<< >>

V ten čas se tetrarcha Herodes doslechl o Ježíšovi a řekl svým sluhům: „To je Jan Křtitel, který vstal z mrtvých; proto v něm působí mocné síly.“ Mt 14,1.2

V Ježíšově době byli Židé součástí římské říše. Měli velkou volnost ve správě své země, ale museli se smířit s tím, že na ulicích potkávali římské vojáky a některá rozhodnutí museli konzultovat s judským králem Herodem, kterého dosadili Římané.
Jednoho dne se tento muž doslechl o Ježíšových činech. Matouš zachytil jeho názor na Ježíše a také pro nás zaznamenal příběh ze závěru života Jana Křtitele:
„V ten čas se tetrarcha Herodes doslechl o Ježíšovi a řekl svým sluhům: ‚To je
Jan Křtitel, který vstal z mrtvých; proto v něm působí mocné síly’„ (Mt 14,1.2).
Každý panovník má své poradce i státní aparát, který má na starosti monitorování dění mezi lidmi. Ježíšova činnost proto nemohla uniknout pozornosti těchto úředníků, kteří situaci okolo Ježíše vyhodnotili jako potenciální nebezpečí. Herodovi poradci se radili, co mají dělat. Nakonec nechali Ježíše sledovat svými agenty, kteří měli ihned ohlásit, kdyby hrozilo nebezpečí povstání proti římské nadvládě.
Někdo z Herodových poradců jednoho dne přichází za panovníkem se zprávou o Ježíši. Možná mu vyprávěl o tom, jak uzdravuje nemocné, sytí hladové a jak za ním jde stále větší zástup lidí. Pravděpodobně mu také oznámil, jaká preventivní opatření už udělali.
Zajímavou informaci nám přináší ve svém evangeliu Marek: „Když farizeové vyšli ven, hned se domlouvali s herodiány, že ho zahubí“ (Mk 3,6). Zatímco Matouš píše pouze o farizejích, Marek dodá, že se farizeové spojili s herodiány, jako by si tím chtěli zajistit, aby se o všem dozvěděl i panovník. Možná si dokonce přáli, aby tuto „špinavou práci“ za ně panovník sám udělal. Nakonec, římské právo jim nedávalo pravomoc vynést nad někým trest smrti. K takovému rozhodnutí museli mít svolení Říma.
Je docela pravděpodobné, že herodiáni došli k závěru, že je nejvyšší čas s Ježíšem skoncovat. Vypracovali spolu s farizeji plán a teď už jen potřebovali svolení svého pána. Představili mu situaci a čekali na schválení dalšího postupu. Neměl v tom být problém, protože Herodes se vždy obával povstání, které by mohlo vést k tomu, že by Řím přehodnotil vztah k Židům, a on by pak přišel o své postavení.
Museli zažít šok, když Herodes zprávu o Ježíši komentuje slovy, že to není nikdo jiný než Jan Křtitel, který musel vstát z mrtvých, poté co byl na jeho příkaz sťat. Tato reakce panovníka je zajímavá. Proč nedal hned Ježíše zabít? Proč neuposlechl své rádce? Odpověď později naznačil apoštol Pavel: „Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli
přijati za syny“ (Ga 4,4.5).
Čas Ježíšovy smrti se ještě nenaplnil. Proto vedl Bůh Heroda k tomu, že v této chvíli nedal svolení k jeho zahubení.

Pane, děkuji Ti, že máš plán záchrany našeho světa a že v něm má všechno svůj čas. Pomoz mi, abych i já udělal ve správný čas to, co ode mne očekáváš.

Vlastimil Fürst 27. července 2014 Zamyšlení