Základní verš

"Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa." 1 J 4,1

Základní myšlenka

Boží děti, v jejichž srdcích přebývá Ježíš, touží po jeho brzkém návratu. Sledují události, které potvrzují blízkost jeho příchodu, a netrpělivě očekávají na toto setkání. Celým srdcem se na něj těší. Svoji pozornost zaměřují na Krista, a ne na krizi, která nastane.

Výzva tisíciletí

Příchod nového tisíciletí nastartoval horečku různých prorockých předpovědí. Lukáš předpověděl, že na konci budou lidé umírat strachy (L 21,16). I když Bible říká, že taková doba nastane, Kristův druhý příchod je charakterizován slovy, že "přijde jako zloděj v noci" (1 Te 5,2). Mnozí budou ukolébáni falešnými proroctvími, která však nebudou založena na Písmu. V tomto úkole se budeme snažit nalézt rozdíl mezi Kristovými napomenutími "bdít" a "být připravený" (Mt 24,42.44) a všeobecným vzrušením z příchodu dalšího tisíciletí, které provokuje různé dohady a falešná očekávání.

Nebezpečí falešných předpovědí

1. Čím si můžeme ověřit pravdivost proroctví? Dt 18,22; Mt 7,15-23
   
   Církev adventistů s. d. nikdy neurčovala datum druhého příchodu Ježíše Krista, i když se o to někteří členové pomocí určitých výpočtů pokusili. Byly to roky 1987, 1991, 1996 a 1998. Můj přítel obdržel nedávno dopis, který obsahoval celou řadu výpočtů, kterými se pisatel snažil dokázat, že datum druhého příchodu je 1. 1. 2000. Můj přítel mu odepsal a na obálku napsal: "Do 2. 1. 2000 neotevírat!" V době, kdy budeme studovat tyto úkoly, už budou jistě stanovena další data.
   
   
2. Proč se Ježíš ještě nevrátil? 2 P 3,9
   
   Ti, kteří vypočítávají tato data, často rozumově zdůvodňují své omyly, které nemají biblický základ. Někteří dokonce zneužívají i spisy E. G. Whiteové. Ona však jasně napsala: "Nebyla to Boží vůle, aby se Kristův druhý příchod takto opozdil. Vždyť Bůh ani svému izraelskému lidu nenaplánoval čtyřicetileté putování pouští... Hříchy oddálily vstup novodobého Izraele do nebeského Kenaánu. V žádném případě není vina na Božích zaslíbeních. Je to nevěra, světáctví, neposvěcenost a spory mezi Božím lidem. To vše nás už po mnoho let spoutává v tomto světě hříchu a bídy." (Ev 696)
   
   Ježíš slíbil, že znovu přijde a vezme nás k sobě (J 14,3). Vzrušující na druhém příchodu je to, že se jedná o příchod Krista. Nemusíme se spoléhat na různé předpovědi a spekulace, ale na Kristovo ujištění.

Nejdelší proroctví

1. Jak může proroctví o 2300 letech posilnit tvoji důvěru v Boží slovo a v zaslíbení druhého příchodu Krista? Da 8,14
   
   Adventní hnutí bylo původně prorockým hnutím, které se zaměřilo na výklad proroctví o 2300 letech. Současně s Millerem toto proroctví studovalo asi 75 významných a uznávaných osobností, které žily v různých národech na čtyřech kontinentech. Naplnění tohoto proroctví umístily v rozpětí let 1843 až 1847. Ti všichni došli ke stejnému závěru ještě dříve, než Miller vydal o tomto proroctví roku 1836 svoji první knihu. Třicet osm z nich určilo konec proroctví do roku 1843 nebo 1844 a dalších třicet rok 1847. Mnozí vykladači věřili, že naplněním tohoto proroctví nastane "čas konce" nebo "poslední dny". Samotný William Miller věřil, že čas zkoušky pro lidstvo bude ukončen krátce před jeho druhým příchodem." (E. Fromm) Církevní historik E. Fromm dále píše: "Tím je vyvrácen názor, že tento koncept má svůj původ výlučně u milleristů a že pochází z Nového světa. Naopak, tento způsob výkladu se poprvé objevil v Evropě a na britských ostrovech. Byl to světový jev, který se odehrál současně v různých zemích." Jde o jasné naplnění textu ve Zj 10,1.2, kde se píše o andělovi, který měl v ruce otevřenou knihu (tu, kterou Daniel viděl zapečetěnou) a stál na moři a na zemi.
   
   Celosvětový dopad tohoto proroctví byl rovněž popsán v Da 12. kap., kde se píše, že mnozí pochopí obsah této knihy až po uplynutí 1260 let, které skončilo v roce 1798 (Da 12,4.7). Uvedené zaslíbení je opakováno ve verších 9 a 10 proto, aby ti, kdo je budou číst, byli přesvědčeni o jeho naplnění. Daniel napsal, že slova jsou skrytá a zapečetěná až do posledního času a že rozumní pochopí (Da 12,9.10).
   
