PŘÍMLUVNÁ MODLITBA

Starobylá města s mohutnými hradbami. V místech, kde byly hradby narušené a zřícené, se nepřítel snadno dostal do města. Tam stávali silní mužové a chránili spící obyvatele. V čase odpadnutí celého národa řekl Bůh Ezechielovi: "Hledal jsem mezi nimi muže, který by zazdíval zeď a postavil se v trhlině před mou tvář za tuto zemi, abych ji neuvrhl do zkázy, ale nenašel jsem." (Ez 22.30) A tak Bůh dovolil babylónským, aby dobyli Jeruzalém, zpustošili celé Judsko a jeho obyvatele odvlekli do zajetí.
V biblických dějinách se setkáváme s několika velikými prosebníky. Víme, jak dlouho jednal Abraham s Bohem ohledně bezbožných obyvatel Sodomy. (Gn 18,16-19,29) Mojžíš úpěnlivě prosil za vzpurné Izraelce. Chtěl, aby bylo raději jeho jméno vymazáno z knihy života, než aby oni byli zatraceni. (Ex 32, 31.32) Pavla tolik trápilla skutečnost, že jeho národ odmítá Ježíše, že byl ochotný být kvůli tomu prokletý. (Ř 9,1-4) V této úloze pak budeme sledovat, jak Daniel prosí za svůj hříšný národ. Je jako Ježíš, který žije, aby se za nás přimlouval. (Žd 7,25)

Týden ve zkratce

1. Boží dítě
2. Danielův zbožný život
3. Daniel se přimlouvá
4. Boží odpověď na Danielovu prosbu
5. Definitivní řešení problému hříchu

Základní verš

"Vždyť ne pro své spravedlivé činy ti předkládáme svoje prosby o smilování, ale pro tvé velké slitování."  (Da 9,18)

Daniel, Boží dítě

Daniel, člen královské rodiny, vyrůstal na dvoře zbožného krále Jóšijáše. Jako chlapec bezpochyby čítával knihu Hospodinova zákona, která byla nalezena po tom, co se ztratila za vlády bezbožného krále Menaše (2 Pa 34,14; Dt 31,24-26) Když Daniel slyšel, jak král Jóšijáš slibuje, že bude následovat Pána a poslouchat slova smlouvy, zaznamenaná v knize Zákona (2 Pa 34,31), jeho mladé srdce se muselo chvět vzrušením, když se i on rozhodoval stejně. A patrně od té chvíle měla tato kniha velký vliv na jeho život.
Jako chlapec musel Daniel slyšet Jeremjášovu výzvu obyvatelům Judska, aby se navrátili ke svému nebeskému Otci. (Jr 3) Jistě se zhrozil nad jejich tvrdošíjným odporem. Během jeho dospívání se stala tragická událost - král Jóšijáš zemřel v boji. Všechen lid, společně s Jeremjášem i Danielem, velice truchlil. (2 Pa 35,23-25) Jóšijášovi následovníci se bouřili proti vzrůstající moci Babylonské říše. Tím vyprovokovali krále Nebukadnésara, aby přitáhl se svojí armádou do Jeruzaléma, kde vyplenil chrám. Přitom zajal několik členů královské rodiny jako rukojmí a odvlekl je do města Babylon, vzdáleného asi 770 km. (Dan 1,3.4) Daniel byl jedním z nich.
Přečti si Da 1,17-20 a 2,1-18. Co nám tyto události prozrazují o Danielově charakteru a o jeho vztahu k modlitbě?

1. Nyní si přečti Danielovu modlitbu díkůvzdání v Da 2,19-23. Co nás učí o Bohu tyto verše?

   v. 20

   v. 21

   v. 22

   v. 23

   Dříve než Daniel přišel ke králi, aby mu podal výklad snu, děkoval Bohu, že vyslyšel jeho modlitbu a odhalil mu jeho význam.
   Jak reaguješ, když je Boží odpověď jiná než tvoje představa? Proč myslíš, že i v této situaci máme být vděční a vzdávat chválu?

