Logo Církeve advetnistů sedmého dne

Studium Bible - Biblické úkoly
8. úkol
Týden od 14. do 20. listopadu 1999
Horlivý v dobrých skutcích


Texty ke studiu: Tit 2,11-14; 3,8; Ef 2,8-10; 5,25-27; 1 Tes 5,23; 1 Petr 1,13-16; Řím 6,12-14

Základní verš
"A očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista. On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích." (Tit 2,13.14)

Základní otázka
Jaký je vztah mezi naší vírou v Boha a naším chováním? Proč je tak důležité, aby církev byla společenstvím "svatých"?

Kristus - tajemství nového života
Existuje rozšířená představa, že je v lidských silách změnit své chování a být bezúhonný. Čím více však důvěřujeme vlastním schopnostem, tím více klameme sami sebe. Přemýšlejme nad následujícími dvěma výroky, které se týkají této oblasti:

"Výchova, vzdělání, rozhodování, lidské úsilí působí ve své oblasti vlivu. Zde jsou neúčinné a bezmocné. Mohou způsobit zlepšení v chování, nemohou však změnit srdce, nemohou očistit zdroje, z nichž prýští život. Nejprve musí zapůsobit síla z vnitřku, musí přijít nový život shůry, než se člověk obrátí z hříchu k svatosti. Tou silou je Kristus." (CK 18-19)

"V tomto období zápasů a soužení potřebujeme všichni podporu a povzbuzení, které můžeme načerpat ze správných zásad, z pevného náboženského přesvědčení, z trvalé jistoty Kristovy lásky a z bohatých zkušeností s Božími věcmi." (5t 105)

Tento týden se budeme zabývat posvěcením jako praktickým projevem naší víry. Poznáme, že vnější projevy našeho náboženství jsou výsledkem našeho spojení s Bohem. (Jak 2,14-26)

Neděle 14. listopadu 1999


Stvořeni ke konání dobrých skutků

Apoštol Pavel napsal Titovi dopis, když Titus pracoval na velkém ostrově ve Středozemním moři, na Krétě. V prvokřesťanské éře byli obyvatelé tohoto ostrova známí jako lidé velmi nečestní a hříšní. (Tit 1,10-12) Proto Pavel považoval za důležité napsat mu o "dobrých skutcích", tedy o křesťanském jednání, které je výsledkem víry v Boha a jeho proměňující moci.

  1. Proč nás Ježíš, podle listu ap. Pavla k Titovi, vykoupil? Tit 2,14 O co bychom se proto měli všemožně snažit? Tit 3,8

    Vezmeme-li v úvahu morálku dnešního světa, musíme přiznat, že Pavlova slova adresovaná Titovi jsou i dnes aktuální. Text v Tit 2,8.14 je dostatečně jasný k pochopení vztahu mezi vírou a každodenním chováním (skutky) křesťana.

  2. Vysvětli, proč být stvořeni Kristem ke konání dobrých skutků není v protikladu se spasením z milosti vírou v Krista. Ef 2,8-10

    Nestáváme se novým stvořením skrze konání dobrých skutků, ale stáváme se novým stvořením ke konání dobrých skutků. Spasení nezískáme vlastní poslušností, protože spasení je dobrovolný Boží dar, který je třeba přijmout vírou. Poslušnost je však ovocem víry. Zůstáváme-li v Kristu, zůstává v nás jeho láska a naše pocity, myšlenky, záměry a činy budou v souladu s Boží vůlí tak, jak je to vyjádřeno v Božím zákoně.

  3. Co měl Pavel na mysli, když Titovi připomínal, aby byl vzorem v dobrých skutcích? Zamysli se chvíli na svým jednáním vůči určité skupině lidí, ať už jsou to spolupracovníci, rodina, přátelé. Svědčí tvé vystupování o tvé víře v Boha?
Pondělí 15. listopadu 1999


Církev bez vrásky

  1. Vysvětli, co podle Ef 5,25-27 vykonal Ježíš pro církev?

    Od stvoření lidí chtěl mít Bůh svůj svatý lid. Hřích však zmařil Boží záměr. Problém hříchu nebylo možné vyřešit lidskými prostředky. Proto Bůh připravil řešení. Jeho jediný Syn, Ježíš Kristus, obětoval svůj život, aby mohl být ospravedlněn každý kající hříšník. Obětí vlastního života na kříži Ježíš očistil a posvětil svou církev a připravil ji, aby byla svatá a bez vrásky.

  2. Co jako člen Kristova těla děláš pro to, aby církev, za kterou se Kristus obětoval, byla svatá a čistá? Jak může být církev svatá, když její členové nejsou svatí?

