Základní verš

"I v tomto městě kázali evangelium a získali mnoho učedníků. Potom se vraceli přes Lystru, Ikonium a Pisidskou Antiochii. Všude tam posilovali učedníky a povzbuzovali je, aby vytrvali ve víře; říkali jim: ´Musíme projít mnohým utrpením, než vejdeme do Božího království.´" Sk 14,21.22

Nejčastější chyba

Způsob, kterým často zvěstujeme evangelium, brání lidem, aby mu porozuměli a následně ho přijali. Když Ellen Whiteová porovnávala Pavlovu zkušenost ze zvěstování evangelia v Korintu a v Aténách, napsala: "Pavel... si přestal libovat v básnických popisech a blouznivých obrazech, jež možná dokážou uspokojit smysly a ukojit představivost, avšak nedotýkají se každodenního života. Chtěl svým posluchačům zpřístupnit životně důležité pravdy co nejsrozumitelnějším jazykem. Řečnicky působivé zvěstování může sice lidi citově rozechvět, leč pravdy takto přednášené jen zřídkakdy nabídnou pokrm, který věřící potřebuje k povzbuzení a posílení v jeho životním boji. Lidem, kteří se nacházejí v utrpení a zkouškách, může nejvíce pomoci správné a praktické poučení o základních zásadách křesťanství." (SA 251.252)

V apoštolské době bylo pronásledování hlavní překážkou evangelizace. Většinou bylo založeno na falešných obviněních (viz Sk 5,28; 14,4; 16,20.21; 17,6.18; 19,26.27). Právě tyto překážky byly často jednou z motivací, které vedly křesťany ještě k většímu odevzdání se.

Bůh pomohl prvním křesťanům překonat mnohé chyby, překážky, strach a protivenství. Pamatujme si, že tutéž pomoc nabízí dnes i nám.

Týden ve zkratce

1. Etnické rozdíly
2. Neshody
3. Nedostatek přizpůsobivosti
4. Kritický přístup
5. Jazykové bariéry

Etnické rozdíly

1. Jak byl vyřešen etnický rozdíl v případě události podle Sk 6,1-7?
   
   Problém
   Řešení
   Výsledek
   Závěr
   
   Prvokřesťanská církev sestávala převážně ze dvou kultur. Byly to jednak helenisté, tedy řečtí židé, kterým byla řečtina bližší než hebrejština, a Hebrejové, kteří byli vedoucími církve. Lukáš popsal stížnost Hebrejů jako diskriminaci určité sociální skupiny. Apoštolové považovali tento problém za velmi vážný. Svolali proto shromáždění učedníků, aby našli společné řešení.
   
   Apoštolové byli možná inspirováni Mojžíšem a jeho ustanovením "sedmdesáti", kteří převzali správu izraelského národa (Nu 11,10-16). Podali návrh, aby se sbor vedoucích bratří rozšířil o další členy pověřené konkrétními úkoly. Zajímavé je, že všech sedm nově zvolených mužů mělo řecká jména. Církev zde velmi citlivým způsobem odstranila kulturní a rasové napětí.
   
   "Evangelium spojuje lidi do bratrského společenství... V Ježíši jsou stírány národnostní rozdíly. Boží láska, která posvěcuje naše srdce, boří zdi, které od sebe dělí národy i jednotlivce. Velké principy Boží pravdy spojují všechny do harmonického celku." (RH 3. 11. 1885)
   
   
2. Jaké ujištěná dává tvůj sbor svým členům, že jsou součástí jedinečné Boží rodiny?

Neshody

1. Který problém se objevil po rozdělení apoštolů? Sk 13,13; 15,37-39
   
   Jan Marek "přemožený strachem, ztratil odvahu a na čas zakolísal ve svém úmyslu oddat se z plna srdce dílu Páně. Nebyl zvyklý překonávat obtíže, sklíčilo ho nebezpečí a strádání. Jeho práce byla provázena úspěchem, když působil za příznivých okolností; nyní však, kdy se tak často setkali s odporem a nástrahami, nedovedl snášet obtíže jako dobrý voják kříže. Musel se teprve naučit směle čelit nebezpečí, pronásledování a nepřátelství. Když pak apoštolové postoupili na své cestě dále a setkali se s ještě většími těžkostmi, propadl Marek zcela strachu, ztratil všechnu odvahu, odmítl jít dál a vrátil se do Jeruzaléma." (SA 169.170)
   
