<< >>

Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Nezcizoložíš.´ Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci. Mt 5,27.28

Každý z nás už někdy odsoudil někoho, kdo jednal nemorálně. Možná jsme si v té chvíli říkali: „Ještěže já takový nejsem!“ Ke svému výkladu spravedlnosti a platnosti zákona Ježíš přidává i několik příkladů. Chce, abychom pochopili, jaký je jeho pohled na problém spravedlivého života.
Už dřív jsme přemýšleli o Ježíšově pohledu na šesté přikázání. Dnes se podíváme na sedmé: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Nezcizoložíš.‘ Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci“ (Mt 5,27.28).
Ježíš ukazuje, že jeho přístup k zákonu je daleko přísnější než náš. My řešíme manželskou nevěru až ve chvíli, kdy toho druhého přistihneme. Bůh se tímto problémem začíná zabývat ve chvíli, kdy vzniká první podnět a kdy člověk začne připouštět, že by to v jeho manželském životě mohlo být jinak.
Podle Ježíše vše začíná pohledem. Chtivým pohledem, který dává prostor pro mé sobectví a pro mou žádost získat něco, co mi nepatří.
Ne každý pohled na ženu je hříšný. Adam s Evou se v ráji začali stydět ve chvíli, kdy do jejich srdce vstoupil hřích. Další biblické texty pak popisují, jak se změnil vztah muže k ženě. Už ji nebral jako „pomoc sobě rovnou“. Hřích v něm probudil majetnické sklony. Chce ženu vlastnit. Chce nad ní vládnout.
Problém s pohledem začal ještě trochu dřív. Bible říká, že Bůh varoval naše prarodiče před jediným místem v ráji, kde jim hrozilo smrtelné nebezpečí. Eva jednoho dne procházela nádherným rájem. Přišla až na dohled místa, před kterým ji Bůh varoval.
Jak to dopadlo? „Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl“ (Gn 3,6).
Ježíš dává sedmému přikázání daleko širší význam. Problém nezačíná v okamžiku, kdy mne někdo nachytá v posteli s někým, kdo mi nepatří. Vzniká tehdy, když v mysli a srdci začnu rozvíjet sobecké choutky. Když si začnu myslet, že jsem středem vesmíru a vše se musí točit kolem mne.
Mohli bychom nyní přemýšlet o tom, jakou odpovědnost mají rodiče při výchově dětí. Také bychom mohli hovořit o vlivu médií, která často vyzdvihují sobce jako hrdiny. Nakonec bychom ale měli skončit každý sám u sebe. Já nakonec rozhodnu, jaké myšlenky budou zaměstnávat mou mysl.
Někdo moudrý řekl: „Pokušení jsou jako ptáci. Nemůžeme jim zabránit, aby nám létali nad hlavou. Nesmíme jim ale dovolit, aby si v našich vlasech udělali hnízdo.“
Ježíš mne varuje před pohledem, který nevychází z čistého srdce; pohledem, který může v konečném důsledku způsobit, že přestanu vnímat Boha jako svého milujícího Otce.

Pane, pomoz mi, prosím, abych ve svém nitru nedával prostor sobectví a touze po něčem, co mi nepatří. Pomoz mi ovládat mé oči, aby nehleděly na to, co mi nepatří.

Vlastimil Fürst 10. února 2014 Zamyšlení