"Cti Hospodina ze svého majetku i prvotinami z celé své úrody! Bohatě se naplní tvé sýpky, moštem budou přetékat tvé kádě." Př 3,9.10

Správci Pánova majetku

To, co vynakládáme na své potřeby, velmi úzce souvisí se způsobem našeho života. V obou oblastech se řídíme týmiž principy. Správcovství není pouze otázkou financí - peněz. Správcovství v sobě zahrnuje všechny oblasti našeho života - čas, schopnosti, sílu i vliv. Jako skutečný správce si musím uvědomit, že "Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí" (Ž 24,1). Nejsme majiteli, jsme pouze správci Božího majetku. Jako křesťané jsme se rozhodli pracovat pro svého Mistra, tzn. dělat vše tak, jako by tu byl a na všechno dohlížel. Proto bychom měli dbát na rady Majitele, uvědomit si, co považuje za priority, co přináší největší užitek a jak ho co nejlépe reprezentovat.

Týden ve zkratce

1. Ctít Hospodina
2. Láska k penězům
3. Štědrost a spokojenost
4. Práce a odměna
5. Dluhy a ručitel
 
 

"Křesťanství a užitečná práce patří k sobě. Biblické náboženství má pronikat vším, co děláme a o čem mluvíme. V pozemském snažení i v duchovních zájmech je třeba spojit lidské a Boží podmínky tak, aby se navzájem prolínaly v každém podnikání, řemesle, zemědělství i ve vědě." (KP 349.350)

1. Jak můžeme na základě Př 3,9 ctít Hospodina?
   
   "Touhou Kristových spolupracovníků je oslavení Hospodina. Každou práci je třeba konat tak, jako bychom ji dělali pro Boha a podle jeho vůle... Bůh však nepřijme ani ten nejlepší výkon, pokud mu předtím nepoložíme na oltář vlastní já." (KP 350)
   
   
2. Jaké má pro nás Bůh zaslíbení, když jej budeme ctít? Př 3,10; 10,3
   
   Těm, kteří Boha ctí a důvěřují mu, se dostávají různá požehnání. Někdy nám požehná v úspěchu a blahobytu už zde na zemi, jindy - i když nevíme proč - nám to odepře. Vždy však chrání své věrné děti od zla a nabízí jim jistotu věčného života. Když se soustředíme na duchovní cíl, tj. na vydávání svědectví o Kristu, Pán se postará o naše potřeby.
   
   
3. Jak máme dbát rady "... cti Hospodina ze svého majetku..." (Př 3,9), když je náš majetek velmi malý anebo téměř žádný?

1. Jak se mohou stát peníze "kořenem všeho zla"? Př 28,20.22
   
   Materiální zajištění člověka ještě nemusí prozrazovat jeho životní orientaci. Chudý může peníze milovat zrovna tak, nebo ještě více, než bohatý. Nebezpečí spočívá ve špatném pořadí hodnot. To může vést člověka i k nabytí peněz nečestným způsobem.
   
   
2. Která zákonitost chrání před touhou rychlého zbohatnutí? Př 13,11
   
   Málokdo dokáže být trpělivý. Je lepší pomalejší postup, než ztratit charakter pro rychlý, ale přitom hříšný zisk. "Hlupákům se hnusí odvrátit se od zlého" (Př 13,19b). "Nerozumný člověk si ani neumí představit, že by se měl chovat jinak. Myslí si, že by přišel o zábavu (10,23) a život by byl příliš jednotvárný (15,21)." (Kenneth T. Aitken, Proverbs, 100)
   
   
3. Jak skončí ten, kdo se spoléhá pouze na své bohatství? Př 11,28
   
   Už pro Ježíšovy současníky byl pozemský život vším a záleželo jim pouze na jeho zajištění. Proto byla Ježíšova slova (viz Mt 6,24-34) neobyčejně nová. Zvěstoval, že tato země nemůže poskytnout jak jistotu materiálního zabezpečení, tak ani útočiště pro lidskou duši. Naše srdce bude tam, kde je náš poklad. Proto nám Kristus radí, abychom své poklady ukládali v nebi, abychom nejdříve hledali Boží království a nebyli přespříliš zaměřeni na své potřeby.
   
