Úvod

Knihu Skutky apoštolů začíná Lukáš krátkou zprávou z posledních dnů Ježíše Krista prožitých na naší zemi. Hned po ní seznamuje čtenáře s tím, jak prvokřesťanská církev rostla díky šíření evangelia. Ježíšovi následovníci dostali od Ducha svatého moc, jakou svět ještě nepoznal. Text v Sk 2,3 zjevuje všem křesťanům jak Boží vůli, tak cíle, které by si Kristovi následovníci měli určit, tj.:

1. šíření evangelia (symbol jazyků)
2. 2. posvěcení Boží přítomností, která nás očišťuje od hříšných povahových vlastností a rozněcuje v našich srdcích touhu po mocném vydávání svědectví (symbol ohně).

Tak, jako byly ohnivé jazyky rozděleny, aby na každém spočinul jeden, i dnes by každý z nás měl být naplněný Duchem svatým, aby se s nadšením mohl dělit o evangelium.

V tomto čtvrtletí se budeme z knihy Skutky apoštolů učit jednak o tom, jak vydávali první křesťané svědectví o své víře, především ale o tom, jak můžeme jejich metody uplatnit v dnešní době v našem prostředí.

Při studiu budeme přemýšlet o našich blízkých a známých, kteří ještě neodevzdali svůj život Ježíši. Budeme prosit Pána, aby nám ukázal, jak bychom jim mohli pomoci prožít obrácení.

Prosme Ducha svatého, aby příběhy z knihy Skutky apoštolů nebyly jen historickou epizodou, ale živou inspirací pro náš křesťanský život a svědeckou službu.

Autor úkolů 3. čtvrtletí 2000

Základní verš
Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku." Mt 28,19.20

Obuvník - adventista
Uvedený nápis najdete při cestě do Agusan del Sur (Filipíny). Na mezinárodním letišti v Dallasu čekala na opožděné letadlo naše sestra-podnikatelka a volný čas využila k rozdávání náboženských traktátů se svými firemními vizitkami ostatním cestujícím. Fotograf ze Zacateculoca (Salvador) přivádí každý rok desítky mladých lidí k rozhodnutí se pro Krista. Možná, že někteří členové vašeho sboru navštěvují každé sobotní odpoledne dětské domovy, domovy důchodců, či dokonce i věznici.

Prostředí, která jsme uvedli, jsou odlišná. Lidé, kteří v nich pracují, mají však jedno společné ? milují svého Pána a Spasitele Ježíše Krista a jsou jeho svědky. Je radostné, když víme, že "jak je jisté, že jsou pro nás v nebi připravené příbytky, tak je jisté, že na zemi má každý z nás zvláštní místo, kde má pracovat pro Pána." (ChS 99)

Týden ve zkratce

1. Definice svědka (Sk 9,1-22; 22,15.16.20)
2. Cíl svědecké služby (Mt 28,18-20)
3. Důvody pro svědeckou službu (Sk 8,26-31; 2 Pt 3,9; 2 K 5,14)
4. Tři (základní) přístupy ke svědecké službě (Da 1; Mt 5-7; Sk 18,4)
5. Svědectví jako výsledek poslušnosti (Sk 5,17-42)

Kdo je svědek

1. Jakou zodpovědnost na sebe vzal apoštol Pavel v den svého křtu? Sk 22,15.16 Z jeho zkušenosti obrácení (Sk 9,1-22) napiš aspoň tři principy svědecké služby. Který pojem tě nejvíce zaujal a proč?
   
   Definice: Svědek je osoba, která může podat věrohodnou zprávu z první ruky. "Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste se spolu s námi podíleli na společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem." (1 J 1,3)
   
   Vydávání svědectví není činností, které se zúčastňujeme proto, že je součástí "programu" místního sboru. Je přirozeným důsledkem našeho obrácení a odevzdání se Ježíši Kristu. Svědčíme, protože jsme s Kristem spojeni poutem lásky. Jedním z důvodů, proč se svědecké služby nezúčastňujeme, je skutečnost, že nemáme dostatečné poznání osoby Ježíše Krista a jeho moci v našich životech. Nemůžeme svědčit, když nemáme o čem. "Jakmile někdo přijde ke Kristu, zrodí se v jeho srdci touha sdělit druhým, jak vzácného přítele našel v Ježíši... Když jsme okusili a poznali, že Pán je dobrý, máme o čem vyprávět." (CK 78.79)
   
   Apoštolové byli očitými svědky událostí, o něž se chtěli podělit s ostatními. Smrt je mohla umlčet. Nemohli však popřít svou osobní zkušenost. Mocnými svědky se stáváme tehdy, když radostná jistota spasení v našich životech koná zázraky.
   
