<< >>

Vyvedl ho ven a pravil: „Pohleď na nebe a sečti hvězdy, dokážeš-li je spočítat.“ A dodal: „Tak tomu bude s tvým potomstvem.“ Abram Hospodinovi uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost. Genesis 15‚5.6

Jako malý kluk jsem večer rád sledoval oblohu a občas jsem se pokoušel počítat, kolik hvězd je na obloze. Nikdy se mi to nepovedlo, protože po chvíli jsem už nevěděl, které z těch malých světýlek jsem už počítal, a které ne.
Vůbec bych se nedivil, kdyby se o něco podobného ve svém životě pokoušel i Abram. Jako kočovný pastýř určitě prožil mnoho nocí venku se svým stádem a hvězdy mu při nočním putování sloužily jako kompas.
Teď mu Bůh tvrdí, že jeho potomků bude jako hvězd na obloze, pokud je dokáže spočítat. Abram tento slib slyšel už dřív, ale stále byl bezdětný. Jeho žena nemohla otěhotnět, přestože se o to oba dva pokoušeli už dlouhá desetiletí.
Možná bychom čekali, že Abram Stvořiteli připomene, že to s tím slibem zatím nevypadá moc dobře, ale on k našemu překvapení mlčí a biblický text říká, že Bohu uvěřil.
Je tu ale ještě jedno sdělení. Abram dává Hospodinu najevo, že mu věří, a „on mu to připočetl jako spravedlnost“. Už v knize Genesis nacházíme ujištění, že v Hospodinových očích nás spravedlivými činí víra. Díky ní můžeme prožívat radost ze spasení mnohem dřív, než vejdeme do Božího království.

Bože, vše, co jsi Abramovi slíbil, jsi splnil. Díky tomu věřím, že splníš i to, co se týká mne a mého spasení. Spoléhám na Tebe.

Vlastimil Fürst - Vydrž, stojí to za to! 13. března 2018 Zamyšlení