<< >>

Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám. Ještě malou chvíli a svět mne už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi. V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás. (Jan 14,18–20)

Teď už musel i ten nejméně bystrý učedník vědět, že se Ježíšovi – a tedy v důsledku i jim – přihodí něco strašného. Jejich život je přece zcela svázán s Ježíšem. Pro něj se vzdali úplně všeho. A on nyní nemluví o ničem jiném než o neblahých tématech, jež nevedla nikam jinam než ke smrti na kříži. Takto si mesiášství nepředstavovali. A rozhodně měli jiná očekávání „benefitů“ za to, že se pro tohoto charismatického učitele všeho vzdali. Od chvíle, kdy jej začali následovat, ještě nikdy nevyhlížela budoucnost tak temně a beznadějně.
V této tíživé předtuše jim Ježíš říká, že je nezanechá osiřelé. „Osiřelý“ je zajímavé slovo. Jedná se o překlad řeckého slova orfanos, které znamená sirotek. Český ekumenický překlad proto správně překládá: „Nezanechám vás osiřelé.“ Touto myšlenkou se Ježíš vrací zpět k Janovi 14,1, kde se nacházejí slova: „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí.“ „Opět přijdu,“ říká Ježíš ve verši 3. Tento jeho návrat se však odehraje až při druhém příchodu na konci časů.
V Janovi 14,18 má ale na mysli mnohem časnější návrat. Za malou chvíli jej svět (tedy ti, kteří se nezajímali o něj ani o jeho poselství) kvůli jeho smrti a pohřbu již neuvidí. Ale „vy“, říká Ježíš svým učedníkům, „mě … uzříte“. Což se opravdu po jeho vzkříšení stalo. Učedníci v žádném ohledu neosiří. Zaprvé se jim Ježíš po třech dnech strávených v hrobě opět ukáže. A zadruhé s nimi bude prostřednictvím daru „Přímluvce“ neboli „Pomocníka“, když budou čelit světu bez jeho fyzické přítomnosti.
Ježíšův slib však neznamená pouze to, že nebudou opuštěni. „Poněvadž já jsem živ,“ slibuje svým následovníkům, „také vy budete živi.“ Jednou z nejúžasnějších zvěstí evangelijní zprávy je, že Ježíš bude své vítězství nad smrtí sdílet s každým ze svých následovníků.
V mém chození s Kristem jsou tyto postřehy z učednictví důležité. Jsou dny, kdy se cítím sklíčený, opuštěný a bez naděje. Dobrou zprávou ale je, že nejsem tím sirotkem, za jakého se v takových chvílích považuji. Mám nebeského Otce, vzkříšeného Pána, mocného Pomocníka a záruku věčného života. Možná mám dnes sklon podlehnout beznaději. Ale vím, co potřebuji: obrátit svůj zrak k těm skutečnostem, jež mám v Ježíši.

George R. Knight - Vírou k Pánu se dívej 6. září 2019 Zamyšlení