<< >>

Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. (Jan 3,14.15)

V těchto verších nás Ježíš vrací do dávného příběhu zaznamenaného ve 4. knize Mojžíšově 21,4–9. Děti Izraele se zde věnují svému oblíbenému způsobu trávení času ve „shromáždění“ – reptají a stěžují si. Litují toho, že vůbec vyšli z Egypta.
Jako trest za nedostatek víry i přes dosavadní Boží zázračné vedení na ně Bůh sesílá pohromu v podobě ohnivých hadů. Lid činí pokání a prosí o milost. Bůh tedy předává Mojžíšovi instrukce, aby vyrobil podobiznu ohnivého hada a vyzdvihl ji uprostřed tábora. Všichni ti, kteří se zachovají podle Božího doporučení a s vírou se podívají na tohoto hada, budou zachráněni.
Židovský národ miloval tento příběh a s oblibou si jej znovu a znovu vyprávěl. Měli také nad čím diskutovat. Bůh přece řekl, aby si nezhotovovali žádné modly ani modly neuctívali. Avšak Hospodin nařídil vyrobit tohoto hada, a to i přesto, že had byl již od Edenu symbolem satana. Židé zřejmě tohoto bronzového hada skladovali jako posvátný objekt ve svatostánku a později v chrámu, a to až do doby, kdy jej král Chizkijáš, když zjistil, že lidé hada uctívají, nařídil rozbít na kusy (2. Královská 18,4). Ještě v době působení Ježíše pokládal jeden židovský spisovatel za nezbytné zdůraznit, že lidi neuzdravoval bronzový had, ale Bůh (Kniha Moudrosti 16,7).
V každém případě použil Ježíš tento poněkud zvláštní židovský příběh k tomu, aby na závěr svého rozhovoru s Nikodémem poukázal na jednu důležitou věc: Tak „jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný“.
Podobně jako i v dalších částech rozhovoru s Nikodémem zde narážíme na tajemství. Jak je vůbec možné přirovnávat Ježíšovo ukřižování k hadu na žerdi? Není had v biblických dějinách spíše symbolem problému než jeho řešením?
I když nemusíme rozumět veškerým detailům toho, co Ježíš říká, smysl je zcela jasný. Podmínkou duchovního uzdravení, nového narození a působení Ducha svatého v našich srdcích a životech je naše odpověď víry – stejně jako tomu bylo na poušti u starověkých Izraelců.
Člověk se nerodí s tím, že je spasen pro věčný život. Spasení přichází pohledem na Ježíše na kříži – s postojem hluboké víry v Boží moc.

George R. Knight - Vírou k Pánu se dívej 2. dubna 2019 Zamyšlení