<< >>

A já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi navěky – Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude. (Jan 14,16.17)

Tímto oddílem se dostáváme k dalšímu velkému tématu čtvrtého evangelia. V Janově evangeliu nalézáme jasnější a podrobnější vysvětlení činnosti Ducha svatého než v kterékoliv jiné biblické knize. Ježíš se k tomuto tématu bude opakovaně vracet v kapitolách 15 a 16, kde se snaží připravit své učedníky na vedení církve po jeho smrti. Důraz na Ducha svatého dosáhne svého vrcholu o Letnicích, kdy jím budou učedníci plně vybaveni, aby mohli splnit svůj úkol, jímž je nést poselství o Ježíši až do nejzazších končin světa.
Dar Ducha svatého je v životě křesťana naprosto stěžejní. Nejenže se pravý křesťan rodí z Ducha (Jan 1,12; 3,3.5), každý čin jeho života je veden tím, kterého Ellen Whiteová nazývá „Bohem“, „třetí osobou božské Trojice“ (Evangelism, str. 617). „Budeme-li s vírou prosit o zaslíbené požehnání,“ čteme v Touze věků, „dostaneme spolu s ním i všechna ostatní“ (Touha věků, str. 430). Nebylo náhodné, že během doby, kdy Ježíš připravoval učedníky na svůj brzký odchod, je opakovaně poučoval o daru Ducha svatého. Byl jejich největší potřebou. A zůstává největší potřebou i pro následovníky Beránka, kteří žijí v jednadvacátém století.
V Janovi 14,16 nezaslibuje Ježíš Ducha svatého bezdůvodně. V předchozím verši řekl svým následovníkům, že budou-li jej skutečně milovat, zachovají jeho přikázání. Vzhledem ke zvrácenosti lidské povahy nejde o jednoduchý úkol. Padlé lidské bytosti nedokážou v lásce zachovávat přikázání bez Boží pomoci. A tak další Ježíšova slova přinášejí zaslíbení „jiného Přímluvce“. „Přímluvce“ není nejlepší překlad řeckého slova paraklētos, jež doslova znamená „přivolaný být po boku“. Nejlepším překladem by asi bylo „pomocník, utěšitel, obhájce“. Paraklētos je někdo, kdo přichází na pomoc, když člověk potřebuje vedení, posílení a nasměrování. Tímto rádcem a pomocníkem byl pro své následovníky Ježíš. Již brzy je však bude muset opustit. Proto jim slibuje „jiného Pomocníka“.
Zde je třeba, abychom se na chvíli zastavili a vážně se zamysleli sami nad sebou. Je až příliš snadné domnívat se, že si vystačíme sami – že s pomocí vlastní vůle a síly můžeme být ve své křesťanské zkušenosti úspěšní. V tom případě si však děláme stejné iluze jako Ježíšovi učedníci. Naší největší potřebou je božský Pomocník.

George R. Knight - Vírou k Pánu se dívej 5. září 2019 Zamyšlení