  3. K čemu připodobňuje ap. Pavel církev v 1 Tim 3,15? Co nám říká o jedné z jejích funkcí?

    Slovenský ek. překlad hovoří o církvi jako o "sloupu a pevném základu pravdy". Náš ČEP ji nazývá "sloupem a oporou pravdy". Oba překlady zdůrazňují jednu z nejvýznamnějších funkcí Kristovy církve ? uprostřed různých falešných učení a názorů dnešní doby uchovávat a chránit Boží pravdu! Pokud by církev nebyla svatá, jak by mohla splnit tak posvátný úkol? Naším heslem by mělo být "Svatý Hospodinu" (2 Moj 39,30).

    To, co bylo řečeno doposud o církvi obecně, by mělo platit pro každodenní život členů. Kristus povolává svoje učedníky, aby byli sloupy, oporami, strážci, a to nejen ústním vyznáváním, ale především životem příkladných skutků.

    "Obracím se ke všem, kteří se honosí Kristovým jménem, aby se vzdali každé nepravosti. Budete-li poslušni pravdy, ona očistí vaše nitro. Odstraňte veškerou nečistotu těla i ducha a posvěťte se v bázni Boží." (3T 475)

  4. Kristova láska k člověku jej přivedla až na golgotský kříž, kde za nás zemřel. K čemu vede tato láska tebe?
Úterý 16. listopadu 1999


Naše posvěcení

  1. Jak Pavel definuje "posvěcení" a "svatost"? 1 Tes 4,3

    Růst v posvěcení můžeme skrze modlitbu a studium Božího slova. Pěstovat jej můžeme rozvíjením ducha pokory a čisté mysli. Svou svatost můžeme navenek projevit tím, že svým blízkým sloužíme. Jediný způsob, jak žít ve svatosti, je konání Boží vůle.

    "Citové vzrušení není totéž co posvěcení. Pravé posvěcení je naprostý soulad s vůlí našeho nebeského Otce, která je zjevená v jeho zákoně. Žít v posvěcení znamená zachovávání Božích přikázání." (3SM 204)

  2. Které oblasti našeho života Bůh posvěcuje?

    Jestliže ap. Pavel v 1 Tes 5,14-22 uvádí různé aspekty pravého křesťanství, pak ve v. 23 popisuje, jak je uplatnit v našich životech. Bůh pokoje je náš Posvětitel prostřednictvím Ježíše, který je původcem a dokonavatelem naší víry. (Žid 12,2)

    Hleďte na Ježíše. Milánský vévoda pověřil da Vinciho namalovat obraz "Poslední večeře". Na obraze, který se posléze stal mistrovským dílem, pracoval da Vinci několik roků. Zaměřil se na každý detail, ať už se jednalo o tváře učedníků sedících okolo stolu, tvář Ježíše nebo kalich s vínem. Když byl s obrazem hotov, ukázal jej svému příteli. Ten hleděl v údivu na umělecký výtvor a najednou zvolal: "Jaký nádherný kalich! Nemohu od něj odtrhnout oči." Když to da Vinci zaslechl, vzal štětec a kalich přemaloval se slovy: "Při pohledu na Ježíše nás nesmí nic rozptylovat."

  3. Jak tě tvé zájmy či starosti mohou rozptylovat při pohledu na Ježíše? Jsi ochotný, tak jak to udělal da Vinci v případě vzpomínaného kalicha, "přemalovat" všechno, co ti brání v pohledu na Ježíše?
Středa 17. listopadu 1999


Buďte svatí, protože i já jsem svatý

  1. K jakým změnám v duchovní oblasti jsme povoláni po našem obrácení? 1 Petr 1,13-16 (srovnej s 3 Moj 11,44-45)

    Boží povolání ke svatosti se v průběhu staletí nezměnilo. Jak milující je náš Otec, který nám: 1. představí vzor pro naše jednání a 2. pomáhá nám v jeho dosažení! (Fil 2,13)

  2. Přečti si Žid 12,14. Proč bez posvěcení nemůže nikdo uvidět Boha?

    Bez odpuštění hříchů nemůže být nikdo spasen. Naše životy musí být "ukryté s Kristem v Bohu". Jedině tak může Duch svatý skrze nás konat své dílo. (Kol 3,3) Potom také budou "naše jména zapsaná v knize života". (Zj 21,27)

  3. Jaký je, podle Jan 17,17, vztah mezi posvěcením a Božím slovem přebývajícím v našich srdcích?

    "Kristus se modlil: ?Posvět je v pravdě, protože tvé slovo je Pravda.? Proto posvěcení lidského srdce Božím Duchem vede člověka po cestě dodržování Božích přikázání. První zkouška, kterou Bůh postavil před Adama a Evu, bude zkouškou pro každého člena lidské rodiny. Od Adama se vyžadovala poslušnost Boha a my jsme postaveni před totéž rozhodnutí. Buď poslechneme hlas satana a vypovíme tím poslušnost Bohu, nebo budeme věrní Božímu slovu." (5BC 1146)

  4. Podle Mat 25,31-46 budeme v zásadě souzeni podle toho, jak jsme se chovali jeden k druhému. Pokus se vysvětlit, proč výše uvedený citát není v rozporu s těmito verši. Máme chápat výrazy žízeň, hlad, samota a nahota doslovně? Nebo je máme brát symbolicky, ve smyslu duchovních potřeb? Nebo jsou možné oba způsoby?
Čtvrtek 18. listopadu 1999


Odevzdání se Bohu

  1. Proč nemůže hřích ovládnout život upřímného a pravého křesťana? Řím 6,12-14 Jak bys vysvětlil, že v. 14 nevybízí k nedodržování zákona?

