Základní verš

"Ale dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judstvu, Samařsku a až na sám konec země." Sk 1,8

Když odevzdáme srdce Bohu

V Boží rodině je místo pro všechny. Proto by naše svědectví mělo oslovit všechny vrstvy lidí, přesně jak nám to říká základní verš. První křesťanské kázání bylo určeno Židům. Pak se evangelium rozšířilo do Samařska. Poté co Filip "zvěstoval Krista" Samařanům (Sk 8,5), přišli sem Petr s Janem, aby upevnili jejich víru (v. 14). Podle Ježíšovy předpovědi (Mt 16,17-19) hrál Petr rozhodující úlohu při evangelizaci pohanů. Pán mu dal pokyn, aby vstoupil do Korneliova domu, což bylo tehdy pro Žida nepřijatelné (Sk 10,29). Právě tento okamžik můžeme považovat za počátek šíření evangelia "až na sám konec země".

Na hrobce generála Gordona je nápis: "Svoji sílu dal slabým, majetek chudým, soucit trpícím a srdce Bohu."

Odevzdáme-li své srdce Bohu, dá nám schopnost svědčit slabým i silným, chudým i bohatým, trpícím fyzicky i citově, a nakonec i těm, kteří umírají.

Týden ve zkratce

1. Občanské autority
2. Přístupnost lidí
3. Děti
4. Intelektuálové
5. Nekřesťané a animisté

Občanské autority

1. Komu rovněž vydali svědectví Petr a Jan? Sk 4,1-7
   
   Otázka "Jakou mocí a v jakém jménu jste to učinili?" (v. 7) poskytla Petrovi možnost vydat svědectví o Ježíšově moci samotným členům Velerady. Tím byla naplněna Mistrova slova, že budou vláčeni před krále a vladaře pro jeho jméno proto, aby mohli vydat svědectví (L 21,12.13).
   
   
2. Přečti si následující pasáže Sk 6,7; 8,26-39; 13,6-12 a pokus se vysvětlit, proč uvedené postavy můžeme považovat za "těžko oslovitelné".
   
   Evangelium potřebují poznat i lidé, kteří zastávají ve světském prostředí vedoucí místa. "Především se musíme snažit zachránit ty, kteří mají pro svoje postavení omezené možnosti." (SA 139-141)
   
   "Zanedbáváme práci s lidmi z vyšších společenských kruhů. Nevyvinuli jsme dostatečné úsilí k jejich oslovení a modlitebně jsme nepřemýšleli nad způsoby a metodami, jak jim představit pravdu, která jediná jim může dát moudrost vedoucí ke spasení. Lidé, kteří jsou všeobecně považováni za bohaté, pyšné a oblečené podle nejnovější módy, na základě svých zkušeností chápou, že štěstí se nedá zajistit velkým množstvím peněz, přepychovými vilami, starožitným nábytkem či vzácnými obrazy. Touží po něčem, co nemají... Potřebují Ježíše, světlo spravedlnosti." (Ev 556)
   
   
3. Text v Ef 4,22 naznačuje, že mnozí lidé z císařského dvora, kteří přijali Krista, v tomto prostředí zůstali i nadále. Jakou škodu mohli způsobit tím, kdyby odešli? Co mohli vykonat tím, že zůstali?
   
   
4. Ellen G. Whiteová napsala, že "lidé z vyšších vrstev se v sobě vzhlížejí navzájem, a proto je těžké k nim najít nějakou cestu" (Ev 255). Jaké metody svědecké služby by mohly být účinné právě pro tyto lidi? Jak by je mohl využít tvůj sbor?

Přístupnost lidí

1. Jak popsal Lukáš Kornélia? Sk 10,1-35
   
   Příběh z desáté kapitoly Skutků je pozoruhodný svým popisem překonávání kulturních bariér, které velmi často brání šíření evangelia.
   
   Kornélius byl velitel římské jednotky o síle jednoho sta mužů, která byla známá svou odvahou. Písmo přitom nazývá Kornélia bohabojným mužem. Židé tak označovali ty pohany, které přitahovaly vysoké morální a etické principy židovského náboženství a víra v jednoho Boha. "Bohabojní" oslavovali Hospodina a v rámci svých možností dodržovali židovský zákon. Zpravidla však neudělali rozhodující krok, nepřijali obřízku, a proto nemohli být přijati mezi židy. V té době byli evangeliu "bohabojní" nejpřístupnější ze všech pohanů.
   
   
2. Podle textu Sk 10,30 se Kornélius postil a modlil. Za co se asi modlil?
   
   Když Petr z Božího rozkazu vstoupil do Kornéliova domu, udělal tím něco, co bylo pro žida nemyslitelné (Sk 10,28).
   
