Texty ke studiu: Mar 7,24-30; Luk 10,30-33; Jan 4,7-15; Sk 17,26; Řím 10,5-11; Jak 2,1-9

Základní verš
"Jestliže tedy zachováváte královský zákon, jak je napsán v Písmu: ?Milovati budeš bližního svého jako sám sebe,? dobře činíte. Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a zákon vás usvědčuje z přestoupení." (Jak 2,8.9)

Základní otázka
Jaký by měl být postoj křesťanů k nevěřícím a ke členům jiných náboženských komunit? Jak bychom se měli stavět k těm, kteří mají odlišné názory?

Bez předsudků
Minulý týden jsme se učili o tom, jak důležitá je křesťanská láska pro soužití v církvi a v rodině a jaký má dopad na jednotu. Tento týden se budeme zabývat křesťanskou láskou ve vztahu ke všem lidem, bez ohledu na to, kam patří.

"Kristus nikdy nedělil lidi podle národnosti, společenského postavení nebo věroučného vyznání... Přišel, aby zbořil všechny dělící zdi a aby ukázal, že dar jeho milosti a lásky je nespoutaný jako vzduch, světlo nebo déšť, který zavlažuje zemi." (2 SM 485)

Jediný způsob, kterým můžeme získat srdce osvobozené od předsudků a diskriminačních postojů, je nechat v nás pracovat Ducha svatého. On nás může přetvářet do Ježíšovy podoby a zasahovat tak evangeliem lidi okolo nás.

Duch služby

1. Jaký druh služby představoval Ježíš během svého života na zemi? Mar 10,45; Jan 13,15-17

   "Bůh nehodnotí naši službu podle toho, jak dlouho trvá, ale podle ochoty a věrnosti, s jakou ji konáme. Pán chce, abychom se bezvýhradně odevzdali pro jeho dílo. I ten nejmenší úkol, který splníme upřímně a nezištně, je Bohu milejší, než cokoliv velkého, poznamenaného sobectvím." (KOL 402)
   
   Vypráví se, že během války byl zničen kostel. Když lidé začali odstraňovat trosky, objevili sochu Krista, které chyběly ruce. Známý sochař se nabídl, že ji zrestauruje. Místní farář nabídku odmítl s odůvodněním, že socha bez rukou se pro věřící stane určitým symbolem. Má připomínat, že Pán je závislý na rukách svých následovníků, skrze které může vykonat mnoho skutků opravdové lásky.
   
   Ano, Pán potřebuje naše ruce ke službě bližním. Potřebuje naše rty, kterými může být zvěstováno radostné evangelium lidem okolo nás. Potřebuje naše nohy, které se vydávají na cestu k osamělým. Potřebuje naše hořící srdce, která rozehřívají studená srdce hříšníků. Sloužit znamená udělat něco dobrého pro druhé. Služba nám zároveň dává jistotu radosti v Pánu.
   
   Světoznámý lékař a lidumil Albert Schweitzer (1875-1965), který sloužil v Gabonu, jednou svým studentům řekl:"Nevím, co vás v budoucnosti čeká. Jedno však vím určitě. Skutečně šťastní budete jen tehdy, když svůj život povedete cestou služby."

2. Vysvětli svými slovy zlaté pravidlo bible podle Mat 7,12.
   
   Neexistuje důležitější princip pro lidské vztahy než ten, který je obsažený v těchto několika jednoduchých, ale o to významnějších Kristových slovech. Pochopíme je snadno, daleko těžší je jejich uvedení do praxe.
   
   "Zásady zlatého pravidla jsou pravými zásadami křesťanství. Všechno, co neodpovídá této úrovni, je klam." (MB 138)
   

3. Pomohl jsi v poslední době někomu, kdo od tebe potřeboval oběť času, peněz nebo jiných prostředků, přestože ti nic nepřebývalo?

    

Nestrannost

1. Co říká ap. Pavel o Božím vztahu ke všem lidem? (Sk 10,34.35; Řím 2,5-11) Jaký je náš vztah k ostatním lidem ve světě ve srovnání s Božím postojem?

