"Přímé vede bezúhonnost, kdežto věrolomné zahubí pokřivenost." Př 11, 3

Čestnost je otázkou srdce

Kniha Přísloví říká, že spravedliví jsou ti, kteří uctívají Boha. Bůh je obdařil svou spravedlností proto, že s ním uzavřeli smlouvu. Člověk, který ctí Pána, má skutečné poznání, moudrost i spravedlnost. Proto bychom si při čtení veršů, jako "spravedlnost vyrovnává cestu bezúhonnému..., spravedlnost zachraňuje odvážné..." neměli myslet, že jsme spaseni díky své spravedlnosti, protože by se jednalo o spravedlnost ze skutků. Bůh nám říká, že pouze jeho spravedlnost nás vysvobodí a srovná naše cesty. Ti, kteří přijali Boží spravedlnost vírou, projevují vlastnosti této spravedlnosti. Tito lidé jsou milosrdní, věrní a čestní. Navenek může člověk vypadat dobře i bez Krista, ale pouze Ježíš nám může dát srdce, které je pokorné, laskavé a zdvořilé.

"Svět potřebuje muže a ženy, kteří se nedají koupit ani prodat, kteří jsou čestní a nebojí se hřích nazvat jeho skutečným jménem a jejichž svědomí je věrné povinnostem jako střelka pólu a kteří budou stát na správné straně, i kdyby padala nebesa." (Vych 57)

Týden ve zkratce

1. Král je vzorem I
2. Král je vzorem II
3. Milosrdenství nebo pomsta?
4. Spravedlnost nebo bezpráví?
5. Být čestným nebo podvádět?

I Izraeli, podobně jako v okolních národech, byl král v biblických dobách současně i nejvyšším soudcem. Autorem většiny přísloví byl rovněž král, jehož moudré výroky byly zaznamenány pro poučení budoucích generací. Tragédií však bylo, že se Šalomoun odklonil od Božího ideálu spravedlivé a čestné vlády.

Životní styl krále si většinou osvojil i prostý lid. Král byl buď vzorem čistoty, spravedlnosti a poctivosti, anebo lid odváděl od Boha k nemravnosti, modlářství, nečestnosti a nespravedlnosti.

1. Z jakého krále může mít lid radost? Př 29,2
   
   Pravda, nikdo z nás není králem, ale jistě dokážeme spravedlivého vládce ocenit. Bůh však každému z nás svěřil nějakou povinnost či důležitý úkol, za který jsme před Mistrem zodpovědni. V ponaučeních, která byla dána starodávným panovníkům, můžeme objevit vzácné drahokamy, které nám mohou pomoci být čestnými i v dnešní společnosti.
   
   "Kristus zřizoval království na odlišných zásadách. Nepovolával lidi k moci, ale ke službě; silní měli nést slabosti bezvládných. Ti, kdo mají moc, postavení, vzdělání, musejí sloužit svým bližním." (TV 550)
   
   
2. Co chrání králův trůn? Př 20,28
   
   Uvedený text vyjmenovává vlastnosti, které jsou typické pro Boží charakter. Bůh je maximálně spravedlivý a dokonale milosrdný. Je tak spravedlivý, že nemůže pro věčnost zachránit hříšníka, který odmítá Bohem nabídnuté smíření. Je tak milosrdný, že dokonale odpouští a ke svému obrazu obnovuje toho, kdo přijal smíření nabízené jeho Synem. "Spojením soudu a milosti se spasení stává úplným a dokonalým. Splynutí těchto dvou aspektů nás při pohledu na Vykupitele světa a jeho zákon nutí zvolat: 'Tvoje laskavost mě učinila velkým.'" (6BC 1072)
   
   
3. Pozemského krále si nemusíme vybírat. V duchovní oblasti si však krále vybrat musíme. Kterému ze dvou králů budeme sloužit?

Král je vzorem II

1. Jak by měl král podle následujících veršů jednat?
   
   Př 20,8
   
   Př 29,14
   
   Př 31,8.9
   
   Panovníci, kteří přijali Krista a rozhodli se, že mu budou sloužit, zrcadlí Boží vlastnosti. V jejich jednání s lidem je patrné splynutí milosrdenství a spravedlnosti. Kristův způsob vlády spojuje dokonalou spravedlnost s nekonečnou milostí. Všichni, kdo se spřátelili s nebeským Králem, budou projevovat svými životy tytéž vlastnosti. Nebudou moci popřít, že jeho láska ovládla jejich srdce, ani to, že Bůh je nejvyšším Soudcem. Světské úřady vynášejí rozsudky nad těmi, kdo porušili zákony dané krajiny. Podobně je tomu i v církvi. Pokud člen učiní chybu, je církev povinna řešit problém podle zásad, které platí pro její členy.
   
