Zlatý verš

"Byl to muž dobrý, plný Ducha svatého a víry; a tak bylo mnoho lidí přivedeno k Pánu." Sk 11,24

Modely lze nalézt všude

Žena v čínském vnitrozemí vede stovky věřících skupinek, které se scházejí po domech. Zubní lékař z Filipín založil více než padesát sborů. V Texasu je zvláštní sbor, který slouží neslyšícím spoluvěřícím. Celé rodiny opouštějí svoji domovinu, aby pracovali v místech, kde lidé dosud neslyšeli evangelium.

Seznam novodobých hrdinů svědecké služby by byl velmi dlouhý. Jedno však mají společné - ke službě využívají jak své schopnosti, tak dary, které obdrželi od Ducha svatého.

Největším příkladem svědecké služby je Ježíš. I odevzdanost prvních křesťanů je příkladem pro nás, kteří žijeme v době konce. Je snadné zvolit Pavla za model svědka Ježíše Krista. Ale co diakoni v prvotní církvi? Co manželský pár utečenců z Říma? V knize Skutky apoštolů se setkáme s modely svědecké služby, které mohou být využity v 21. století.

Týden ve zkratce

1. Štěpán - věrný až do smrti
2. Rozptýlení se dělí o svoji víru
3. Evangelista Filip
4. Marek - pomocník ve službě
5. Akvilova a Priscillina pohostinnost

Štěpán - věrný až do smrti

1. Jak charakterizuje Štěpána kniha Skutků? Sk 6,5-8
   
   Nevíme přesně, jakou zodpovědnost měl v církvi Štěpán předtím, než byl zvolen jako jeden ze sedmi diakonů. Ze zprávy v Sk 6. kap. můžeme předpokládat, že dělal to, co bylo potřebné k tomu, aby věřící měli živý a zdravý vztah s Kristem. Později proti němu svědčili ti, kteří s ním vedli polemiku, ale "nebyli schopni čelit Duchu moudrosti, v jehož moci Štěpán mluvil" (Sk 6,9-12; 7,58). Svědecká služba je riskantní povolání.
   
   
2. Přemýšlej o Štěpánově modlitbě v Sk 7,59.60. Co je hlavním křesťanským prvkem obsaženým v jeho posledních slovech? Můžeme jeho modlitbu považovat za nejúčinnější a nejlepší svědectví, jaké kdy vydal?
   
   "Štěpánova modlitba nebyla žádostí o vysvobození, ale potvrzením důvěry. I když vypadala jako prosba, byla založena na nekonečné důvěře Ježíši. Místo "Pane, zachraň mi život" zaznělo "Pane, přijmi mého ducha". Je to modlitba, která hledí dopředu, ne zpět. Není v ní ani náznak strachu, jen víra. Ať se stane cokoliv, Ježíš je s ním. To je pro něj rozhodující, ať je v jakémkoliv nebezpečí." (Interpreter?s Bible)
   
   Takové modlitby nejsou náhodné. Jsou výsledkem života ve službě, obětování a odevzdání se. Když Lukáš psal knihu Skutky apoštolů, pronásledování, jež začalo Štěpánovou smrtí, skončilo. Co nevidět však měla církev čelit dalšímu pronásledování. Perzekuce křesťanů byla vždy považována za výzvu a příležitost ke svědecké službě. Tertulián, církevní otec, který žil v období posledního pronásledování, napsal, že "krev mučedníků je semenem církve". (Obrana 50.12)
   
   
3. Jaké charakterové předpoklady vyžadovali apoštolové od představitelů církve? Sk 6,3 Které z nich jsou pro svědeckou službu nejdůležitější a proč? Jak můžeš použít a využít některé prvky Štěpánova svědectví?

Rozptýlení se dělí o svoji víru

1. Po smrti Štěpána došlo k velkému pronásledování křesťanů, před kterým museli z Jeruzaléma utéct. Sk 8,1-5; 11,19-21 Podívej se na mapu a zjisti, kam až museli utíkat. V čem nám může být svědectví těchto lidí příkladem?
   
   1.
   
   2.
   
   3.
   
   Antiochie v té době patřila ke třem nejbohatším městům římské říše především díky své strategické poloze. Město bylo sídlem prefekta a žila v něm velká komunita Židů, pro kterou nechal Herodes Veliký postavit nákladnou mramorovou kolonádu. Asi osm kilometrů za městem se v nádherném parkovém prostředí tyčil chrám zasvěcený bohyni Dafné. Skutečnost, že velké množství obyvatel tohoto města přijalo Krista, je důkazem svědeckých schopností křesťanů, kteří se tu usadili.
   
