<< >>

Šťastní jsou ti, kteří touží po tom, co je správné, jako žízniví po vodě, vždyť jejich žízeň bude utišena. Matouš 5‚6; SNC

„Čím kdo zachází, tím také schází“, varuje nás lidová moudrost před bratříčkováním se se zlem. Osobně si myslím, že se vyplácí tuto radu poslechnout.
Možná se nám zdá, že výhodu mají lidé, kteří dokážou využívat svou moc a nemají problém při prosazení svých zájmů jít klidně i „přes mrtvoly“. Ježíš ve svém kázání říká, že to není cesta ke štěstí. Naopak, vede nás k tomu, abychom se vyhýbali zlu a raději toužili po tom, co je správné.
Podle Českého ekumenického překladu jsou šťastní ti, „kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti“. To přirovnání k hladu a žízni se mi líbí. Hlad a žízeň je něco přirozeného. Obojí nás chrání a vede k tomu, abychom naplnili potřebu našeho těla.
Musím se přiznat, že zatím nemohu s čistým svědomím říci, že bych vždy toužil po tom, co je správné. Lidem, kteří mi ublížili, dokážu někdy přát i něco zlého. A právě proto, že vím, jak se v takových chvílích cítím, musím dát Ježíši za pravdu.
Jeden čínský císař prý prohlásil, že zničí všechny nepřátele. Když se pak jeho poddaní ptali, proč se s nepřáteli místo jejich zničení přátelí, odpověděl: „Však jsem je zničil. Nemám žádné nepřátele. Udělal jsem z nich totiž své přátele!“
Učím se „toužit po správném“. Pozitivně to ovlivňuje mé myšlení, jednání i emoce a já se díky tomu cítím šťastnější.

Bože, díky za naději, že jednou uděláš přítrž všemu zlu. Pomoz mi už dnes vykázat zlo z mého života a raději hledat dobro.

Vlastimil Fürst - Vydrž, stojí to za to! 5. října 2018 Zamyšlení