   "Boží láska, která posvěcuje srdce, dokáže zbourat dělící zdi zvyků a praktik, které od sebe oddělovaly celé národy. Principy Boží pravdy je však dokáží spojit v harmonický celek." (RH 3.11.1885)
   
   "Bohabojní" byli vhodnými kandidáty křesťanství. I my bychom si měli všímat lidí, jako byl Kornélius. Naše sbory by měly vědět o těch, kteří mají zájem poznat Boží pravdu. Jednu skupinu zájemců by mohli tvořit ti, kteří již nějaký kontakt se sborem měli. Druhou skupinu pak ti, kteří mají určitý vztah k členům sboru. Jsou to například ti, kteří se prostřednictvím knižních evangelistů nebo evangelizačních přednášek už zúčastnili našich bohoslužeb. Poslední skupinu budou tvořit ti, kteří kladně odpověděli na výzvu následovat Ježíše a připojit se k jeho církvi.
   
   Podle Církevního řádu by každý sbor měl mít svého koordinátora práce se zájemci o Boží pravdu. Tento by měl být členem výboru sboru.
   
   
3. Proč si Bůh vybral právě Kornélia jako jednoho z prvních obrácených pohanů?
   
   
4. Jaké kulturní bariéry brání dnes v šíření evangelia?

Děti

1. O čem svědčí Ježíšova reakce na postoj učedníků k dětem? Mk 10,13-16
   Co nám o Ježíši prozrazuje snaha rodičů přivést k němu své děti?
   
   Ježíš se nikdy nehněval, když byl křivě obviňován. Dokonce ani v okamžiku, když byl odsouzen k smrti. Pokud se ale nespravedlnost dotýkala těch nejslabších a nejzranitelnějších členů společnosti, vyjádřil své pocity velmi jasně. Učedníci bránili dětem dostat se do Ježíšovy blízkosti. I my můžeme být někomu překážkou na cestě ke Kristu, když nedokážeme v dané situaci jednat tak, jak by bylo třeba, čímž se stáváme špatným příkladem. Děti potřebují vnímat, že jsou milovány, že mají svou hodnotu. Jsou-li pro nás naše zájmy důležitější než jejich potřeby, bráníme jim přijít ke Kristu. Stejného výsledku se dočkáme tehdy, zanedbáváme-li jejich náboženskou výchovu.
   
   
2. Proč je důležité vychovávat děti podle Božích rad? Př 22,6
   
   "Verš... rodičům radí, aby dítěti vybrali takovou cestu, na které bude sloužit druhým i sobě, na které najde skutečné štěstí." (3 BC 1020)
   
   Rodina a církev nesou za děti velkou zodpovědnost. "To, co se děti naučí během prvních sedmi let svého života, ovlivňuje formování jejich povahy víc, než sebelepší výchova v letech následujících." (CG 193)
   
   Uvedený citát byl potvrzen množstvím studií v oblasti charakterového a morálního rozvoje osobnosti. Robert Beck a Robert Havighurst se svými spolupracovníky shromažďovali po dobu sedmi roků různé údaje a kromě jiného zjistili, že domov má největší vliv na morální rozvoj dítěte. Převážně dosahuje vrcholu do desátého roku života dítěte, a mnohdy ještě dříve.
   
   
3. Co by se ve tvém sboru mělo zlepšit, pokud se jedná o evangelizaci dětí? Jak bys mohl pomoci dětem "přijít ke Kristu"?

Intelektuálové

I v době apoštola Pavla byly Atény univerzitním městem, které bylo plné soch různých božstev. V době, kdy zde Pavel pobýval, svědčil ? jak bylo je zvykem ? Židům v synagoze. A nejen jim. Chodil i na náměstí a hledal tam příležitost k vydání svědectví ostatním (Sk 17,17). Mezi lidmi, se kterými se tam potkal, byli rovněž představitelé dvou tehdy populárních filozofických směrů: epikurejci a stoici (v. 18).

Epikurejci věřili, že všechno vzniklo zcela náhodně z mračna atomů a že nejvyšším smyslem života je hledání takové radosti (rozkoše), která by člověku poskytla další a plnější uspokojení. Stoici zase věřili, že svět je ovládán absolutním rozumem, že svět se tedy vyvíjí cílevědomě a osobní pocity člověka jsou naprosto nedůležité.

1. Čím se Pavlovi podařilo oslovit skupinu těchto intelektuálů? Ze kterých šesti bodů se skládalo jeho kázání? Sk 17,22-31
   
   1.
   2.
   3.
   4.
   5.
   6.
   
