Otázky týkající se církve adventistů a jejího vedení | Oficiální stránky Církve adventistů sedmého dne, Česko-Slovenská unie
<< >>

Církev adventistů sedmého dne je mezinárodním duchovním společenstvím 21 milionů členů, které spojuje Duch svatý k oddanosti Kristu, jeho poselství a jeho poslání. Celosvětová organizace církve adventistů posiluje jednotu společenství, chrání celistvost jejího učení a podporuje vědomí jejího poslání.

Během posledních měsíců se objevily určité otázky ohledně církve adventistů a jejího vedení. Oddělení komunikace Generální konference na ně připravilo odpovědi.

 

Nemohlo se vedení Generální konference ve snaze sjednotit církev stát určitým způsobem mocí, kterou popisuje kniha Zjevení ve 13. kapitole?

Myšlenka, že by církev adventistů nebo její vedení nějakým způsobem naplňovalo proroctví ze Zj 13,7, by vlastně znamenala, že ji ztotožňuje s Babylonem. Kontext této pasáže ovšem jasně odkazuje na 7. kapitolu knihy Daniel, která popisuje moc, jež zamýšlí měnit doby a zákony. Tento nárok si činí pouze jediná mocnost, jež podle proroctví odpovídá římskému papežství, které během dějin – zvlášť v období středověku, mezi roky 538 až 1798, skutečně plnilo předpověděnou politickou i náboženskou roli.

Tím, že představitelé církve vedou církev k tomu, aby se řídila rozhodnutími, která byla odhlasována na zasedání Generální konference či setkání Výkonného výboru, naplňují svoji odpovědnost a závazek uskutečňovat rozhodnutí celosvětové církve.

 

Uplatňuje vedení Generální konference „královskou moc“ podobnou papežské moci?

Tvrzení, že Generální konference nebo její vedení uplatňuje „vladařskou moc“ podobnou papežské moci, znamená naprosté nepochopení zásadního rozdílu mezi rozhodovacími procesy v rámci Římskokatolické církve a Církve adventistů sedmého dne.

Papežství je systém centralizované vrcholné autority, která vychází od papeže a jeho kardinálů. Autorita a moc v církvi adventistů plyne oběma směry – tedy zdola nahoru a ze shora dolů – prostřednictvím zástupců, kteří jsou členy výborů na všech úrovních a jsou v nich ženy, muži, laičtí členové i kazatelé.

Věroučná rozhodnutí v rámci katolické církve vyhlašuje papež společně s vrcholnými teology církve. Naproti tomu 28 věroučných výroků církve adventistů sedmého dne shrnuje to, čemu již členové církve věří na základě vlastního studia Bible. Pouze reprezentativní shromáždění vedoucích a členů církve během zasedání Generální konference může měnit tyto věroučné výroky, Církevní řád a další předpisy Generální konference, protože ty ovlivňují církev na všech jejích úrovních. Církev adventistů sedmého dne je řízena na všech úrovních zastupitelskou formou. Vedoucí církve jsou volenými představiteli, jejichž povinností je řídit se odhlasovanými rozhodnutími zasedání Generální konference a rozhodnutími Výkonného výboru Generální konference.

Ve skutečnosti je situace, kdy se určité složky či části církve nepodřídily v některých záležitostech života církve a hledá se způsob řešení, jasným důkazem toho, že systém moci v církvi adventistů se neprojevuje seshora dolů, ale že ji má rozdělenou a dostatečně kontrolovanou a vyváženou. Tyto záležitosti je možné řešit na vyšších úrovních církevní správy, jako na Výkonném výboru Generální konference nebo na setkání světových vedoucích a laických členů při zasedání Generální konference.

 

Zasedání Generální konference v roce 2015 odhlasovalo, že by žádná oblast církve ve světě neměla samostatně rozhodnout o tom, jestli bude ordinovat ženy ke službě evangelia. Obdrželi všichni delegáti a členové plnou zprávu studijního výboru TOSC (Theology of Ordination Study Committee) ještě před zasedáním Generální konference v roce 2015?

Proces studia otázky ordinace byl ve všech směrech dostatečně pečlivý, důkladný a transparentní. Zazněla výzva, aby se touto záležitostí kromě studijního výboru TOSC (Theology of Ordination Study Committee) zabývala i další grémia na různých úrovních církve. Divizní studijní komise zasílaly svoje výsledky výboru TOSC a ten zase naopak jim, což umožnilo, že ohledně této otázky probíhal na celém světě intenzivní dialog.

Výsledky bádání studijního výboru TOSC byly zveřejněny co nejdříve po každém zasedání tohoto výboru (www.adventistarchives.org/gc-tosc).

Tři týdny před Výročním výborem zveřejnil časopis Adventist Review a internetový portál Adventist News Network výzvu adresovanou členům církve – obzvlášť členům Výkonného výboru a delegátům zasedání Generální konference v roce 2015 – aby s modlitbami studovali Písmo a materiály, které byly k této otázce uveřejněny.

Členové Výročního výboru v roce 2014 a členové Výkonného výboru Generální konference vyslechli půlhodinové zprávy, které představily tři různé postoje popsané výborem TOSC. Obdrželi také obsáhlou zprávu vydanou v červnu 2014, která přestavovala detailní souhrn těchto tří stanovisek a doporučení možných budoucích řešení.

4. března 2015 byl poslán dopis každému delegátovi zasedání Generální konference s odkazem na materiály jednání, včetně plné zprávy TOSC. Během samotného zasedání Generální konference byla přečtena shrnutí, aby bylo více času na diskuzi, delegáti také měli k dispozici tištěné kopie zprávy výboru TOSC.