Danieluv zbožný život

Rok 539 př. Kr. byl těžkým rokem Danielova života. Nečekaným nočním přepadem dobyli Babylón Peršané a na trůn dosedl médský král Darjavéš. (Da 5,30.31;9,1) V té době měl Daniel asi osmdesát let. Král Darjavéš mu prokázal neobyčejnou důvěru a chtěl ho jmenovat svým prvním ministrem. Tento plán však vyvolal takovou závist satrapů, že ho málem připravili o život. (Da 6)
Uprostřed tohoto rozruchu však Daniela trápilo něco úplně jiného: Co se stane s jeho lidem?
Z proroctví Jeremjáše věděl, že po sedmdesáti letech vyhnanství přijde čas, kdy se Židé vrátí do své vlasti. (Jr 25, 11.12) Snad očekával, že se po návratu naplní Izajášovo proroctví o Nové zemi, které hovoří současně o dvou událostech. (Iz 35 a 66) Jeho vlastní vidění v uplynulých desetiletích však ukazovala na následnost tyranských říší, jejichž vyvrcholením bude moc zla, která pošlape svatý lid a jejich svatyni dřív, než Bůh ustanoví svoje království a znovu ji obnoví. Pro stařičkého Daniela, který doufal v rychlou obnovu svého lidu, města a svatyně, to bylo trpké zklamání. Možná předpokládal, že sedmdesátileté zajetí jeho lidu bude prodlouženo kvůli jeho hříchům.
Představte si, že máte kameru, kterou se můžete podívat do minulosti. Vidíte Danielovu pracovnu v druhém poschodí jeho domu v královském paláci. Má rozsáhlou knihovnu, neboť je to učenec, který zná mnohé kultury i jejich jazyky. (1,17) Určitě si všimnete ohmataných hebrejských Písem - knih Mojžíšových, kronik Izraele a Jeremjášových spisů.
Odpoledne přichází dovnitř Daniel, sehnutý stářím. Otevírá svitky proroka Jeremjáše a čte. Potom si kleká na zem u okna, tváří obrácen na západ směrem k Jeruzalému. Takto se modlí třikrát denně - v čase ranní a večerní oběti a též v poledne. (Da 6,10;9,21; Ž 55,17)

1. Proč se Daniel modlil za to, co už bylo zaslíbeno? Proč se trápil kvůli budoucnosti svého lidu, když byla předem určená?
   
   
2. Proč se Daniel modlil podle svého zvyku, i když mu hrozil trest smrti? Porušil by nějaký konkrétní příkaz, kdyby zavřel okno nebo se modlil potají? Proč se vystavoval takovému nebezpečí? Co nás tím chce Pán naučit?
   

Daniel se přimlouvá

1. Které zaslíbení dodává Danielovi víru, když se modlí za svůj lid? (Jr 29,10-14)

   "Bůh nezapomněl na svůj lid v babylónském zajetí. Měl s nimi plán - dát jim nový začátek a nový cíl - stát se novými lidmi. Když prožíváš těžké problémy, může se ti zdát, že na tebe Bůh zapomněl. Ale Bůh tě může právě tehdy (podobně jako obyvatele Judska) připravovat na nový způsob života, jehož středem bude on.
   Bůh, podle svého moudrého plánu, chce dát svému lidu naději a budoucnost - proto k němu může přicházet s důvěrou. I když měl v zajetí těžký život, nemusel si naříkat. Mohl cítit Boží přítomnost a přízen a modlit se k němu. Boha můžeme hledat a najít - když ho hledáme celým srdcem. Žádné odloučení v cizině, smutek, deprese ani zdravotní těžkosti nemohou přerušit toto společenství". ( Life Application Study Bible 1339)

2. Přečti si Danielovu modlitbu. (Da 9,5-14) Které hříchy přivedly národ do zajetí? Který konkrétní hřích Daniel vyznává? (v. 6)

   Dějiny izraelského národa varují před pohrdáním Božími proroky. Dopouštíme se tohoto hříchu i dnes? Bůh nám v díle Ellen Whiteové zjevil úžasné pravdy, a tím nás pověřil šířit jeho lásku. Neuniká nám obsah těchto poselství marnými debatami o tom, jak byly zjevené? Anebo je raději ani nečteme, protože ukazují na hřích v našich životech?