   Jedná-li se o mezilidské vztahy, pak nebýt nestranný znamená "dělat rozdíly mezi jednotlivými osobami", jinak též řečeno ? respektovat jednoho a nebrat ohled na druhého. Bůh dal Petrovi ve vidění velmi cennou radu: Jedná-li se o spasení, pak mezi lidmi nesmí dělat rozdíl. Kristus zemřel za celé lidstvo. Za každého zaplatil nejvyšší cenu. Nestraní nikomu! Má rád každého bez ohledu na to, jak hluboko ve své hříšnosti padl. Díky jeho milosti, která je nabízena bez rozdílu všem, můžeme na svých ramenou ucítit jeho laskavou a bolest zmírňující ruku.
   
   "Kristus přišel na naši zem s poselstvím milosti a odpuštění. Položil základy náboženství, ve kterém vedle sebe Židé i pohané, černí i bílí, svobodní i otroci jsou pod zorným úhlem nebes považováni za sobě rovni. Spasitel nabízí stejnou míru lásky každé lidské bytosti." (7T 225)

2. Na čem Jakub ilustruje porušování principu nestrannosti? Jak 2,1-9

   Prvotní církev byla v počátcích tvořena především prostými lidmi. Jakmile bylo shromáždění navštíveno lidmi z jiné společenské vrstvy nebo se tito lidé stali členy církve, mělo se zato, že by se jim měl prokazovat jiný stupeň úcty. Prvokřesťanská církev však byla v té době jedinou institucí, která nerespektovala zažité sociální členění. Během bohoslužeb vedle sebe seděli otroci i jejich páni. Je velmi pravděpodobné, že otroci dokonce vedli bohoslužby.

3. Uvědomil sis už, že porušování principu nestrannosti je hřích? Existuje tento hřích v církvi naší doby? Jaké škody by mohl v církvi napáchat? Projevuje se i ve tvém sboře? Ve tvém životě? Pokud ano, jak a kde bys měl začít s jeho odstraňováním?

Ježíšův příklad

Dnes si připomeneme tři okamžiky z Ježíšova života, ve kterých Kristus projevil svůj zájem i o lidi, kteří nebyli Židé. Nejdříve si každý z nich v Bibli přečti. Teprve pak si ke každému z nich přečti dnešní komentář. Posléze odpověz na následující otázky, které z uvedených příkladů vyplývají: Jaký byl charakter poskytnutých služeb? Jaký byl výsledek? Čemu nás odpovědi na uvedené otázky mají naučit ve vztahu k lidem, kteří nesdílejí tutéž víru a tentýž životní styl jako já?

Příklad první - Jan 4,7-15: "Židé a Samaritáni byli úhlavními nepřáteli. Pokud to bylo jen trochu možné, vyhýbali se jedni přijít do styku s druhými."(TV 183-184)

Přes to všechno se Ježíš u Jákobovy studny dal do hovoru se Samaritánkou. Tento památný rozhovor ukázal cestu ke spasení nejen této ženě, ale mnohým dalším obyvatelům blízkého městečka. "Spasitel stále koná totéž dílo, jako když nabízel vodu života samařské ženě. Možná, že ti, kdo se nazývají jeho následovníky, pohrdají vyvrheli společnosti a vyhýbají se jim. Lásku Kristovu k jeho dětem však nemůže odvrátit nic takového, jako je jejich národnost, původ či životní osud." (TV 193-194)

Příklad druhý - Luk 10,25-33: Samaritán "nevyzvídal, jestli cizinec je Žid nebo pohan. Také dobře věděl, že Žid by mu v podobné situaci plivl do tváře a s opovržením by odešel. Přesto nezaváhal." (TV 500-503) Tímto příběhem Ježíš ukázal na svůj vztah k těm, které tradiční Židé považovali za své nepřátele. Zdůraznil zde jednání člověka, který měl ve svém srdci soucit se svým bližním.