   Podat těmto bystrým myslitelům uspokojující svědectví nebylo jednoduché. Základem řecké filozofie byl předpoklad, že člověk může nalézt pravdu sám v sobě, takže nepotřebuje žádné zjevení. Proto se Pavel držel důležitého principu podání svědectví a mluvil způsobem, kterému Atéňané mohli rozumět. To, že prokázal znalosti obou filozofií, ještě neznamená, že je přijal. Ukázalo se však, že bylo velmi dobré a vhodné, když komunikoval způsobem, který jim byl vlastní.
   
   
2. Jaký byl výsledek jeho kázání? Sk 17,32-34
   
   "Důvod, proč evangelijní poselství zaznamenalo u Atéňanů malý úspěch, můžeme hledat v jejich intelektuální povýšenosti. Přicházejí-li moudří lidé ke Kristu jako ubozí a hynoucí hříšníci, obdrží spasitelnou moudrost. Ti však, kteří přicházejí jako lidé vznešení a hrdí na svou lidskou moudrost, nemohou od něj obdržet žádné poznání a osvícení." (SA 239-241)
   
   
3. Jak můžeš vydat osobní svědectví vzdělaným lidem, se kterými se znáš?

Nekřesťané a animisté

Definice: Animismus je víra, že život je určován duchovními silami, které jsou nezávislé na hmotě. Zdůrazňuje úlohu duchů, přírodních bohů a nadpřirozené síly. Animisté nepopírají Boha, ale vnímají jej jako moc pronikající všechny přírodní jevy.

1. Jak chtěl získat Boží moc Šimon? Sk 8,9-19
   
   Pravý křesťan přistupuje k Bohu v pokoře a s chválou. Křesťané vyznávají, že proměna se děje přijetím Ježíše Krista, ochotou poslouchat jej jako Stvořitele a rozvíjením osobního vztahu s ním. Samozřejmě, že podle poznání z Bible musíme počítat i s existencí satana a démonů (Sk 19,14-16). Ti, kteří Pánu důvěřují, se však těchto sil nemusejí obávat (Jk 4,7; Ř 8,38.39; Ef 6,10-13; 1 J 3,8).
   
   Písmo velmi jasně zakazuje praktiky jako je čarodějnictví, magie, věštění, astrologie, komunikace s mrtvými apod. (Lv 19,31; 20,27; Dt 4,19; 18,10-13; Iz 8,19.20; 47,13-17; Jr 10,2)
   
   
2. Jak dali Efezané veřejně najevo, že ukončili veškeré svazky se silami zla? Sk 19,18-20
   
   Zvěstování evangelia nekřesťanům může být velmi obtížné. O tom se přesvědčili samotní apoštolové (Sk 14,11-18; 19,23-28). Křesťané však mohou představit pravdu evangelia nekřesťanům i tím, že svými vlastními životy dokazují proměňující moc pravého Boha.
   
   
3. Znáš lidi, kteří nejsou křesťany? Jak bys mohl svědčit právě jim?

Doporučené studium

Přečti si některé z následujících kapitol knihy Skutky apoštolů: Hledač pravdy, Beroa a Atény a Působení mezi pohany.

"Ježíš viděl v každém jednotlivci bytost hodnou pozvání do svého království. Srdce si získával tím, že chodil mezi lidi jako ten, komu záleží na jejich blahu. Vyhledával je na rušných ulicích i v soukromí, na lodích i na břehu jezera, v synagoze nebo i na svatbě. Stýkal se s nimi během jejich každodenní práce, zajímal se o jejich každodenní starosti." (ChS 119)

Diskusní otázky

1. Barjezus byl židovský kouzelník (Sk 13,6). Jakým moderním slovem bychom jej označili dnes? Jak se nazývá takováto aktivita v prostředí, kde žiješ?
   
   
2. Výsledkem setkání Pavla a Sílase s věštím duchem služebné bylo jejich zatčení (Sk 16,16-24). Proč se to stalo? Co je hodné povšimnutí na reakci Pavla a Sílase? Jak tě může povzbudit jejich postoj?
   
   
3. Dříve, než Pavel začal misijně působit v novém městě - například v Korintu, kázal určitou dobu v synagoze. V čem byla výhoda této strategie?

Shrnutí

Několika větami řekni, jak bys vydal osobní svědectví skupinám lidí, o kterých jsme se učili v tomto úkolu. Přemýšlej o tom, jaký vliv na ně má tvůj život. Pro kterou skupinu bys mohl být nejužitečnější?