3. Které verše v Danielově modlitbě svědčí o tom, že se spoléhal na milosrdenství dobrotivého Boha?
   
   
4. Slovní spojení z Da 9,13 , přeložené jako "pozorovat, dbát na tvou pravdu", by se také mohlo přeložit jako "prospívat ve tvé pravdě". Proč nám Bůh zjevil pravdu? Jak se dá v této pravdě prospívat? Prospíváme tak, jak bychom měli, ať už jako jednotlivci nebo církev?

Boží odpověď na Danielovu prosbu

Daniel ve své modlitbě prosil, aby tak, jak Bůh svým mocným ramenem vyvedl svůj lid z Egypta, ho vyvedl i z Babylona (Da 9, 15.16) a konečně obnovil svoje město a svatyni.

1. Jak Daniela osobně povzbudila Boží odpověď? (Da 9,20-23)

   Anděl Gabriel Daniela pozdravil a povzbudil. Potom mu oznámil, že po sedmdesáti letech zajetí se jeho lid může těšit ze sedmdesáti týdnů požehnání (= 490 let) (v. 26)
   Období sedmdesáti týdnů mělo začít dekretem o návratu a vybudování Jeruzaléma, ale tato obnova se měla dít v době velkých útrap. (v. 25) Bylo vydáno několik dekretů, ten rozhodující pak vydal král Artaxerxes v roce 457 př. n. l. (Ezd 7; viz 4BC 852-855)

2. Daniel se také modlil za zpustošenou svatyni. (Da 9,17) Jaká předpověď se na ni vztahovala? (v. 24.26.27)

   "Bůh posílá anděla Gabriela a Daniel dostává nové světlo. Možná zjistíme, zvlášť v duchovních věcech, že Bůh na naše modlitby odpovídá konkrétními činy. Bůh není pasivním posluchačem našich modliteb. Jeho odpovědi nejsou jen vyjádřením soucitu a pochopení, ale přinášejí také aktivní pomoc...
   Daniel prosí za obnovu svého lidu. Bůh odpovídá tak, že mu odhalí už hotový cíl této obnovy. Bůh nás často svojí odpovědí překvapí, protože je jiná, než jsme čekali. Někdy nám otevře oči, abychom viděli požehnání, které nám dal, ale my jsme si jich ani nevšimli. Jindy změní naše touhy a naše srdce naladí podle svojí vůle, aby nám ukázal, že jeho vůle je lepší, než ta naše. Nejlepší modlitba je ta, kterou se snažíme modlit v souladu s Boží vůlí". (H. D. M. Spense and Joseph S. Exeli)

3. Co myslíte, proč Daniel dostal tak rychlou odpověď na svoji modlitbu? Všimněte si, že se nemodlil za sebe, ale za druhé. Nejsou vaše modlitby sobecké a egocentrické?

Definitivní řešení problému hříchu

Největším břemenem, které Daniela tížilo, byla hříšnost jeho lidu. Poselství anděla Gabriela obsahovalo mnohem vznešenější řešení, než si Daniel představoval. Nebylo to totiž řešení jen pro hřích jeho lidu, ale pro hřích celého světa.