   Výsledkem sporu mezi Barnabášem a Pavlem, který se týkal Jana Marka, bylo, že si Pavel za svého nového spolupracovníka vybral Sílase (Sk 15,40.41). Vznikly tak dvě misijní výpravy, namísto původně jedné naplánované. I přes tento spor považovala církev jejich práci za misijní dílo a svěřila je do Boží milosti (15,40). Z toho plyne poučení, že i přes odlišné názory a strategii můžeme mít společný cíl.
   
   Marek prožíval požehnání z blízkosti Barnabáše, který s ním trpělivě pracoval. Vychoval z něj velmi užitečného pracovníka, což se později prokázalo v praxi.
   
   
2. Co mohlo Pavla vést k tomu, že později svůj vztah k Markovi přehodnotil?
   
   F 2,1.2
   F 4,2
   
   
3. Vyskytují se podobné neshody i mezi členy tvého sboru? Jak by se uvedený příklad mohl stát návodem k jejich vyřešení?

Nedostatek přizpůsobivosti

Při zvěstování evangelia je důležité, aby bylo smysluplné a aplikovatelné do konkrétní situace. Z adventistického pohledu nejde o změnu jeho obsahu, který je definován ve 27 věroučných bodech, ale o způsob, jakým je poselství zvěstováno.

"Pracujete-li v místě, kde se lidem jen velmi pomalu otevírá duchovní zrak, buďte opatrní a nepředstavujte pravdu způsobem, který by v těchto lidech vyvolával předsudky. Dveře k jejich srdcím by se zavřely. Můžete-li, vyjádřete souhlas s jejich názory a postoji. Ať poznají vaši lásku a ochotu k harmonickému vztahu." (MS 122)

1. Vhodný příklad přizpůsobení se novým podmínkám je zaznamenán ve Sk 15. kap. O jaký problém se zde jednalo? Co bylo jeho příčinou? Jak se s ním církev vyrovnala?
   
   
2. Proč Pavel obřezal Timotea? Sk 16,1-3 O Letnicích Bůh zjevil své pochopení pro rozmanité kultury a jazyky. Dokonce i Pavel přistoupil na určité změny, které však neovlivnily pravdu evangelia. 1 K 9,19-22
   
   Země a národy se od sebe odlišují různými zvyky a tradicemi. V některých oblastech je nemyslitelné vstoupit na svaté místo bosý. V jiných zemích je tomu naopak, členové se před vstupem do modlitebny zouvají. Někde je předepsané, kterými barevnými odstíny může být vymalovaná modlitebna, zda se může v sobotu do sboru nosit kravata, zda se může v modlitebně sedět na zemi, nebo na které nástroje se může hrát. Můžeme se lišit v těchto zásadách, ale musíme být jednotní v základních otázkách Kristova evangelia.
   
   
3. Jaké kulturní zvyky jsou typické pro místo, kde žiješ? Kdo by měl rozhodovat o jejich využití v místním sboru a proč?

Kritika

Když Pavel přišel do Jeruzaléma, byl místními vedoucími vřele přijat. S radostí je informoval o tom, jak jeho služba přispěla k obrácení mnoha příslušníků pohanských národů ke křesťanství. Pro mnohé Židy však byla tato zpráva kamenem úrazu, protože podle nich uvěřilo tisíce Židů, přestože jsou horlivými zastánci Zákona (Sk 21,20). Doslechli se, že apoštol radil křesťanům z řad Židů, kteří žili ve společnosti křesťanů vzešlých z pohanů, aby nedodržovali některé tradice svých otců.