   Fromm zaznamenává historické naplnění této předpovědi následovně: "Bylo to... spontánní přesvědčení mnohých význačných myslitelů té doby... úctyhodní vědci, vzdělaní učitelé, kazatelé, historikové, vydavatelé, státníci, soudci, lékaři, dokonce i reformovaní anglikánští biskupové a presbyteriánští vedoucí... Tím je vyvráceno tvrzení, že prorocký výklad této statě Písma byl pouze zálibou nějaké nestabilní náboženské skupiny... Tato interpretace byla překvapivě rozšířená ve všech hlavních náboženských skupinách a denominacích."
   
   
2. Proč Bůh dovolil, aby mezi rokem 1844 a koncem dějin uplynula už tak dlouhá doba? Co nám to prozrazuje o Božím charakteru?

Prorocké milníky I.

1. Jak Bůh s blížícím se koncem světa rozšiřuje naše poznání o Ježíši? Jak nám otevírá naši mysl pro pochopení proroctví, která souvisejí s jeho příchodem? Da 12,4.9.10
   
   Některá znamení Kristova příchodu jsou v Danielových proroctvích skryta, aby byla odhalena až v době konce. Včera jsme sledovali, jak na konci 18. století a na začátku 19. století vzrůstal po celém světě zájem o proroctví knih Daniele a Zjevení. Roku 1899 E. G. Whiteová napsala: "Nastal čas, aby se světlo, které obdržel Daniel, šířilo do celého světa, jako nikdy dřív. Pokud ti, pro které toho Pán tolik udělal, budou kráčet v jeho světle, jejich poznání Krista a proroctví o něm v závěru dějin země velmi poroste." (7BC 1174)
   
   Poznání, zaslíbené v Da 12,4, během staletí postupně rostlo. Upřímní věřící si Danielových proroctví velmi vážili. S blížícím se druhým příchodem Krista jim byl dán jasnější a širší pohled na závěrečné události. Během modlitebních studií knih Daniele a Zjevení odhalili děsivý rozsah velkého sporu mezi Kristem a satanem. Tento vesmírný nadhled se stal základem pro pochopení všech důležitých pravd Písma. K posledním událostem patří soud, druhý příchod, vzkříšení a konečné odstranění zla z vesmíru.
   
   I když kontext Da 12,4 hovoří o růstu poznání Písma, proroctví se vysvětlovalo rovněž tak, že poukazuje na "obrovský pokrok vědy a všeobecného poznání za posledních sto padesát roků. Tento pokrok umožnil zvěstování poselství těchto proroctví po celém světě." (4BC 879)
   
   
2. Jak pomáhá lidem porozumět proroctvím rozvoj komunikačních prostředků? Jakou roli sehrávají při šíření věčného evangelia? Mohou být naše globální komunikační technologie "znamením" Kristova brzkého návratu? Jak využívá v dnešních dnech církev adventistů tento pokrok k šíření evangelia do všech končin země?

Prorocké milníky II.

1. V kterém údobí lidských dějin zasáhne "kámen" nohy velkého obrazu? Da 2,41-45
   
   Proroctví o soše z Da 2 ukazuje na ustanovení Božího království na konci času. E. G. Whiteová zdůrazňuje dva významy tohoto prorockého obrazu. Říká, že železo smíchané s hlínou představuje "zničení všech pozemských království v moci a slávě" na straně jedné a na druhé straně "zničení náboženství a morálky těchto království". (4BC 1168)
   
   
2. Jak se tato proroctví naplňují v politickém a kulturním dění současné společnosti? Co urychluje morální a duchovní úpadek lidstva?
   
   Jedním ze znamení je propojení církve se státem v globálním měřítku. "Železo spojené s hlínou představuje propojení moci církevní s mocí státní. Toto spojení však oslabuje... moc církve. To, že stát poskytne církvi svou moc, bude mít zlé následky." (MR 51) Ježíš učil své učedníky, že jeho království není z tohoto světa (J 18,36). Jeho věrná církev proto nemůže nikdy skládat svoje naděje v úspěších pozemské říše. Na rozdíl od situace v Evropě, zakladatelé Spojených států amerických uznávali morální hodnotu oddělení církve od státu. Dnes však existují politické síly, které se snaží tyto základy změnit. Většina západní Evropy je dnes vůči náboženství lhostejná. Jejich velké katedrály jsou prázdnými monumenty zašlé slávy. Některým se zdá, že éra křesťanské Evropy je už za námi. Historické církve východní Evropy se po osvobození od komunismu snaží získat svůj dřívější velký vliv prostřednictvím spojení se státem.
   