Příklad třetí - Mar 7,24-30: Tento zázrak Ježíš vykonal především proto, že měl soucit s dívkou, která trpěla posedlostí. Kristus však měl ještě jeden důvod k uzdravení děvčete. "Chtěl pomoci sužované ženě. Současně svým milosrdným jednáním se členem opovrženého národa chtěl dát příklad svým učedníkům, aby věděli, jak mají jednat, až s nimi nebude. Chtěl je přivést k tomu, aby opustili od své židovské výlučnosti a začali se zajímat o práci a blaho i druhých národů." (TV 401-402)

1. Pokus se najít čestnou odpověď na otázku, jestli pomáháš pouze těm, kdo patří do našeho sboru a smýšlejí stejným způsobem. Pokud ano, co by se mělo stát, aby se to změnilo?

2. Jak může vztah k těm, kteří se neztotožňují s naším přesvědčením, naplnit příkaz, který je nám daný v Mat 28,19.20?

   
   

Zkušenost Izraele

Bůh si vybral izraelský národ, aby nesl jeho zvěst ztracenému světu. Prostřednictvím Izraelitů se Boží plán spasení měl dostat ke každému člověku. Jejich závislost na Bohu a uctívání Boha měly být názornými ukázkami, skrze které se okolní národy měly dozvědět všechno podstatné o Stvořiteli a Vykupiteli. Izrael však ztratil svou závislost na Bohu, dále ztratil povědomí svého misijního poslání a upadl do pyšného exkluzivismu. Bůh jim řekl: "Povstaň, rozjasni se, protože ti vzešlo světlo, vzešla nad tebou Hospodinova sláva." (Iz 60,1) Oni však milovali více tmu než světlo. (Jan 3,19) Protože odmítli "pravé světlo, které osvěcuje každého člověka" (Jan 1,9), ztratili své jedinečné postavení mezi národy.

1. Jaký rozsudek vynesl Ježíš nad Jeruzalémem? Luk 13,34.35; Mat 23,33-43

   "Ježíš v bolesti zaplakal nad odsouzeným městem, avšak nemohl ho už zachránit. Vyčerpal všechny možnosti. Izrael odmítl varování Ducha Božího, a tím odmítl jedinou možnost pomoci. Nebylo jiné moci, jež by jej mohla zachránit." (TV 584-587)
   
   Proto Bůh povolal církev, aby pokračovala v tom díle záchrany, které Izrael odmítl. S novou vizí mají Ježíšovi následovníci přinášet evangelium celému světu. Tato vize, tento úkol neztratil ani po dvou tisících letech nic na své aktuálnosti.
   
   "Kristus však pověřil své učedníky, aby hlásali víru a náboženství bez třídní či národnostní výlučnosti. Náboženství určené všem lidem, národům a společenským vrstvám." (TV 819-820)
   
   Globální misie je vizí a úkolem i pro naši církev. Gary Krause, vedoucí Globální misie CASD, napsal: "Globální misie nás staví před úkol zasáhnout miliony lidí. Nutí nás k přesunu z církevního pohodlí do ´nebezpečného´ a neznámého světa okolo nás. Pro většinu z nás to přinese riziko hledání nových, neprozkoumaných cestiček. Bude to vyžadovat oběť času a dát více, než stanoví rozpočtové tabulky."

2. Které specifické důrazy evangelia mohou tomuto světu přinést pouze adventisté s.d.? Přemýšlej o dvou nebo třech věcech, které bys mohl realizovat ve svém poli působnosti, abys tím napomohl církvi při plnění jejího poslání v rámci globální misie

   
   

