<< >>

A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život. Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život. 1. Janův 5‚11–13

Jedna z mála knih, u které jsem se opravdu bál, byl Dracula od Brama Stokera. I proto se zájmem sleduji, jak v posledním desetiletí nabrala upírská mytologie nový dech. Upíři jsou ti, kdo neumírají, protože pijí krev svých obětí. Jsem jediný, kdo vidí jasnou a fascinující paralelu s křesťanskou symbolikou? I my přece pijeme krev oběti, abychom neumírali.
Jenže mezi upíry a křesťany jsou zásadní rozdíly. Upír pije krev nedobrovolné oběti, aby získal moc a nezemřel. Křesťan pije krev dobrovolné oběti, aby se zřekl své moci, dobrovolně se podvolil svému Pánu a vstal k životu. Proto je upír „nemrtvý“, a tudíž i neživý. Křesťan bude muset zemřít, ale protože má Syna, získá opravdový život.
Upíři samozřejmě nejsou. Alespoň ne ti, kteří sají krev. Ale jsou lidé, kteří žijí na úkor druhých a baží po jejich ovládnutí. Jenže i když moc nakonec získají, nezískají život. Jen neživot. Cesta k životu vede jedině skrze Syna a skrze víru.

Hospodine, dej, ať nežijeme na úkor druhých, ale ve víře přicházíme k Tvému Synu.

Michal Balcar

...na Tebe s důvěrou čekáme! 11. ledna 2020 Zamyšlení