   V USA navštěvují každý týden miliony lidí bohoslužby. Dnes stále víc a více roste jejich vliv na řízení státu v každé oblasti.
   
   Zeď, která odděluje církev od státu, se začíná rozpadat - biblická proroctví se rychle naplňují.
   
   
3. V kterých oblastech můžeme dnes pozorovat spojení církve se státem? Vnímají adventisté toto nebezpečí tak, jak je vnímali dříve? Jak mohou adventisté nést jasně své poselství, a přitom se nevměšovat do politiky?

Moc obrazu šelmy

1. Které prvky církve a státu jsou popsány ve Zj 13? Které snahy, zde odhalené, jsou již dnes aktuální?
   
   Výklad Zj 13, jak jej podává Církev adventistů s.d., není nový. Už v počátcích reformace mnozí ztotožnili šelmu s deseti rohy s papežskou mocí, která se stala nástupcem římského impéria. Historicky lze doložit, že šelma podobná beránkovi je USA. Edwin Fromm píše, že tato mocnost se začala rozmáhat staletí předtím, než adventisté s. d. vstoupili na scénu dějin. Proroctví o 1260 letech (Zj 13,5) nám říká, že období po roku 1798 bude pro Boží lid časem soužení. První šelma se v době konce spojí s druhou šelmou. Lidem bude vnuceno znamení šelmy, čímž má být zničen Boží ostatek (Zj 13,12.15).
   
   V roce 1899 E. G. Whiteová psala o spojení církevní moci se státní. V té samé době National Reform Association, založená v roce 1863, vypracovává dodatek k ústavě USA. Katolíci se spojili s protestanty, aby v senátu podpořili návrh nedělního zákona. I když byly tyto pokusy neúspěšné, někteří z těch, kdo světili sobotu, se dostali do vězení pro porušování nedělního zákona. V tom samém století se na západě USA začíná šířit spiritismus a postupně se stal mezinárodně uznávaným hnutím. Na konci tohoto dramatu vystupují tři mocnosti: Řím, odpadlý protestantismus a spiritismus. Zdálo se, jako by se proroctví ze Zj 13 už naplnilo. Boží lid však stále nebyl připravený. V roce 1899 E. G. Whiteová vyslovila varování, že "budou přijaty zákony, vytvořené pod satanovým vlivem, které budou zdánlivě obhajovat dobro a potlačovat zlo." (RH 26. 12. 1899)
   
   Dnes, kdy obyvatelé měst jsou znepokojeni rozpadem rodinných hodnot, růstem kriminality a zla ve společnosti, vytvářejí se příznivé podmínky k prosazení změn v ústavě USA. I dvě nedávné papežské encykliky Mater at Magistra (1961) a Centesimus Annus (1991) vyzývají k přijetí nedělního zákona.
   
   K tomu se připojuje rozmach mocností, které činí zázraky (Zj 13,13; 16,13.14), jak můžeme sledovat např. v hnutí New Age, v extrémních projevech charismatiků, ve vědecké a mediální podpoře komunikace s mrtvými a v šíření učení o reinkarnaci. Nedávné statistické výzkumy poukázaly na nebývalý pokles víry v křesťanství, způsobený relativistickou kulturou.
   
   
2. Uvedená znamení svědčí o tom, že stojíme na prahu věčnosti. Jsme připraveni vstoupit?

Doporučené studium

V knize Vítězství lásky Boží si přečti kapitolu Čas soužení.

"Vrcholným činem velkého satanova podvodného dramatu bude vydávání sebe za Krista... V různých částech světa se satan objeví mezi lidmi jako majestátná bytost oslnivé krásy... Sláva, která ho obestírá, není překonána ničím, co dosud oko smrtelníka spatřilo. Vzduchem se nese vítězoslavné volání: ,Kristus přichází! Kristus přichází!?" (VLB 623.624)

Diskusní otázky

1. Proč je proroctví o 2300 letech klíčovým mezi znameními o Kristově návratu?
2. Které další pravdy v učení adventistů s. d. jsou spojené s naplněním tohoto proroctví?
3. Koho falešný mesiáš oklame dříve - ty, kteří vypočítávají datum Kristova návratu anebo ty, kteří nedbají znamení druhého příchodu?
   
   

Shrnutí

V roce 1890, kdy nastalo v církvi oživení a nedělní zákon byl téměř přijat, mysleli si mnozí adventisté s. d., že Ježíš se vrátí každým okamžikem. Ellen G. Whiteová upozorňovala: "Nesmíme se dát strhnout chvilkovým nadšením... Nikdo nedokáže přesně určit, kdy nastane tato chvíle... Nemůžeme říkat, že přijde za jeden, dva, tři nebo pět roků, ani nemůžeme oddálit jeho příchod tvrzením, že to bude za deset nebo dvacet roků." (1SM 189)