Texty ke studiu: 2 Moj 34,5-7; Iz 53,5.6; Řím 3,28; 5,1; Fil 2,5-8; 1 Tes 5,23

Základní verš
"Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: 'Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa.'" Jan 1,29

Hlavní myšlenka
Přestože Bůh hřích nenávidí, poskytl člověku po jeho pádu do hříchu možnost smíření a tím mu dokázal svou lásku.

Pán Ježíš přišel na zemi jako bezhříšný beránek, aby na sebe vzal vinu hříšného světa. Byl ochoten zemřít bez naděje na kříži, aby beznadějnému světu zajistil naději. Dnes nám nebe patří proto, že Pán Ježíš byl ochoten se nebe vzdát. Jsme syny Božími proto, že Ježíš se stal Synem člověka.

"Satan měl Krista v nenávisti již v nebi pro jeho postavení u Boha. Jeho nenávist ještě vzrostla, když byl sám sesazen. Nenáviděl toho, který sám sebe vydal, aby vykoupil hříšné lidstvo. Bůh dovolil svému Synu, aby na svět, na nějž si satan osoboval nárok jako na své území, přišel jako bezmocné dítě podléhající lidským slabostem. Dovolil mu, aby se střetl s životními nesnázemi, s jakými se musí potýkat každá lidská bytost, a aby s nimi bojoval, jako s nimi musí bojovat každý lidský jedinec, vystavuje se nebezpečí porážky a věčného zatracení." (TV 26)

Když chtěl Charles Spurgeon vyzkoušet akustiku jednoho sálu v Londýně, zvolal do prázdného hlediště: "Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa!" Když dělník, který právě něco opravoval na stropě, uslyšel tuto větu, poklekl před Bohem a přijal spasení.

Tento týden se budeme chtít opět podívat na Božího beránka. Poslechněme si opět Janovo volání a přijměme od Krista záchranu.

Boží úmysl s hříšníky

1. Proč Jan Křtitel označuje Mesiáše jako Božího beránka? Jan 1,29

   V 3. knize Mojžíšově 4. kapitole čteme, jak se má postupovat, "když se někdo neúmyslně prohřeší proti kterémukoli příkazu Hospodinovu něčím, co se dělat nesmí" (v. 2). Jsou zde zmíněny čtyři skupiny hříšníků: kněz, společenství, vládce a prostý člověk. Od těch, kdo lépe znali zákon, se vyžadovala dražší oběť, ale ani chudý člověk nebyl zbaven povinnosti obětovat.

   "Beránek byl levnější než kozel, a proto se od chudého člověka očekávalo, že jako oběť přinese beránka. Proto se beránek považoval za oběť chudých. To, že Bible opakovaně Pána Ježíše nazývá Božím beránkem, má tedy zvláštní význam." (1BC 732)

   Pro Židy měl beránek také úzkou souvislost s velikonočními svátky, které se slavily na připomínku vysvobození z egyptského otroctví. Tyto svátky poukazovaly také na vysvobození člověka z otroctví hříchu díky zástupné oběti Mesiáše, kterého očekávali.

   Zvolání Jana Křtitele u Jordánu "Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa" muselo v myslích shromážděného davu vyvolat mnoho dohadů. Tehdy si však neuvědomovali, že před nimi stojí ten, který o tři roky později přinese oběť za hříchy světa.

   Jaké myšlenky se objevily v Ježíšově mysli, když slyšel tato slova! Věděl, že toto proroctví v sobě zahrnuje Getsemane a Golgotu. On se měl stát obětí za hříchy padlého lidstva.

2. Jaké svědectví o Bohu zaznamenali David a Jeremjáš? Žalm 103,8-14; Jer 29,11

   Bůh nás vidí ne takové, jací jsme, ale jací bychom měli být a jací budeme, až nás vysvobodí z hříchu a zachrání nás od jeho důsledků.

