<< >>

Z historie Církve adventistů sedmého dne

Na štědrý den roku 1901 Jacob Nelson Anderson vedl první tři adventistické misionáře do Číny. Se svou manželkou a čtyřletým synem opustili svůj domov ve Wisconsinu a vlakem odcestovali do San Franciska. Zde se nalodili na parník, který mířil do Hongkongu. Misionáři cestovali na nejlacinější palubě, kde bylo mnoho lidí a různého nákladu. Když se rozdávalo jídlo nevalné kvality, tak se ti silní tlačili a předbíhali slabší. Dvě stě až čtyři sta lidí spalo v jedné místnosti, soukromí bylo neznámým pojmem, veřejné toalety se často rovnaly nočníkům a mísám. Hygienické podmínky občas vedly k vážným zdravotním problémům a někdy i k smrti cestujících. Cesta trvala minimálně tři týdny.

Když misionáři dorazili na místo, zjistili, že se zpozdil dohodnutý doprovod. Narazili i na další problém. Komunikaci. Mandarínština nepoužívá západní abecedu, ale jedinečné znaky pro každé slovo. Gramatika není založena na slovesných časech, ale na melodii řeči. Když misionáři stáli v neznámé zemi se zavazadly v rukách, tak se cítili opuštění a ztracení. Přesto věřili, že dělají důležitou práci, při které stojí za to riskovat a přinášet oběti.

Ze záznamů v deníku J. N. Andersona vyplývá, že byl mužem velkého srdce, který byl odevzdaný svému poslání v nové zemi. Celý misionářský tým byl oddaný této službě.

Prvním úkolem bylo naučit se jazyk. Jen to trvalo dva roky. Dalším úkolem bylo dostat se z Hongkongu do vnitrozemí Číny. To bylo nakonec možné díky úsilí dalších misionářů – oficiálních i neoficiálních.

 

Skupina misionářů v Hongkongu v roce 1902 (J. N. Anderson je první zleva v zadní řadě); společně s nimi jsou britští námořníci a vojáci, kteří uvěřili adventnímu poselství a nechali se pokřtít (foto: adventistarchives.org)

Skupina misionářů v Hongkongu v roce 1902 (J. N. Anderson je první zleva v zadní řadě); společně s nimi jsou britští námořníci a vojáci, kteří uvěřili adventnímu poselství a nechali se pokřtít (foto: adventistarchives.org)

 

J. N. Anderson potkává své sousedy při nákupech na místních tržištích, kde jim vypráví o své víře. Počátkem roku 1903 pokřtil Anderson prvních šest Číňanů. Tím byla založena církev v Číně.

Na Andersonovu žádost Generální konference vyslala do Číny čtyři lékaře a dvě sestry. To byl začátek adventistické zdravotní misie v Číně. Andersonova švagrová založila první adventistickou školu. Andersonův mladší bratr byl tak nadšený touto prací, že se nastoupil na loď a přidal se k této službě.

Na jaře 1906 vysvětil Anderson Nga Pit Keho jako prvního kazatele církve adventistů čínské národnosti. Tento čin otevřel dveře mnoha dalším lidem, kteří se přidávali k církvi adventistů.

Dnes je v Číně více než 400 000 adventistů ve 4571 sborech.

 

 

Další články o historii církve adventistů:

William A. Spicer – předseda církve zaměřený na misii

Tematická sobota zaměřená na vznik církve adventistů


 Sdílet článek na:
redakce - AIS 30. ledna 2017 Ze života církve