    Naším největším nepřítelem je hřích. Pokud ho tolerujeme, nebo dokonce ukrýváme v srdci tak, jak Achan ukryl ve svém stanu kořist z Jericha (Joz 7,19-21), dříve nebo později to bude mít tragické důsledky. (Jak 1,15)

  2. Díky Boží milosti a práci Ducha svatého na našem charakteru můžeme být vysvobozeni ze zajetí hříchu. Uplatni text z 2 Kor 3,17 na tento plán duchovní svobody.

    Opakem hříchu je poslušnost, věrnost, důvěra, čestnost, odevzdání se, svatost, společenství s Bohem... Celé nebe nám chce pomáhat při takovém způsobu života. Uvědomujeme si to? Pokud ano, pak budeme schopni "přemáhat zlo dobrem" namísto toho, abychom se nechali "přemoci zlem". (Řím 12,21) Izraelský národ byl Bohu věrný pouze v krátkých etapách svých dějin. Čas věnovaný pokání byl jako jitřní obláček, jako rosa, která hned po ránu mizí. (Oz 6,4)

    Jak bys hodnotil věrnost svému Pánu? Je trvalá? "A tak, moji milovaní bratři, buďte pevní, nedejte se zviklat, buďte stále horlivější v díle Páně..." (1 Kor 15,58) Modli se, aby to platilo i ve tvém životě.

  3. Proč Jozue Izraelitům nařídil, aby se posvětili? Joz 3,5

    Na cestě do nebe, zaslíbeného domova, se chystáme překročit duchovní Jordán. To, co Bůh nařídil Izraelitům, přikazuje i nám.

    "Posvěťte se!" Pokud s ním chceme žít v nebi, neměli bychom prožít jeho přítomnost už dnes? Pokud s nímbudeme chodit na této zemi tak, jak s nímchodil Enoch, budeme s ním mít společenství v nebi.
Pátek 19. listopadu 1999


Doporučené studium

Přečti si 7. kapitolu z knihy Cesta ke Kristu.

Trenér artistů na visuté hrazdě vysvětloval svým nástupcům, jak lze zvládnout trojité salto: "Abyste se zachytili v daném okamžiku, musíte si přesně načasovat svůj skok. Vyžaduje to mnoho odvahy a úsilí. Tajemství spočívá v tom, že rozhoupané hrazdy se musí nejdříve zachytit vaše srdce. Když to dokáže, vaše tělo ho bude následovat." To samé platí i v našem duchovním životě. Když své srdce odevzdáme Ježíši, budeme ho následovat celým tělem.

Kristus je nejen původce, ale i "dokonavatel" naší víry. Kristus je vždy a všude první i poslední. Chce být s námi nejen na začátku naší cesty, ale i na jejím konci. Chce s námi být na každém kroku. David řekl: "Hospodina stále před oči si stavím, je mi po pravici, nic se mnou neotřese."(Ž 16,8)

"Posvěť se Bohu hned ráno, to ať je tvá první činnost. Modli se: ?Pane, přijmi mne za své dítě. Všechny své plány kladu ke tvým nohám. Použij mne dnes ve své službě. Zůstaň ve mně a dej, abych celé své dílo dokonal v tobě.? Tak se modli každý den. Každé ráno se zasvěť Bohu pro nadcházející den..." (CK 69-71)

Diskusní otázky

  1. Pán nás povolává ke svatosti a chce, abychom byli "horlivými v dobrých skutcích". Vysvětli, jak se to dá spojit.

  2. Jak může věřící i v dnešní době odolávat negativním vlivům společnosti?

Shrnutí

Jako Boží děti máme tu přednost, že díky práci Ducha svatého v nás jsme svatí. Výsledkem je konání dobrých skutků. Naším Posvětitelem, tím, kdo nás činí posvěcenými, je Pán. (1 Tes 5,23) Posvěcení přijímáme vírou a odevzdáním se jemu

Oficiální stránky Církve adventistů sedmého dne v České republice.
Připomínky a podněty ohledně web stránky posílejte na komunikace@casd.cz
Dotazy o církvi posílejte na adresu unie@casd.cz
Církev adventistů sedmého dne
, Česko-Slovenská unie, oddělení komunikace
(c) 1999