1. Co radili někteří vedoucí církve Pavlovi, aby se křesťané z Židů zklidnili? Co bylo na jejich rozhodnutí nesprávné? Co bylo v rozporu s rozhodnutím jeruzalémského sněmu? Sk 15,1.2.6-11.19-21.28; 21,20-25
   
   "Pavel učil, že Židům je Žid (1 K 9,19-23). V daném případě však byl v rozporu se svým tvrzením. Namísto toho, aby jasné ukázal, čemu věří, pokoušel se vyhovět těm, kteří horlili pro zákon." (6BC 405)
   
   
2. Co bylo výsledkem Pavlova rozhodnutí? Sk 21,26-39
   
   "Vedoucí církve v Jeruzalémě tvrdili, že rada, kterou dali Pavlovi, je ta nejlepší. Nechtěli Pavlovi způsobit problémy, spíše se snažili odstranit předsudky, které Židé měli vůči jeho osobě... Měli však rozeznat, že Bůh působí mocně skrze Pavla a postavit se na jeho stranu proti opozici." (6BC 404)
   
   Administrátoři, učitelé, starší, evangelisté, kazatelé a vedoucí církve jsou často terčem kritiky a pomluv. Snaha změnit zaběhlé tradice v chodu organizace a prosazovat nové metody práce vyvolávají často velmi prudké reakce. Kritika a falešná obvinění mohou způsobit, že lidé, kteří jsou jim vystaveni, se pak rozhodují pod tlakem a rozhodnutí jsou unáhlená a nemoudrá.
   
   
3. Jak lze kritice a pomluvám předcházet?

Jazykové bariéry

1. Co udělali obyvatelé Lystry poté, co Pavel uzdravil chromého? Sk 14,11
   
   Pavel s Barnabášem utekli před Židy z Ikonie, kde je chtěli kamenovat, do Lystry (Sk 14,1-7). Zde uzdravili chromého muže (v. 9.10). Výsledkem bylo, že je místní obyvatelé začali oslavovat ve svém lykaonském jazyku. Apoštolové jim nejdříve nerozuměli ? jazyk byl bariérou. To, že Lykaonci reagovali ve svém mateřském jazyku, bylo zcela přirozené, protože pro většinu lidí je mateřský jazyk "řečí srdce". Pokud svědčíme těm, kdo mluví více jazyky, mělo by jim být svědectví podáváno v jejich mateřštině.
   
   
2. Jaké bylo Boží řešení pro překonání bariér? Sk 2,4-11
   
   Zdálo by se, že sboru, kde je více jazykových skupin, hrozí rozdělení. Během Letnic samotný Bůh obdařil křesťanské společenství schopností zvěstovat poselství různými jazyky a zůstat přitom jednotnými (Sk 2,1.44). Pavel překonával kulturní i jazykové bariéry, přičemž zdůrazňoval jednotu ? nikoli však uniformitu.
   
   
3. Existují ve tvém sboru a okolí kulturní a jazykové bariéry? Jak by je členové mohli překonávat?

Diskusní otázky

1. V čase prvních křesťanů mnozí věřili, že pohané se musí nejdříve stát židy, aby mohli být spaseni. Mají se v dnešní době stát židé nejdříve pohany, aby mohli být posléze přijati do křesťanské církve? Mohli by jako křesťané zachovávat tradiční židovské svátky? (Sk 18,18; 20,16)
   
   
2. Jaké chyby a překážky doprovázejí tvoji svědeckou službu? Jak se jim můžeš vyhnout?
   
   

Shrnutí

Zopakuj si chyby a překážky svědecké služby, se kterými jsme byli seznámeni v jednotlivých dnech tohoto úkolu. Ani první křesťané se nevyhnuli chybám. Bůh jim však dal moc, aby nad nimi vítězili.