   
2. Kterým výrazem apoštol Pavel charakterizoval Štěpána? Sk 22,20
   
   Svědek se v řečtině vyjadřuje slovem martus. Od něho je odvozen výraz martyr, tj. mučedník. "Martyr je člověk přesvědčený o pravdě, pro kterou je ochotný žít i zemřít. Martyr není produktem pronásledování, ale pronásledování martyry odhaluje. Ten, kdo není martyrem nyní, nikdy pro pravdu život nepoloží. Martyrové zemřeli ne proto, že se martyry stali, ale proto, že jimi byli." (Fromm)
   
   
3. Jaké by to asi bylo, kdyby členové byli ochotní pro zvěstování evangelia obětovat nejen své peníze a svůj čas, ale i svůj život?
   
   
4. Máme čekat až na pozdní déšť, abychom získali tento postoj? Proč ano a proč ne? Jak můžeš už dnes sloužit jako Ježíšův svědek?

Cíl svědecké služby

1. Co je cílem svědecké služby? Mt 28,18-20
   
   
2. Která slova Kristova pověření jsou klíčová? v. 19.20
   
   První sloveso "jděte" může být přeloženo rovněž jako "když půjdete" nebo "jdouce". Slovesa "křtěte je" a "učte je" nám pomáhají pochopit, jak můžeme splnit příkaz "získávejte mi učedníky".
   
   Kdo je učedník?
   
   Definice: Učedník je myšlenkový odchovanec, stoupenec, následovník svého mistra, šiřitel Kristova učení. Řídí se zásadami svého učitele. V knize Skutky apoštolů se jím označuje ten, kdo vyznává Ježíše jako Krista, tedy křesťan. Učedník je člověk, kdo přijal Ježíše Krista jako Pána svého života.
   
   Učedníci touží použít své dary ve prospěch šíření evangelia o Božím království. Vede je Boží láska a zkušenost znovuzrození z Ducha svatého. Projevují charakter, který je odlišný od povah lidí ve světě. Nejsou dokonalí, jsou však součástí Boží rodiny. Například apoštol Petr nebyl dokonalý ani po Letnicích, byl však odevzdaný Ježíši a ochotný jej poslouchat. Učednictví znamená ustavičný růst jejich křesťanské zralosti a podílení se na záchraně dalších lidí tím, že jsou vtahováni do spásného vztahu s Ježíšem.
   
   
3. Je možné být členem církve a nebýt učedníkem? Jsi ochotný naplnit cíl Kristova pověření z Mt 28,18-20 ve svém životě?

Důvody pro svědeckou službu

1. Přečti si níže uvedené texty a napiš, o jakých důvodech pro svědeckou službu se v nich píše.
   
   a) Sk 8,26-31
   
   b) 2 Pt 3,9
   
   c) 2 K 5,14
   
   
2. Přečti si Sk 26,15-18 a uveď aspoň čtyři Pavlovy role, které uplatnil během vydávání svědectví nevěřícím:
   
   1.
   
   2.
   
   3.
   
   4.
   
   Na svědeckou službu je třeba se dívat ze dvou úhlů pohledu ? ze strany křesťana i nekřesťana. Křesťané svědčí, protože v sobě mají vnitřní touhu vyprávět dalším o Ježíši. Nekřesťané zase potřebují někoho, kdo by jim vydal o Ježíši svědectví, protože jen poznáním Ježíše a přijetím jeho oběti mohou nalézt cestu spasení.
   
   Klaďme jim otázky a zaposlouchejme se do jejich odpovědí. Způsob, kterým se dělíme o Ježíšovu lásku, nechť je srozumitelný jejich pohledu na svět. Jen tak mohou být přesvědčeni, že Kristus je opravdu světlo, cesta, pravda a život.
   
   
3. Vydávání svědectví vnitřně posiluje. "... síla k odporování zlému se nejlépe nabývá aktivní službou..." (SA 104-106) Uveď další důvody pro svědeckou službu.

Tři základní přístupy k svědecké službě

Evangelizace je hlásání dobré zprávy o tom, co Ježíš učil, co pro nás vykonal a ustavičně koná. Přibližuje biblické učení o Duchu svatém tak, aby lidé přijali Ježíše za svého Spasitele a sloužili mu v církevním společenství. Evangelista tedy přináší dobrou zprávu.