   "Nesmíme si představovat Boha pouze jako soudce, který se chystá vyslovit nad námi rozsudek. Bůh nenávidí hřích, ale z lásky k hříšníkům dal sebe v osobě Ježíše Krista, aby všichni mohli být zachráněni a dosáhli věčné blaženosti v království slávy." (5T 633)

3. Jaké myšlenky se ti vynoří v mysli, když slyšíš volání "Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa"?

Boží milost vůči hříšníkům

1. Jak se Bůh představil Mojžíšovi? 2 Moj 34,6.7

   Boží spravedlnost vyžaduje, aby přestupník byl za svůj hřích potrestán. Spravedlivým trestem je smrt. Pokud by tedy platila pouze spravedlnost, všichni bychom zemřeli, protože všichni jsme zhřešili. Bůh je však milostivý. A jedině díky této jeho milosti je možné, aby hříšník zůstal naživu. Bůh v Ježíši Kristu zaplatil za všechny, kdo litují svých hříchů a přijímají Ježíše jako toho, který za ně zemřel. Boží milost je nepochopitelně velká. Je však skutečná. Pokud odmítneme opatření, která byla pro naše spasení učiněna, bude se na nás v plnosti vztahovat spravedlnost.

2. Co je důkazem toho, že Boží milost není závislá na našich skutcích? Řím 5,8

   Představme si, že by nejbohatší a nejštědřejší člověk na světě vytvořil fond, ze kterého by každý mohl dostat 100.000 korun, pokud o ně požádá. Bude tento multimilionář sledovat, kolik lidí se přihlásí, aby využilo jeho nabídku? Bude ho zajímat, proč se někteří lidé o této možnosti nedověděli a proč někteří, i když o ní věděli, nic neudělali pro to, aby peníze získali?

   Bůh Otec a Bůh Syn se zájmem sledují, kdo přijme jejich dar milosti. Někteří se o něm doposud nedověděli. A někteří, kteří už o této nabídce slyšeli, jí věnují pramalou pozornost. Satan se snaží tento dar před mnoha lidmi skrýt, zatímco Bůh se snaží svůj dar nabídnout co nejvíce lidem. Nutit je však nemůže, protože tím by dal za pravdu satanovi, který Boha obvinil, že své stvoření nutí k poslušnosti. Bůh ve své lásce vyzývá hříšníky, aby se odvrátili od svých hříšných způsobů, a dovoluje jim, aby k němu přišli a na jeho lásku svobodně odpověděli. Tuto Boží lásku jen stěží pochopíme. Nikde jinde se nemůžeme setkat s podobným jednáním. Proto nás Bůh musí stále znovu ujišťovat, že nás nechce zničit. Skrze Jeremjáše řekl: "Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti." (Jer 29,11)

   "Jaký námět pro nejhlubší úvahy! Nepřekonatelná láska Boží k světu, který ho nemiloval!" (CK 11)

3. Zastav se na chvíli a přemýšlej o "nepřekonatelné lásce Boží k světu, který ho nemiloval"! Mysli při tom na sebe. Jsi součástí tohoto světa. Nakolik miluješ Boha? Jak se tvá láska projevuje?

Nebeská oběť za hříšníky

1. Jakou dvojnásobnou obětí Bůh projevil svoji lásku k nám? Fil 2,5-8

   "Nyní je celé naše nitro naplněno jednou myšlenkou - Božím ponížením... Tak jako nejsme schopni označit hranice jeho slávy, tak nemůžeme určit ani hloubku jeho milosti... Jeho ponížení při vtělení a potupné smrti, kterou zemřel, v nás vyvolá obdiv a vděčnost, když si uvědomíme, že vzal na sebe chudobu kvůli nám a že pro nás, zbloudilé ovce, tento božský Pastýř obětoval sebe jako beránka Božího. Dobrovolně položil svůj život a opět jej přijal, aby již nikdy nemusel zemřít." (Edward H. Bickersteth)

2. Co měl Abraham pochopit, když mu Bůh přikázal, aby obětoval svého syna? 1 Moj 22,1-13

   Z historie známe případy, kdy někdo přinesl oběť syna nebo dcery pro svou vlast. To jistě nebylo pro nikoho lehké. Mnozí rodiče by raději sami zemřeli, jen aby jejich dítě mohlo žít. Nejvyšší oběť se stala měřítkem největší lásky a milosti.

