytrvale prosil dále... Kdyby se byl po šestém pokusu
vzdal, jeho modlitba by nebyla vyslyšena. Ale nevzdával se, dokud odpověď
nepřišla... Ne vždy Bůh odpovídá na naše prosby hned napoprvé. Kdyby
to tak dělal, mohli bychom si myslet, že si máme právo nárokovat přízeň
i všechna požehnání, které nám uděluje. Místo, abychom se trápili a
zpytovali, zda v našem srdci nepřebývá zlo, nebo zda se neoddáváme nějakému
hříchu, měli bychom si uvědomit svoji závislost na Bohu a potřebu jeho
pomoci.
Diskusní otázky
- Byla Elijášova modlitba za sucho, oheň a déšť jeho vlastním nápadem,
nebo to dělal na Boží příkaz? Jak můžeme rozpoznat, kdy prosíme a
konáme podle Boží vůle?
- Každá krajina má svoji kulturu. Lidé mají sklon myslet si, že
ta jejich je nejlepší. Jak se můžeme jako církev naučit respektovat
odlišné zvyky bez toho, aniž bychom někoho odsuzovali? Je správné
opustit raději všechny kulturní zvyklosti jen proto, aby se nedostaly
do rozporu s biblickými principy?
- Elijáš se domníval, že v Izraeli už zůstal jen on, kdo uctívá
Boha. Bylo jich tam ovšem více. (1 Kr 18,13; 19,18.19) Jak by mu spolupráce
s nimi pomohla?
Shrnutí
Při díle obnovy, ať už osobní nebo společenské, zápasíme se silnými
nepřáteli. Potřebujeme se modlit o moudrost, taktnost, odvahu a přitom
se pevně držet Boha.
|
 |
Oficiální
stránky Církve adventistů sedmého dne v České republice.
Připomínky
a podněty ohledně web stránky posílejte na komunikace@casd.cz
Dotazy o
církvi posílejte na adresu unie@casd.cz
Církev adventistů
sedmého dne Česko-Slovenská unie, oddělení komunikace
(c) 2000 |