Je třeba připomenout, že výbor TOSC byl pouze studijní komisí a neměl žádnou administrativní moc a nereprezentoval žádnou oblast světa. Důvodem jeho vytvoření bylo pouze studovat otázku ordinace a představit svá zjištění církvi. Orientační hlasování v tomto výboru nebylo žádným oficiálním hlasováním. Jeho výsledek naznačoval, že názory členů výboru byly přibližně rovnoměrně rozděleny.

 

Potlačuje církev svobodu svědomí tím, že žádá zvolené vedoucí, aby se podřídili odhlasovaným rozhodnutím zasedání Generální konference a Výkonného výboru?

Vedoucí představitelé církve mají zvláštní odpovědnost v tom, že jsou příkladem věrnosti Kristu. Uskutečňují to tím, že spojují církev pouty jednoty, která je založena na odhlasovaných věroučných výrocích a jejich praktickém naplňování. Jednou z příčin nejednoty je nedodržování dohodnutých zásad církve. Jednotlivci nejsou nuceni přijímat tyto zásady. Nátlak není součástí plánu nebes. Pokud se vedoucí církve postaví proti předpisům církve a nedokáže je uvést do souladu se svým svědomím, zůstává mu možnost vzdát se vedoucího postavení. Každý jednotlivec se může svobodně rozhodnout, jestli se nechá vést Bohem podle toho, jak Boží vedení chápe, avšak každý vedoucí v církvi se má odpovědně řídit odhlasovanými rozhodnutími zasedání Generální konference a rozhodnutími Výkonného výboru. Svoboda svědomí na jedné straně a odpovědnost vedoucího vůči celosvětové církvi na druhé straně jsou velmi cenné hodnoty, které bychom mezi sebou měli vždycky chránit a vážit si jich.

 

Když někdo nesouhlasí s vedením církve, jakým vhodným způsobem má vyjádřit svůj nesouhlas s jeho rozhodnutími a jednáním?

V případě nesouhlasu by se člověk měl snažit uplatnit principy nastíněné v 18. kapitole Matoušova evangelia. Osobní a veřejné útoky neodpovídají našemu biblickému mandátu křesťanů. Ježíš se vyjádřil jasně: s druhými bychom měli jednat tak, jak bychom si přáli, aby druzí jednali s námi.

Totéž platí i v případě našeho jednání s vedoucími. Dokonce i apoštol Pavel, když ho napomenuli, že neprojevuje úctu vůči židovskému veleknězi, řekl: „Nevěděl jsem, bratří, že je to velekněz. Vím, že je psáno: ‚Nebudeš tupit vládce svého lidu‘“ (Sk 23,5). Když člověk slyší nebo čte silná slova, která se dnes používají vůči vedení církve, klade si otázku, jestli ti, kdo vedoucí takto obviňují, je vůbec znají.

Bible nás vybízí, abychom o sobě vzájemně hovořili s úctou a abychom ji projevovali i vůči svým představitelům. Dovolme Duchu svatému, aby ovládal naše slova i jednání.

 

Proč je jednota tak důležitá?

Církev je předmětem Božího nejvyššího zájmu. Když Ježíš směřoval na kříž, tak se modlil za svoji církev a prohlásil, že její jednota je nezbytným předpokladem pro úspěšné plnění poslání, které jí svěřil.

Pouze když se spojíme ve víře, v jejím praktickém uplatňování a v poslání, můžeme úspěšně pracovat na úkolu, kterým nás Bůh pověřil. Hynoucí svět čeká na zvěstování jedinečného závěrečného biblického poselství zaměřeného na Krista, které Bůh Církvi adventistů sedmého dne svěřil. Nebe nám dalo příkaz „jít do celého světa a kázat evangelium“. Pouze církev sjednocená v lásce a ve víře, která je oddaná svému poslání a naplněná mocí Ducha svatého, dokáže splnit svůj úkol hlásat příchod našeho Pána.

 

Pokud je podřízení tak obtížné a problém tak rozdělující, nebylo by lepší na něj prostě zapomenout a věnovat se misijní práci?

Vedení Generální konference by chtělo tyto spory vyřešit. Jsme přesvědčeni, že bychom se měli jako jednotná církev zaměřovat na misijní práci a naplňovat tak naše poslání šířit evangelium lásky tomuto světu. Nicméně není možné ignorovat rozhodnutí, která děláme jako celosvětová organizace.

Každá rodina musí čas od času vyřešit svoje složité problémy. Rodiny, které tyto problémy ignorují, nadále trpí, ale ti, kdo je vyřeší, tak z nich vycházejí silnější.

Věříme, že nás tyto zápasy posílí a sjednotí jako celosvětovou globální rodinu. Vyzýváme každého člena i vedoucího v církvi, aby se modlil za to, aby nás vedl Duch svatý.

(news.adventist.org)

 

Tento článek je shrnutím většího dokumentu, který se těmito konkrétními problémy zabývá hlouběji.

 


 

Související odkazy k Výročnímu výboru Generální konference, který probíhá od 11. do 17. října 2018:

Poselství předsedy Generální konference T. Wilsona k příležitosti Výročního výboru Generální konference (v angličtině)

Aktuální informace z Výročního výboru Generální konference na facebookovém profilu AdventistNews (v angličtině)

On-line přenosy z Výročního výboru Generální konference (v angličtině)

 

Související články:

Výbor Česko-Slovenskej únie reaguje na dokument administratívneho výboru Generálnej konferencie

Administrativní výbor pokračuje v procesu hledání jednoty

Setkávání Výboru pro dohled nad jednotou

Výboru pro dohled nad jednotou byly předloženy výsledky průzkumu

Výbor Interevropské divize jednal o tématu jednoty v rozmanitosti

Výbor Generální konference schválil dokument „Jednotní v poslání“


 Sdílet článek na:
redakce - AIS 12. října 2018 Církev ve světě, Ze života církve