   
2. Co se stane s královstvím, bude-li se panovník věnovat nepravdivým informacím? Př 29,12
   
   Jeho sluhové se bezbožnými stávají, nebo už jsou? "Král určuje způsob, jakým bude spravována jeho krajina. Je však závislý na informacích, které mu pro správu země poskytují jeho rádcové. Bude-li naslouchat nepravdám (např. král Achab - viz 1 Kr 22. kap.), potom všichni, kteří žijí okolo něho, jej budou podporovat v jeho zkaženostech a sami se též stanou bezbožnými." (R. L. Alden, Proverbs, 201)
   
   
3. Jak můžeme ve svém životě uplatnit rady, které byly dány králům a panovníkům? Př 16,12.13

1. Z vlastních zkušeností vysvětli principy spravedlnosti a milosrdenství. Př 21,21
   
   Kniha Přísloví nám neradí být milosrdnými proto, aby se nám dobře vedlo. Pohnutky upřímně soucitného člověka jsou čisté. Milosrdenství přináší dvojí požehnání: 1. Laskavost bezprostředně učiní dárce šťastným, protože ten, kdo je milosrdný, má šťastnější život. 2. Laskavost přináší ovoce ve slovech a činech těch, jejichž srdce se dotkla. Vrátí se zpět k tomu, kdo ji rozdává a občerství jej.
   
   Hospodin nás učí, abychom se slitovávali nade vším stvořením (Ž 145, 8.9). To znamená, že kruté jednání se zvířaty je v přímém rozporu s Boží vůlí (viz Př 12,10). Ti, kteří se snaží zachránit ohrožené druhy, jsou spolupracovníky toho, který pečuje o své stvoření. Ty, kteří zabíjejí zvířata pro svou zábavu nebo trápí domácí zvířectvo, nazývá Bible krutými lovci.
   
   
2. Jaké nebezpečí je ukryto v touze po pomstě těm, kteří nám ublížili? Př 24,17-20
   
   "Kdo nemiluje, zůstává ve smrti" (1 J 3,14b). Člověk, který v sobě živí touhu po pomstě, se Kristu odcizuje. V důsledku toho trpí jeho psychické, duchovní i fyzické zdraví, což v posledku vede ke ztrátě věčného života. Přebývá-li však v našem srdci Kristus, dává nám schopnost k jednání podle jeho rady: "Hladoví-li ten, kdo tě nenávidí, nasyť jej chlebem, žízní-li, napoj ho vodou, tím shrneš řeřavé uhlí na jeho hlavu a Hospodin ti odplatí" (Př 25,21.22).
   
   "Jedním z nejčastějších hříchů, který však má nejzhoubnější následky, je pěstování ducha neusmíření. Kolik z nás v sobě přechovává nepřátelství a touhu po pomstě, ale přitom se sklánějí před Bohem s prosbou, aby jim odpustil, jako i oni odpouštějí. Určitě nepochopili skutečný význam a dosah této modlitby, protože jinak by si ji nedovolili vyslovit. Každý den, každou hodinu jsme závislí na odpouštějící Boží milosti. Jak tedy můžeme v srdci přechovávat zatrpklost a zlomyslnost vůči těm, kteří jsou stejnými hříšníky?" (5T 170)
   
   
3. Vzpomeň si na situace z vlastního života, kdy jsi tomu, kdo ti ublížil, odpustil a prokázal milosrdenství. Jak to zapůsobilo na tebe a jak na onoho člověka?

1. Vyjmenuj některé vlastnosti spravedlivých. Př 4,18; 9,9
   
   Spravedliví jsou ti, kteří přijali Boha za svého Krále a z jeho milosti poslouchají zákon. Vzhledem k tomu, že do svého srdce přijali prostřednictvím Ducha svatého spravedlnost Ježíše Krista, uplatňují spravedlnost ve svém jednání k ostatním. Spravedliví a nespravedliví si svými povahami navzájem odporují (viz Př 29,10.27). Přes to všechno však spravedliví projevují svůj upřímný zájem o nespravedlivé tím, že se za ně modlí a v případě potřeby jim slouží. Skutečně jim na nich záleží.
   
   
2. Co nám kniha Přísloví prozrazuje o nespravedlivých? Př 28,8-10
   
   Hospodin nikdy neospravedlní nespravedlivé ani neodsoudí spravedlivé. "Prohlásit svévolníka za spravedlivého a spravedlivého za svévolníka, to obojí je Hospodinu ohavností" (Př 17,15).
   