   "Když museli kvůli pronásledování opustit svoji zem, pokračovali s horlivostí v misijním díle všude, kam přišli. Uvědomovali si zodpovědnost svého poslání. Věděli, že ve svých rukou mají chléb života pro hladovějící svět a Kristova láska je vedla k tomu, že jej lámali všem potřebným." (SA 106.107)
   
   Pronásledování vždy podněcovalo církev ke svědecké službě. Zdá se, že když je okolo nás klid a blahobyt, vytvoří se v církvi falešný pocit jistoty, který věřící nemobilizuje k modlitebnímu životu a k naléhavé svědecké službě.
   
   
2. Žiješ-li v části světa, kde církev není pronásledovaná, jak tě tento příběh může motivovat ke svědecké činnosti v čase relativního klidu?

Evangelista Filip

Diakoni se měli starat o materiální potřeby rostoucí církve, aby se apoštolové mohli službě slova věnovat naplno (Sk 6,4). Písmo nám prozrazuje, že někteří z diakonů byli aktivní i při zvěstování evangelia. Skrze Štěpána bylo vykonáno mnoho divů a znamení (6,8.10; 7,2-56) a rovněž Filip kázal, činil zázraky a křtil, přičemž nepatřil mezi apoštoly, ale byl jedním ze sedmi diakonů (8,1.4.5).

Přemýšlejme nad příkladem Filipa v souvislosti s textem ve Zj 22,17: "A Duch i nevěsta praví: "Přijď!"

A kdokoli to slyší, ať řekne: "Přijď!"" "Za šíření tohoto pozvání nese odpovědnost celá církev. Každý, kdo pozvání uslyší, má je rozhlašovat přes hory i údolí a volat: "Přijď!" Je osudovou chybou, když si myslíme, že práce na záchraně lidí je úkolem toliko kazatele... Proč mnozí neuposlechnou této výzvy? Domnívají se možná, že se jich to netýká, protože nestojí za kazatelnou. Musí pochopit, že i mimo kazatelnu je mnoho práce, kterou by mohly vykonávat tisíce posvěcených laických členů." (SA 109-111)

1. Která tři města Filip navštívil jako odpověď na evangelizační pověření? Sk 8,5.26.40 O čem svědčí jeho ochota?
   
   Izrael byl tehdy rozdělen na tři regiony ? Galileu, Samařsko a Judsko. Město Samaří bylo hlavním městem severního království. Roku 722 př. Kr. Asyřané porazili severní království, pozabíjeli velké množství Židů a další s sebou odvlekli do Asýrie. Do Izraele pak deportovali kolonisty z jiných zemí, kteří se smísili se zbytky původního obyvatelstva. Jejich potomci jsou Samaritáni, o kterých nejednou v Bibli čteme. Když se Židé vrátili ze zajetí, předsudky a vzájemné nepřátelství se prohloubily ještě víc. Přes nenávist Židů Ježíš svědčil o Božím království právě i těmto Samaritánům. A v jeho stopách šel Filip.
   
   
2. Co můžeme říci oFilipovi a jeho rodině? Sk 21,8.9
   
   
3. Jak se mohou na misijních aktivitách podílet i diakoni, diakonky a starší?

Marek - pomocník ve službě

Jedenáctá kapitola knihy Skutků končí tím, že Pavel a Barnabáš odcházejí z Antiochie do Jeruzaléma s finanční sbírkou určenou pro zdejší křesťany. Dvanáctá kapitola je vsuvkou popisující Petrovo zázračné vysvobození z vězení. Končí tím, že se Barnabáš s Petrem po skončení své služby vracejí do Jeruzaléma (Sk 12,25). Tam se k nim připojuje Marek, který se stal jejich pomocníkem (12,25; 13,5). Markova matka ochotně nabídla svůj dům apoštolům pro jejich potřeby. Díky tomu mohl Marek strávit hodně času vedle mnoha vzácných lidí prvotní církve.

1. Co se odehrálo v Perge? Sk 13,13 Proč Barnabáš navrhoval pozdější datum? Sk 15,37-39
   
   Písmo neříká konkrétní důvod, proč se Marek vrátil do Jeruzaléma. Sk 13,14 však určité vysvětlení nabízí. Cesta do Antiochie Pisidské vedla územím s nadmořskou výškou 1080 m. Přechod pohoří Taurus byl nejtěžším úsekem jejich cesty. Navíc byla tato trasa nebezpečná, působily zde různé zločinecké skupiny. Možná, že právě tyto zkušenosti přiměly Marka k tomu, aby se vrátil domů. (viz SA 166.167)
   
   
2. Co nám o Markovi prozrazují texty v Ko 4,10; 2 Tm 4,11; Fm 23.24? Jaký závěr o jeho zkušenosti z nich můžeme vyvodit?
   
   Pravděpodobně nejdůležitějším Markovým příspěvkem pro církev bylo napsání evangelia, jež nese jeho jméno. I mezi námi mohou být Markové, kteří by byli dobrými církevními služebníky - funkcionáři, pokud by dostali šanci k takové službě a pokud by dostali i druhou šanci, když by se někde dopustili chyby.
   