1. Daniel vyznával, že jeho lid není spravedlivý a nemá vlastní zásluhy. (v. 18) Jak Bůh přikryje tento nedostatek?(v. 24.25)

   Bůh nabízí jako náhradu věčnou spravedlnost, která dokáže čelit veškeré bezbožnosti lidského pokolení. (Ř 5,18) Vše učinil prostřednictvím Mesiáše, Ježíše Krista. Jedině on mohl vykoupit z hříchu. Jedině on mohl přinést věčnou spravedlnost, protože jedině on má "Boží spravedlnost", (Ř 3,21.22) kterou připočítá všem, kdo mu upřímně důvěřují.
   Da 9 nám říká, čím musí Mesiáš projít, aby se stal smířením za hřích. Ježíš se vzdal své slávy a hodnosti. Jeho spojení s Otcem bylo narušené a ve své lidské síle si nemohl pomoci. Jeho život jakoby končil. Dával, až mu nezůstalo nic, co by ještě mohl dát.
   "Dřív, než Gabriel uklidnil Daniela co se týče pozemského blaha Izraele, vlil do jeho srdce to, o čem Daniel přemýšlel nejvíc - o příchodu Božího Syna. Velkolepost, význam pro celé lidstvo, vítězoslavné zakončení Mesiášova díla - to byly zprávy, které s radostí oznamoval. Lidé nejvíce potřebují vědět, jak jim může být odpuštěn hřích a jak mohou dosáhnout vykoupení. Není radostnější zvěsti z nebe, než ta, že hřích bude s konečnou platností odstraněn a člověk bude smířený s Bohem." (The Pulpit Commentary)

2. Proroctví, které 500 let dopředu určuje čas příchodu a poslání Mesiáše, bylo odpovědí na Danielovu modlitbu. Co nám to napovídá o důležitosti modlitby? Jak často Bůh odpovídá na naše modlitby svými činy? Obdrželi bychom toto proroctví, kdyby se Daniel nebyl tak horlivě modlil?

Doporučené studium

Tento úkol nám ukázal, jakou moc má přímluvná modlitba. I když Bůh je všemohoucí a vševědoucí, jsou to právě tyto modlitby, které mohou změnit svět i život jednotlivce. Přečti si, co se o přímluvných modlitbách píše v 1 Tm 2,1-6. Modlitba za ostatní nám připomíná, že nejsme sami, kdo má své radosti i starosti, ale že i druzí mají své osobní potřeby. Modlitba za ně nám pomáhá nebýt zaměřen jen sám na sebe.
V knize Posvěcený život si přečti kapitolu "Danielova modlitba". (str. 29-32)
"Přímluvná modlitba umožňuje Bohu působit v životě jiného člověka. Naše modlitby za uzdravení, spasení nebo ochranu nejsou omezeny vzdáleností, hranicemi ani zamčenými dveřmi. Prostřednictvím modlitby můžeme své milované, kteří jsou vzdáleni tisíce kilometrů, obklopit ochranou svatých andělů. Naše modlitby mohou proniknout všude tam, kde je přítomen i Pán.
Před Kristovým příchodem se mezi Božím lidem projeví duch přímluvných modliteb. Ellen Whiteová o tom napsala: "Mnozí chválili Boha. Nemocní byli uzdravováni a děly se i jiné zázraky. Projevil se duch přímluvných modliteb jako před velkým dnem Letnic." (9T 126) (Dorothy Eaton Watts)

Diskusní otázky

• Danielova modlitba v 9. kapitole je nejen přímluvnou modlitbou, ale i vzorem modlitby za odpuštění. Co je jejím charakteristickým znakem?
  
  
• Zdrojem inspirace každé pravé modlitby jsou Boží vlastnosti a jeho charakter. Které Boží vlastnosti motivovaly Daniela?
  
  
• Daniel prosil o konkrétní potřeby svého národa. Za které potřeby tvého sboru a společnosti by ses chtěl modlit ty?

Shrnutí

Jediným řešením problému zvaného hřích je oběť Mesiáše. Je předností každého z nás prosit o odpuštění našich hříchů a přimlouvat se u Pána za druhé na základě Kristovy smírné oběti.