<< >>

„Reversing Diseases with Lifestyle Medicine“ – sharing health, healing and hope, 2nd European Health Conference, Bukurešť, 17.-20. 4. 2018. Pořádalo Oddělení zdraví Interevropské divize církve adventistů.

Lákalo mne téma, ale i setkání s lidmi, kteří slouží v oblasti podpory zdraví v církvi – ať už na některém z vedoucích míst nebo jako lékaři či zdravotníci. A nezklamala jsem se. Ve slavnostním úvodním večeru mladí lidé v rumunském národním kroji nabídli každému účastníkovi chléb a sůl – zvyk podobný českému, ale se symbolikou – Ježíš je chlebem a my solí – výsledkem je chutný zážitek.

 

Další dny již byly pracovní. Vztah mezi geny a způsobem života v přednášce i následném workshopu velmi názorně vysvětlila Heidi Schulz, vědecká pracovnice Univerzity v Regensburgu. „Epigenetika působí v principu trojím způsobem – metylací DNA, modifikací histonů a mi-RNA – je to jako když si v kuchařce označíte recept pokrmu, který je dobrý, a naopak, co už nikdy nevařit a co je třeba přeskočit pro rychlejší přípravu a jakého poslíčka poslat do kuchyně… Vliv životního stylu je dlouhodobý a pacient se v procesu léčení více angažuje než to je v konvenční medicíně. Navíc jde i o zdraví v dalších generacích … do 3. i 4. pokolení“. Pouze vědět nestačí, je potřeba to aplikovat v životě.

Cvičení jako lék – biologický mechanismus a pravidla předepisování představil ve své prezentaci Jáson Aragon, děkan univerzity v Montemorelos. Cvičení snižuje množství tuku v těle, má vazodilatační a anorektický vliv, zlepšuje spánek a má mnoho dalších pozitiv, navíc bez extrémně vysokých nákladů na medikamentózní léčbu. Zvyšuje aerobní kapacitu těla a zpomaluje progresi chronických onemocnění. Sezení zabíjí – tak proč stále sedíme? Snížení pohybu je prediktorem mortality, klesá kardiorespirační zdatnost. Fyzická inaktivita vede k abdominální obezitě, makrofágy infiltrují viscerální tuk a dochází k chronickému systémovému zánětu včetně inzulinové rezistence, neurodegenerativním nemocem a  tumorózním změnám. Sedavé zaměstnání je dobré přerušovat přirozeným pohybem – a tak jsme i během konference pravidelně cvičili na místě, strečinkem i imitací chůze či dalších pohybů. Doba takového pohybu má být minimálně 7 minut; 30 minut denně zvyšuje benefit. Než zvyšovat léky je lépe zvyšovat pohyb, a to u většiny nemocí. Při jeho předepisování nutno brát v úvahu frekvenci, intenzitu, čas/délku a typ (ale to už je na zvláštní pojednání).

Naše lékařka Hana Kahleová, která je v současnosti vedoucí klinického výzkumu ve Physicians Committee for Responsible Medicine ve Washingtonu, ve své přednášce upozornila na fyziologii trávení a tvorby inzulinu s tím, že je nutno dodržovat pravidelný časový režim v příjmu potravy s důrazem na snídani a oběd (při potřebě snížit hmotnost lze večeři vynechat). Důležitý je interval cca 12 hodin mezi jídly (fyziologicky přes noc), což lze označit jako intermitentní půst. Není nutné úplné vegetariánství, ale je potřebné zvýšit přívod vlákniny.

Dynamický Chidi Ngwaba, vedoucí oddělení zdraví Jihoanglického sdružení církve adventistů, se věnoval poruchám střevní sliznice, jež vznikají v důsledku stresu, infekce či narušení střevní mikroflóry a mohou vést k autoimunitním nemocem.

Způsob života, myšlení a jednání se promítá i do oblasti onkologie. Tématu se věnoval Raniero Facchini, vedoucí italské nadace „Vita e Salute“.  Ve světě je přesun od nemocí infekčních k nádorovým, silná „čtyřka“ se týká těchto orgánů – plíce, prostata, prso, střevo. Nejde o fatalitu, až 95% výskytu lze způsobem života ovlivnit – výživou, fyzickým cvičením, zvládáním stresu. Není jednotně doporučovaná dieta, je potřeba ji individualizovat. Názor, že rakovina žije v kyselém prostředí a je nutné tělo alkalizovat, je nepravdivý mýtus, pH krve je stabilní.