   
3. Přepadá i tebe pokušení skončit se službou pro Pána, když se ocitneš v těžké situaci? V čem ti může být Marek příkladem?

Akvilova a Priscillina pohostinnost

1. Co nám o tomto manželském páru prozrazují informace, které hovoří o jejich původu, místu narození, předcházejícím povolání a císařském nařízení? Sk 18,1-3
   
   Pavel přišel do Antiochie sám, bez Bernabáše a bez Sílase. Brzy se tam seznámil s Akvilou a jeho manželkou Priscillou, se kterými měl mnoho společného. Měli stejné řemeslo, stejnou národnost, pocházeli z lepších rodin a byli to utečenci. Akvila přišel s Priscillou z Říma, Pavel z míst, kde zakládal sbory a vydával svědectví. Když se Pavel vrátil z Palestiny, provázeli jej tito manželé až do Efezu, kde se setkali s Apollem.
   
   
2. Co se můžeme dozvědět o jejich službě, darech a odevzdání se Božímu dílu z jejich vztahu s Apollem? Sk 18,24-26 (viz též Ř 16,3; 1 K 16,19; 2 Tm 4,19)
   
   Dvacátý šestý verš nám říká, že Priscilla s Akvilou se ujali Apolla. To s největší pravděpodobností znamená, že ho přijali a ubytovali ve svém domě. O čem si spolu asi vyprávěli? "Na základě osobní zkušenosti se dělili o to, že Ježíš, kterého zvěstoval Apollos, byl živý. Mluvili o naplnění smlouvy na Golgotě, o vítězství vzkříšení v nedělním ránu a o naplnění Duchem svatým o Letnicích. Ježíš Kristus je živý! Nebyl mrtvým hrdinou, ale vzkříšeným Spasitelem přebývajícím v nebi. Byl přítomný a moc jeho blízkosti byla v myslích a srdcích jeho lidu." (SA 271)
   
   Priscilla s Akvilou pracovali jako tým. Vzájemně se dělili o zkušenosti, které ve službě prožili, a podporovali jeden druhého. V Korintu poskytli svůj dům, aby se v něm mohli křesťané scházet a setkávat (1 K 16,19). To, že na ně Pavel ve svých listech několikrát vzpomíná, je důkazem, že je považoval za vzácné laické pracovníky, kteří se ihned zapojili do díla všude, kam přišli.
   
   Úspěch při šíření evangelia byl podmíněn mimo jiné také tím, že Pavel povzbuzoval všechny podobné Priscille a Akvilovi v tom, aby ve službě pro Pána využili všechny duchovní dary. Všimněme si, že se k nim Pavel přidával (Sk 18,2).
   
   
3. V čem nám mohou být Akvila s Priscillou příkladem? Co nás učí o týmové práci?

Doporučené studium

Z knihy Skutky apoštolů si přečti některou z kapitol: První křesťanský mučedník, Evangelium v Samaří, Z pronásledovatele učedníkem.

"Po založení křesťanské církve přišla staletí zuřivého pronásledování. Nikdy však nebylo málo těch, kteří si práci na Božím chrámu cenili více, než vlastní život... Pavel, další apoštolové a všichni věřící, kteří od té doby žili, pomáhali účinně budovat Boží chrám. Stavba však ještě není dokončena. My, kteří žijeme v současné době, máme ještě co dělat, abychom splnili své poslání... Kristus zadává církvi posvátný úkol. Každý její člen by měl být nástrojem, jímž by mohl Bůh světu sdělovat poklady své milosti, nevyzpytatelné Kristovo bohatství. Nic si nepřeje Spasitel víc, než mít pomocníky, kteří světu představí jeho povahu a jeho ducha. A není nic, co by svět tolik potřeboval, jako projevy Spasitelovy lásky v lidech. Celé nebe čeká na ženy a muže, skrze které by Bůh mohl zjevovat sílu křesťanství." (SA 598-601)

Diskusní otázky

1. Přemýšlej o duchovních darech Filipa, Pavla, Akvily a Priscilly. Jak by mohly být tyto dary využity při svědecké službě ve tvém okolí?
2. Jaký je rozdíl mezi darem a funkcí - zaměstnáním v církvi? Je svědecká služba omezena funkcí - úřadem?
3. Akvila a Priscilla otevřeli dveře svého domova křesťanům všude, kde žili. Jak bychom mohli něco podobného udělat i dnes?

Shrnutí

Znovu se zamysli nad životy lidí, o kterých jsme se učili tento týden. Proč by se nám tito lidé mohli stát modely svědecké služby? Která z představených postav tě nejvíce zaujala a proč? V čem by se měla změnit tvoje svědecká služba po prostudování tohoto úkolu?