   Byla to dobrovolná oběť. Ježíš mohl zůstat po boku Otcově. Mohl si ponechat slávu nebes a hold andělů. Rozhodl se však, že vrátí žezlo do rukou Otcových a že sestoupí s vesmírného trůnu, aby mohl přinést světlo těm, kteří dlí ve tmě, a život těm, kteří mrou." (TV 11)

   Dřív, než Ježíš přišel na zemi, věděl, jaké utrpení, ponížení a hanba jej čeká. Věděl, že jím budou opovrhovat a odmítat ho, bičovat, plivat mu do tváře, jednat s ním jako s nejhorším zločincem. Ale on byl ochoten toto vše podstoupit.

   Kristovu oběť znázorňuje nevinný beránek na obětním oltáři. Až do té doby, kdy Kristus podstoupil oběť na kříži, obětní systém neustále hříšníkům připomínal, jakou cenu bude muset Bůh zaplatit za jejich spasení.

3. Co jsi ochoten pro Boha obětovat? Co žádá po tobě?

Naše hříchy vložené na Božího beránka

1. Při čtení úryvku z Izajášova proroctví nahraď zájmeno "náš" zájmenem "můj". Iz 53,5.6

   "A vše, co vytrpěl - krůpěje krve stékající z jeho hlavy, jeho rukou a nohou, smrtelný zápas, který zmučil jeho tělo, a nevýslovná duševní úzkost, která naplnila jeho duši, když Otec skryl svou tvář - promlouvá ke každému člověku: To pro tebe snáší Syn Boží toto břímě vin, pro tebe vítězí nad nadvládou smrti a otvírá brány ráje. Ten, jenž ztišil rozbouřené jezero a kráčel po zpěněných vlnách, ten, jenž děsil ďábly a zaháněl nemoci, jenž otvíral oči slepým a mrtvým vracel život - se obětuje na kříži z lásky k tobě. Ježíš, jenž snímá hřích, snáší hněv božské spravedlnosti a pro tebe se stává sám hříchem." (TV 534)

2. Proč Kristus nesl naše hříchy? 1 Petr 2,24

   Když Ježíš Kristus umíral na kříži, zvolal: "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?" (Mat 27,46) Hříchy všech věků spočinuly na Kristu a oddělily jej od Boha. Zemřel kvůli hříchu.

   "Spasitel nemohl vidět, co je za branou hrobu. Nebyla mu poskytnuta naděje, že vyjde z hrobu jako vítěz nebo že Otec přijme jeho oběť. Obával se, že hřích je Bohu tak odporný, že zůstane od něho odloučen navěky. Kristus prožíval úzkost, kterou pocítí hříšník, až se milost přestane přimlouvat za hříšné lidstvo. Tento pocit hříchu, který na něho jako na zástupce člověka přivodil Otcův hněv, učinil kalich, který pil, tak trpký a zlomil srdce Syna Božího." (TV 532)

3. Občas se každý člověk cítí Bohem opuštěný. Jak ti v takových chvílích může pomoci Kristovo zvolání z Mat 27,46?

Bůh, který ospravedlňuje

1. Co musíme udělat pro své ospravedlnění? Řím 3,28; 5,1

   Hříšníci nemají pokoj s Bohem; jsou jeho nepřáteli. Hřích bojuje proti Bohu, protestuje proti poslušnosti jeho zákona a jeho vůle. Smrt je důsledkem hříchu. Kristus však přišel na svět, aby nás vysvobodil od trestu smrti a obnovil mír mezi námi a Bohem. Nabízí místo nepřátelství lásku, odpuštění místo odsouzení, smíření místo rozdělení.

   Toto vše je zahrnuto ve slově "ospravedlnění". Bůh nás přijímá ne pro to, co jsme vykonali pro Boha, ale pro to, co Bůh vykonal pro nás skrze Krista. Ospravedlnění začíná v okamžiku, kdy vírou přijímáme spasení v Kristu. Mění naše postavení u soudního dvora v nebi. Naše hříchy jsou odpuštěny. A Bůh nás přijímá jako členy nebeské rodiny. Můžeme se těšit z pokojného a šťastného vztahu s Bohem.