   
4. Proč Pán dovolil, aby jedni byli bohatší než druzí?
   
   
5. Jakou zodpovědnost mají bohatí věřící vůči chudobnějším bratřím a sestrám? A jaká je naopak zodpovědnost chudých vůči bohatým?

1. Proč je tak důležité být štědrý? Př 22,9; 28,27
   
   Ježíš nám dal radu, abychom neprotěžovali bohaté kvůli jejich postavení ve společnosti. Naší povinností je sloužit chudým (viz L 14, 12-14). "Být křesťanem znamená zbavit se sobectví a z nezištné laskavosti pomáhat druhým. Náš Vykupitel přivádí lidi do církve, aby se zde učili být nesobeckými a připravovali se tak na život v nebi. Tím se stávají jeho spolupracovníky." (2T 331)
   
   
2. Můžeme se s druhými podělit i o něco jiného než o majetek? Př 25,25
   
   Buďte štědří a dělte se o to, co máte, i kdyby to byla třeba jen dobrá zpráva, úsměv či pozdrav! Snažte se odhalit potřeby každého člověka, se kterým se setkáte. Nahlédněte do jeho nitra a proste Boha o pomoc, abyste jej mohli posilnit, povzbudit a pomoci mu. William Booth, zakladatel Armády spásy, rozdával dary v tomto pořadí: polévka, mýdlo, spasení. Předkládejte potřeby chudých těm, kteří budou lépe vědět, jak jim pomoci. K nuzným se chovejte tak, abyste reprezentovali svého nebeského Otce - s opravdovým zájmem, soucitem a spravedlivě.
   
   
3. Jaké ujištění poskytuje kniha Přísloví těm, kdo žijí v nouzi? Př 15, 16
   
   Laskavý a pozitivní přístup v jakékoliv životní situaci je zdrojem zdraví a štěstí (viz Př 15,15; 30,7-9).
   
   
4. Jak můžeš podávat svědectví o Božích požehnáních, když se zrovna nacházíš v nouzi?
   
   
5. Jak můžeš svědčit o radosti někomu, kdo se zrovna nachází v těžkostech, jaké jsi ty nikdy neprožil?

1. Jaký základní princip nacházíme v Př 27,18? (srovnej s Jk 5,1-6)
   
   "Každý pracující má dostat zaslouženou odměnu. Možná si někdo myslí, že při práci pro Pána by měli lidé využít svých schopností a pracovat bez nároku na odměnu. Takový názor však není v souladu s uvedenou zásadou. Je to sobecké zadržování mzdy a s tím Bůh nesouhlasí." (Ev 491)
   
   
2. Jak se člověk stává moudrým z hlediska budoucnosti? Př 14,15
   
   Moudrý člověk myslí na budoucnost. Odkládat si úspory podle svých možností je rozumné a není to v rozporu s Boží vůlí. E. G. Whiteová osobně radí: "Každý týden by sis měl odložit na bezpečné místo pět nebo deset dolarů, které bys mohl použít pouze v případě nemoci. Budeš-li šetrný, můžeš něco uložit na úrok. Při rozumném hospodaření můžeš po zaplacení všech výdajů něco ušetřit ." (2SM 329)
   
   
3. Před jakým způsobem získávání peněz jsme varováni? Př 28,8
   
   Lichva je půjčování peněz s nepřiměřenými úroky. I dnes mnozí půjčují peníze s nepřiměřeným, ba protizákonným úrokem.
   
   "Izraelité žili v jednoduchém společenském zřízení. Proto si navzájem měli pomáhat, půjčovat si jako přátelé, tj. bez nároku na zisk. V případě cizinců, se kterými obchodovali a od kterých si půjčovali, bylo rozumné půjčovat si s úrokem. Pravě tato zásada odlišovala Izraelity od ostatního světa." (R. Jamieson, Commentary on the Whole Bible, 136)
   
