<< >>

Když o tom mluvili, stál tu on sám uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám.“ Zděsili se a byli plni strachu, poněvadž se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: „Proč jste tak zmateni a proč vám takové věci přicházejí na mysl? Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte se mne a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.“ To řekl a ukázal jim ruce a nohy. Když tomu pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: „Máte tu něco k jídlu?“ Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a pojedl před nimi. (Lukáš 24,36–43)

Náhle je všechno vzhůru nohama!
Moji pozornost upoutala tato slova: „Pro samou radost (tomu) nemohli uvěřit a jen se divili“ (verš 41). Bible kralická překládá: „Oni (pak) ještě nevěřili pro radost, ale divili se,“ a Slovo na cestu: „Stále (tomu) nemohli uvěřit, připadalo jim to příliš krásné, než aby to mohla být pravda.“
Ať už zakoušeli cokoliv, jedna věc je jasná: to, co se během uplynulých čtyřiadvaceti hodin stalo, Ježíšovy učedníky dokonale vyvedlo z míry. Jejich pohled na svět se obrátil vzhůru nohama. Pohybovali se mezi naprostým zoufalstvím a nepopsatelnou radostí. Nyní byli zcela zmateni a také se báli.
Ježíšovým úkolem je otevřít jim oči a zlepšit jejich zrak. Činí to ve třech krocích. Jednak musí některé věci uvést na pravou míru. Učedníci totiž přijali něco z tehdejší mytologie týkající se duchů. Ježíš je kvůli jejich pověrčivosti nenapomíná, ale ukazuje jim mimo veškerou pochybnost, že jeho vzkříšené tělo je z masa a kostí. Učedníkům pomůže, když si nejen prohlédnou jeho probodnuté ruce a nohy, ale budou se jich moci také dotknout. Konečným důkazem pak je, když Ježíš sní kus ryby.
Jan uvádí, že druhou věcí, kterou Ježíš udělal, bylo, že „na ně dechl a řekl jim: ‚Přijměte Ducha svatého‘“ (Jan 20,22). Dar Ducha svatého bude korigovat jejich zrak a povede je k dalšímu poznání.
A nakonec, jak Lukáš sděluje, Ježíš pronesl v místnosti plné učedníků tu samou biblickou hodinou týkající se starozákonního představení jeho poslání, již dříve poskytl dvěma učedníkům na cestě do Emaus. Tehdy „jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu“ (Lukáš 24,45).

Otče, i dnes se zvěst o vzkříšení zdá být až příliš krásná na to, aby byla pravdivá. Naší modlitbou je, abys nás, stejně jako své první učedníky, vedl k ryzejší a pevnější víře. Amen.

George R. Knight - Vírou k Pánu se dívej 7. listopadu 2019 Zamyšlení