2. Co Pán Ježíš staví do protikladu k záchraně člověka? Jan 3,17

   Ospravedlnění je opakem odsouzení. Kristovým záměrem bylo lidstvo ospravedlnit, nikoli odsoudit.

   Jsme "ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši" (Řím 3,24), ne "na základě skutků přikázaných zákonem, nýbrž vírou v Krista Ježíše" (Gal 2,16). Kristus hříšníky ospravedlňuje v okamžiku, kdy jej vírou přijmou - nemusí dosáhnout svatosti.

   "Nemáme vlastní spravedlnost, kterou bychom mohli obstát před požadavky zákona Božího. Kristus však pro nás připravil východisko. Žil na zemi uprostřed týchž zkoušek a pokušení, jimž musíme čelit my. Přesto žil bez hříchu. Zemřel pro nás a nyní nám nabízí, že vezme na sebe naše hříchy a dá nám svou spravedlnost. Odevzdáš-li se mu a přijmeš-li ho za svého Spasitele, budeš jeho zásluhou považován za spravedlivého, ať je tvůj život sebehříšnější. Kristův charakter stojí na místě tvého charakteru a Bůh tě přijímá tak, jako bys byl nehřešil." (CK 43.44)

Doporučené studium

Bůh je nejen Bohem, který ospravedlňuje, ale který také posvěcuje. Co nás následující verše učí o tomto procesu? Skut 26,18; Jan 17,17; 1 Kor 1,30; 1 Tes 5,23; Ezech 11,18-20; Gal 5,16-25 Čti také z knihy Cesta ke Kristu kapitolu "Růst v Kristu", str. 46-52.

Ospravedlnění znamená, že jsem očištěn od viny hříchu a že jsem osvobozen od trestu. Posvěcení znamená, že mě Duch svatý posiluje, abych odolával hříchu.

Snahou hříchu je zničit v nás Boží obraz. Evangelium v nás naopak Boží obraz obnovuje. Kristus přišel na svět proto, aby nám zjevil Boží charakter, zemřel za naše hříchy pro naše ospravedlnění, ale také posvěcení. Máme-li věčně žít ve svatém nebi se svatým Bohem, musíme přijmout a projevovat jeho dar svatosti (Žid 12,14). Přeměna od hříšnosti ke svatosti vyplývá ze Spasitelovy spravedlnosti. Je to Boží svatý zákon, který je zapsán do srdcí spasených.

"Každý den je náš a v průběhu dne máme žít pro Boha, vírou zušlechťovat náš charakter ve spravedlnosti Kristově. Každý den bychom měli vkládat do Kristových rukou s prosbou, aby vedl všechny naše záměry a plány. Každý den bychom druhým měli dělat pouze to, co bychom si přáli, aby oni dělali nám. Měli bychom být vždy připraveni používat příjemná slova, která by vycházela ze srdce plného lásky. Měli bychom projevovat trpělivost, ukazovat světu, co to znamená žít podle Kristových slov, a neustále mít na paměti, že náš život je spjat s životem toho, kdo za nás zemřel. Kristus a člověk se stávají "jedno" tak, že se Duch a charakter Kristův projevuje na jeho následovnících hodinu co hodinu, minutu co minutu. Vírou se Kristus pro věřícího člověka stává spravedlností, posvěcením a vykoupením." (E. Whiteová, ST 11.7.1892)

Diskusní otázky

1. Proč jedině Kristus splňoval všechny podmínky stát se Božím beránkem?

2. Co bylo těžší: to, že Otec dal svého Syna, nebo to, že Syn obětoval sebe pro naši záchranu? Proč?

Shrnutí

Modli se následující modlitbu: "Beránku Boží, ty ses dobrovolně rozhodl vzít na sebe hříchy světa. Já přijímám tvoji dokonalou oběť jako dostatečné odčinění všech svých hříchů. Prosím o tvoji přítomnost v mém životě, abych měl sílu být poslušný. Ty jsi moje síla, můj věčný pomocník. Náš Otec tě učinil mojí moudrostí, spravedlností, posvěcením a vykoupením. Amen."