1. Kde měl Filip své administrativní sídlo, ze kterého sloužil církvi? Sk 21,8 2.
   
   
2. V textech Sk 18,4; Da 1; Mt 5-7 jsou uvedeny tři evangelizační metody. Přiřaď je k níže uvedeným bodům a napiš, v čem jsou si podobné.
   
   a) Evangelizace příkladem:
   Vychází z důrazu na životní styl křesťana. Evangelizujeme tím, jak sami evangelium žijeme a prožíváme. V misijních polích může mít tento způsob evangelizace např. formu zdravotnické pomoci. Tím, že evangelista naplňuje fyzické potřeby lidí, otevírá jejich srdce hlasu Božího slova.
   
   b) Evangelizace hlásáním:
   Klade důraz na vysvětlování Písma. Je na něm založena většina sobotních kázání. Kazatelé pomáhají lidem rozumět Písmu. Nemohou však vědět, zda někdo ze shromážděných udělal na základě jeho kázání osobní rozhodnutí.
   
   c) Evangelizace výzvou k rozhodnutí:
   Uvedená metoda vychází z tradičního chápání evangelizace. Důraz je kladen na věroučné body. Lidé jsou vyzývání k tomu, aby se rozhodli následovat Krista a přijali jeho pravdu.
   
   
3. Proč potřebujeme využívat všechny tři výše uvedené metody? Která je ve vašem sboru používána nejčastěji? Do které jsi aktivně zapojen?

Svědecká služba - výsledek poslušnosti

Sanhedrin, v knize Skutky apoštolů zvaný Velerada, se snažil ovládat nejen náboženské, ale i občanské a politické záležitosti země. Velerada byla složená ze sedmdesáti mužů, kteří ve skutečnosti židovskému národu vládli. V čele stál velekněz. Když přivedli apoštoly před Veleradu, velekněz je obvinil z nerespektování jeho nařízení: "Důrazně jsem vám zakázal mluvit o tom člověku, a vy jste tím svým učením naplnili celý Jeruzalém; a na nás byste chtěli svalit zodpovědnost za jeho krev!" (Sk 5,27.28)

1. O jakém vyšším zákonu apoštolové mluvili? Sk 5,29
   
   Ve Skutcích apoštolů je církev popisována jako společenství, které vydává svědectví při každé příležitosti. Apoštolové přitom riskovali své životy. Nemohli zapřít to, co se odehrálo v jejich životech a co viděli na vlastní oči. "V dějinách proroků a apoštolů je mnoho ušlechtilých příkladů oddanosti Bohu. Svědkové Kristovi raději trpěli žalářování, muka, a dokonce smrt, než by byli přestoupili Boží příkazy." (SA 80-82)
   
   
2. Jaký postoj zaujali apoštolové k příkazu Velerady? Sk 5,40-42
   
   Na podobný příkaz bychom pravděpodobně reagovali rozdílně. Ti, kteří touží po klidu, by se stáhli a byli by zřejmě potichu. Další by rozhlašovali "celému světu", jak nespravedlivě se k nim Velerada zachovala. Jsou však věřící, kteří se nebojí bolesti a utrpení pro Krista. Ježíš jim dal označení blahoslavení (Mt 5,10-12). Právě schopnost prvoapoštolské církve odolávat pronásledování přitahovala další lidi do jejich společenství. Tak rostl počet učedníků (Sk 6,1).
   
   
3. Předpokládejme, že by ses dostal do země, kde by její zákonodárci uzákonili, že vydávání svědectví o Kristu je trestný čin. Byl bys odsouzen, nebo bys byl osvobozen pro nedostatek důkazů? Jaký postoj by měl křesťan zaujmout vůči zákonům, které omezují, nebo dokonce zakazují hlásání evangelia?

Doporučené studium

Které aktivity z Ježíšovy pozemské služby můžeme považovat za vydávání svědectví a proč? Které příběhy ze Starého zákona můžeme označit jako svědeckou službu? Do které kategorie - podle středeční části úkolu - bys je zařadil? Které principy z nich vyvozené by mohly sloužit našemu poučení?

"Kristova pozemská církev byla zformovaná s misijním záměrem. Pán chce vidět, jak celá církev hledá cesty a metody, s jejichž pomocí mohou lidé s různým společenským postavením, bohatí i chudí, uslyšet poselství pravdy." (6T 29)

"Naši práci nám zadal nebeský Otec. S Písmem v ruce máme varovat svět. Máme být Boží pomocnou rukou při záchraně ztracených; máme být potrubím, kterým bude denně protékat jeho láska k hynoucím." (9T 150)

Diskusní otázky

1. Evangelizace je v Novém zákoně úzce spojená s učednictvím. Přes to všechno je mezi nimi rozdíl. Jaký?
2. Při čtení Pavlovy zkušenosti obrácení (Sk 9,1-18) si všimni Ananiáše. Co nám jeho postava prozrazuje právě v tomto příběhu o svědecké službě?
3. Zopakuj si definici martyra z úterní části. Jak se mohou stát lidé martyry během svého života, tedy ještě dříve, než se stanou martyry pro smrt?
   
   

Shrnutí

Vlastními slovy vyjádři hlavní témata tohoto úkolu.