   
4. Jak můžeme v dnešní době aplikovat Boží radu o půjčování s nepřiměřeným úrokem?

1. Proč je dlužník otrokem věřitele? Př 22,7
   
   E. G. Whiteová radí v osobním dopisu z r. 1877: "Rozhodni se, že nikdy nebudeš dělat dluhy. Raději si odepři tisíce věcí, než bys měl upadnout do dluhů... Vyhýbej se jim jako chorobě." (CS 257) Na druhé straně však táž autorka píše: "Není moudré nedělat nic a neinvestovat jen proto, že nemáme v rukách všechny potřebné prostředky na dokončení plánovaného díla... Půjčit si peníze je správné tehdy, když potřebujeme pokračovat v díle, o kterém víme, že Bůh chce, abychom je dokončili. Když přijdou těžkosti, neměli bychom v práci přestat jen proto, že si nechceme půjčit peníze. Bylo by však chybné, abychom se zadlužili kvůli tomu, co mohlo počkat. Hrozí zde však ještě jiné nebezpečí, práci si zproblematizujeme natolik, že tím ohrozíme vlastní zdraví. Musíme být rozumní. Máme dělat to, co je potřebné vykonat - i kdybychom si museli půjčit peníze a platit úrok." (CS 277.278)
   
   
2. Jakou radu nabízí moudrý muž tomu, kdo chce za někoho poskytnout záruku? Je i zde nějaké riziko? Př 6,1-5
   
   Ručitelem se stává člověk, který je před zákonem zodpovědný za dluh toho, kdo si půjčuje. Zaručuje se, že dluh bude splacen, i kdyby to mělo jít z jeho kapsy. Riziko spočívá v tom, že se zaručí za člověka, kterého dobře nezná. I když máme nést břemena jedni druhých, Hospodin neočekává, že budeme zodpovědni za nerozumnost někoho jiného.
   
   "V Př 6,1-5 není ani náznak toho, že bychom neměli pomoci člověku ve finanční tísni - viz Př 14,21 a 17,17. Mohou nastat okolnosti, kdy prokážeme velkou službu člověku, který potřebuje půjčit peníze nebo potřebuje člověka, který mu dluh podepíše. K těmto závazkům bychom ale neměli přistupovat neuváženě." (4IB 817)
   
   
3. Na modlitbě přemýšlej, za co vydáváš peníze. Žiješ si nad své možnosti i za cenu toho, že podvádíš Boha ve smyslu textu u Mal 3,8-10? Co můžeš udělat pro zlepšení situace v této oblasti?

"Vezme-li člověk peníze z Božího pokladu, aby tím posloužil sobě nebo jiným v jejich podnikání, jedná se o svatokrádež... Nedovolme nikomu, kdo se dostal do finanční tísně, vzít peníze určené k náboženským účelům a použít je ve svůj prospěch s tím, že je někdy vrátí. Daleko lepší je omezit své výdaje do výše svých příjmů a žít podle svých možností, než použít Boží peníze ke světským účelům." (CS 79)

Diskusní otázky

1. Jak můžeme lidem vysvětlit, že princip "Bůh ctí ty, kdo ctí jeho", je součástí Božího poselství pro věřící posledních dnů?
2. Naplňuje příležitostné dávání tvůj osobní závazek v práci pro chudé? Zdůvodni svou odpověď.
3. Proč je pomoc druhým zodpovědností křesťana?
4. Co je špatné na tom, když se chceme svým přátelům či sousedům vyrovnat v oblasti materiálního zajištění?
5. Zásadou podnikatelů je heslo: Plánuj si práci a pracuj podle plánu. Jak je můžeme uplatnit v křesťanském životním stylu?
   
   

Shrnutí

Označte si pravdivost následujících tvrzení (+ pravdivé, - nepravdivé):

____ Moje peníze i majetek jsou mým vlastnictvím, proto je používám tak, jak sám považuji za správné.
____ Peníze mají svou cenu pouze tehdy, jsou-li užívány k dobrým účelům.
____ Shromažďování pozemských pokladů není přesvědčivým ukazatelem mých priorit.
____ Když se podělím s člověkem v nouzi, nemusí to ještě znamenat, že ochudím sám sebe.
____ Práce, kterou nám určil Bůh, je pro nás požehnáním.
____ Spoříme-li, popíráme tím své tvrzení, že se ve všech svých potřebách spoléháme na Boha.
____ V některých situacích je dluh nevyhnutelný a ospravedlnitelný.