Z jednoho stvořil celé lidstvo

1. Přemýšlej nad Pavlovým výrokem, který se týká rovnosti každého člověka v celé lidské společnosti. Sk 17,26

   době ap. Pavla existovaly velké společenské a sociální rozdíly. Protože bohatí byli přesvědčeni o své nadřazenosti, vznikla obrovská propast mezi privilegovanou třídou bohatých a ostatními lidmi. Ani po mnoha stoletích nepřestal být tento problém aktuální. Naštěstí "Bůh nedělá žádné rozdíly, pokud jde o národnost, kastu nebo třídu. On je Stvořitelem celého lidstva. Všichni lidé jsou, díky jeho stvoření a vykoupení, jednou rodinou." (2 SM 486)
   
   "Volá k sobě všechny, bez rozdílu věku, postavení, národnosti či náboženství a všem nabízí život." (TV 583-584)

2. Jak je v Řím 10,12 vysvětleno, že křesťanství nepodporuje sociální rozdíly? Přemýšlej nad důležitostí slova každý v kontextu Řím 10,13 a potom srovnej s Jan 3,16.

   Celý týden jsme studovali o potřebě mít otevřenou mysl k tomu, abychom k bližním přistupovali s křesťanskou láskou a bez předsudků. Jako křesťané si pamatujme, že Bůh nás má všechny rád. Ježíš Kristus položil svůj život za všechny, i za ty, které považujeme za naprosto ubohé a bezvýznamné. Jak úžasná je jeho láska.
   
   Jsme povoláni k tomu, abychom následovali Ježíšův příklad. Co nám říká o lásce k bližnímu desatero? (Mat 22,39; Řím 13,8-10) Co je podstatou zlatého pravidla? Může křesťan získat dostatečnou duchovní sílu k tomu, aby podle něho také jednal? Jenže lidské sobectví je tak velké, vliv světa tak silný a náš sklon k sebeobhajování tak zakořeněný, že Kristův příklad můžeme naplnit pouze prostřednictvím Ducha svatého.

3. Přemýšlej o zaslíbeních podle Fil 4,13: "Všechno mohu v Kristu, který mi dává sílu." Jak nás může víra v toto zaslíbení povzbudit, abychom dokázali milovat tak, jak miloval Kristus? Jak nám může Bůh pomoci "skrze Krista" vykonat to, co se na první pohled zdá neuskutečnitelné?

Doporučené studium

Co nás Mat 25,31-46 učí o lásce k bližním, bez ohledu na to, v jaké životní situaci se nacházejí? V knize Touha věků si přečti kapitoly 19, 43 a 54.

"Kristus se nenechal ovlivňovat žádným politickým děním. Nedělal rozdíl mezi příslušníky vlastního národa a cizinci, mezi přáteli a nepřáteli. Jeho srdce se především dotýkala touha každého člověka po záchraně... Ježíš nabídl naději i lidem drsným a těm, u kterých se nedala očekávat přílišná změna. Ujistil je, že i oni mohou žít čistým a užitečným životem a že mohou získat charakter, který bude svědčit o tom, že jsou Božími dětmi. Tito lidé zatoužili získat si jeho důvěru. Pro jejich vyprahlá srdce byla jeho slova životodárnou silou. I v lidech, kteří byli společností zavrženi, probudil nové pohnutky a dal jim příležitost začít nový život." (MH 25.26)

Diskusní otázky

1. Kristovo náboženství nás vede ke službě. Proč je tedy tak obtížné rozvíjet právě tohoto ducha služby? Jak ti může Duch svatý v praxi pomoci při uplatňování Ježíšova příkladu, když řekl, že nepřišel, aby jemu bylo slouženo, ale aby on sloužil? (Mar 10,45) .

2. Jak se může naše církev stát otevřeným a milujícím společenstvím?

3. Porovnej: na straně jedné požehnání křesťanské lásky, která nedělá rozdíly, a na straně druhé negativní důsledky, které vyplývají z předsudků!

Shrnutí

Ani jako církev, ani jako jednotlivci bychom neměli ztratit ze zřetele naši globální misii, jejímž cílem je zasáhnout evangeliem všechny národy. K tomu bychom měli využít způsob, s jakým Kristus přistupoval ke každému jednotlivci. Se stejným pochopením a zájmem.