Další den byl věnován problémům s obezitou (Viriato Ferreira, lékař působící misijně v Africe a nyní v lifestyle centru VitaSalus v Portugalsku) a diabetu mellitu (Zeno L. Charles – Marcel, profesor na University of Colorado, univerzitě Loma Linda a Andrews). Jíme ne proto, abychom žili, ale že máme rádi jídlo. Dříve skladba potravy obsahovala více vlákniny, méně cukru a tuků, než je tomu nyní. Jde o kalorickou vyváženost – i dobré oleje mohou být špatné ve velkém množství. Když rozdělíme zdravý talíř k obědu podle plochy, měla by být na celé polovině zelenina a druhá půlka by se měla dělit na čtvrtinu rýže a čtvrtinu fazolí. Je také nutná pravidelnost v jídle, ale i pravidelný spánek a pohyb 30- 45 minut denně. Tuky i cukry zvyšují množství dopaminu v mozku, ve snaze udržet střídmost si musíme vědomě říci NE.

Nealkoholické ztučnění jater vzniká nejen z nadmíry tuků, ale i fruktózy, nicméně samotná dieta to neřeší, jde o vliv dalších faktorů včetně stresové zátěže. Ještě v roce 1999 se mělo za to, že průběh diabetu mellitu nelze ovlivnit, v roce 2018 víme, že nejde jen o beta buňky pankreatu, ale také alfa buňky a inkretin, svaly, práci ledvin, neurotransmitery, hepatickou glukózu. Intervence životním stylem tedy nejsou stejné pro každého, je nutné vzít v potaz životní styl jedince, možnosti výživy a vlivy prostředí.

 

Léčbu hypertenze bez použití medikamentů – možnosti i rizika prezentoval internista David de Rose. Klíčové faktory jsou vegetariánská dieta (fytochemické látky obsahují ACE inhibitory), snížit příjem kalorií a snížit příjem soli. Fyzické cvičení snižuje krevní tlak v relativně krátkém období, nutná je sociální podpora a snížení stresové zátěže či zvládání stresu jako takového. Vliv životního stylu na srdeční onemocnění je známý.

Třetí pracovní den byl věnován mentálnímu zdraví. Možnosti ovlivnění deprese a progrese demence prezentoval Neil Nedley. Nakladatelství Advent-Orion od něj vydalo dvě jeho knihy (Život bez deprese; Ztracené umění myslet). Dle výzkumů má až 60% studentů psychické potíže – schopnost soustředit se vyžaduje zvládat zatěžující emoce. Je také více sebevražd než vražd, ukazuje se důležitost rodinných vztahů a společenského začlenění.

Daniel Binus, psychiatr a vedoucí Beautiful Minds Medical, zaujal svým příspěvkem na téma neuroplasticity a mentálních poruch, a to ve formě přednášky i workshopu. Výskyt anxiety a deprese v západních zemích od 2. světové války trvale stoupá, a to i u mladých lidí. Je možné vypozorovat velkou změnu v historii moderní psychiatrie, tradiční model vzniku deprese (nedostatek monoaminů, serotoninu, norepinefrinu) ustupuje, protože se ukázalo, že pacienti dostávající substituci nebo jímž je ovlivňován re-uptake na synapsích, plné remise dosahují jen zřídka. Je patrný trend od neurotransmiterů k neuroplasticitě, tedy využívat trvalou schopnost nervových buněk mozku stavět, přestavovat, rušit a opravovat svoji tkáň. Potenciál mozku přizpůsobit se strukturálně i funkčně novým podnětům či změněným podmínkám v prostředí, reorganizovat neuronové cesty pod vlivem nových či opakovaných zkušeností je celoživotní a souvisí s mírou používání. Mozek se během života mění, a to se stejnou schopností k dobrému i ke zlému. Negativní myšlení, média, závislost, malnutrice, stres, izolace i dlouhodobé užívání psychofarmak ovlivňují neuroplasticitu negativně, pozitivně působí nové příjemné podněty, naděje, cvičení fyzické i memorování, strava a láska. Největší potřebou dnes je láska, která spojuje. V přátelství nejde o množství, ale o kvalitu, dejme si čas na opravdové vztahy.

Na konferenci byl prostor i pro duchovní zamyšlení a službu Božím slovem, zejména sobota byla velmi slavnostní. Zazněly i úžasné zkušenosti z praxe, ve spolupráci s Loma-Lindou se v Rumunsku buduje ambulantní i lůžkové centrum onkologické péče. Konferenci navštívila i ministryně zdravotnictví Rumunska, která hodnotila přínos církve adventistů v oblasti podpory zdraví velmi pozitivně. Všichni jsme se cítili obohaceni odborně i lidsky a doufám, že se podaří všechny podnětné myšlenky realizovat a sdílet dále.

Jana Krynská, lékařka

 

Související články:

Uskutočnila sa 2. európska zdravotná konferencia


 Sdílet článek na:
AIS 30. května 2018 Inspirace