   Jakou tedy máme naději? V Božích očích jsme všichni hříšníky. Jak tedy můžeme ve světle Starého zákona vysvětlit následující výrok apoštola Pavla: "Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za spravedlnost" (Ř 4,5)?
   
   Odpověď zní: Když Kristus bezbožné ospravedlní, již více nejsou bezbožnými. Bezbožní jsou bez Krista neospravedlněni, neobráceni a v konečném důsledku ztraceni. Ospravedlnění byli proměněni mocí Ježíše Krista a ze svobodné vůle, tedy dobrovolně, se stali služebníky - otroky spravedlnosti (Ř 6,17.18). Protože jejich srdcím vládne Duch svatý, žijí v souladu s Božím zákonem (v. 9.10). Krátce před druhým příchodem Ježíše, v době ukončení zkoušek, budou se spravedliví posvěcovat pro věčnost a nespravedliví setrvají ve svém odporu vůči Bohu (Zj 22,11). Spravedliví budou při druhém příchodu Ježíše vzati do nebe a nespravedliví od jeho slávy zahynou (1 Te 4,16-18; 2 Te 1,7.8).
   
   3. Představ si, že za tebou přijde člověk, který dosud žil hříšným způsobem, s prosbou, že chce prožít změnu charakteru a srdce. Jak mu, s pomocí Bible, vysvětlíš postup, jak k této změně může dojít?

1. Jak se člověk může stát podvodníkem? Př 12,5.20
   
   Nestane-li se svrchovaným Pánem našeho srdce Kristus, naplní jej svými vlastnostmi satan. Takový člověk se pak nedokáže ubránit různým svodům. Satan jej oklame a vzápětí i on začne podvádět.
   
   
2. Lidé, kteří neznají Krista, užívají zcela běžně různé formy podvodů. Vyjmenuj některé z nich:
   
   Př 10,10
   
   Př 17,23
   
   Př 29,24
   
   Skuteční křesťané platí poctivě své pohledávky a odmítají jakýkoliv druh úplatků. Kategoricky odmítají všechny způsoby okrádání, které jsou v dnešní době považovány za přijatelné. Patří sem i krácení prémií za dobře vykonanou práci všem, kteří se na ní podíleli. Těm, kteří slouží Ježíši, je naprosto cizí prosazování svých osobních výhod i podvádění při zkouškách.
   
   Je třeba být zásadový. "Opravdový křesťanský charakter se vyznačuje neoblomností a nepoddajností nepříznivým okolnostem. V morální oblasti musíme být čestní a v situacích, kdy nám lichotí, chtějí nás podplatit nebo zastrašit, musíme mít pevnou páteř." (MH 498)
   
   
3. Jak požehná Bůh těm, kteří jsou čestní? Př 10,3.24.28-30

V knize Výchova si přečti kapitolu Životy významných lidí.

"Je-li to aspoň trochu možné, snažte se budovat dobré vztahy se svými bratry a sestrami. Odevzdejte se Bohu, přestaňte projevovat tvrdost a sklon k vyhledávání chyb. Musíte se vzdát svého vlastního já a na jeho místo vpustit Spasitelova ducha. Uchopte jeho ruku, jejíž dotek vás může nadchnout a naplnit hodnotami jeho jedinečného charakteru. Svá srdce otevřete jeho lásce a dovolte, aby vás jeho moc změnila a jeho milost byla vaší silou. Potom dokážete pod jeho mocným vlivem šířit dobro. Tato morální síla vám pomůže obstát v závěrečné zkoušce charakteru. Vaše bezúhonnost bude čistá a posvěcená. Tehdy se rozhoří vaše světlo jako jitřní záře." (T 63)

Diskusní otázky

1. Lid zpravidla napodoboval chování svého krále. Jaké je v tom ponaučení pro vedoucí představitele církve v současnosti? Mohou členové církve očekávat, že vedoucí církve budou vzorem čistoty, pravdivosti, spravedlnosti a čestnosti? Závisí stupeň tvé duchovnosti na jejich duchovnosti?
2. Laskavost nám prospívá nejen duchovně, ale i tělesně. Jak?
3. Text v Př 4,18 říká: "Stezka spravedlivých je jak jasné světlo, které svítí stále víc, až je tu den." Jak k tomu může dojít?

Shrnutí

Během studia tohoto úkolu jsme si kladli tyto otázky: Jsem skutečným Božím přítelem? Mohu získat Boží přízeň bez toho, že bych uznával její zdroj? Jsem ochotný šířit soucit v takové míře, v jaké prosím o Boží odpuštění a milost? Jak to udělat, abych byl při plnění svých povinností věrný a čestný tak, jako střelka pólu? Na které straně bych stál, kdyby dnes Bůh vynesl konečný rozsudek?