<< >>

Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, jednejte i vy s nimi. Lukáš 6‚31

„Nebiju ji a ani nepodvádím. Tak co ještě chce?“ Tahle slova jsem kdysi dávno slyšel od kamaráda, který nechápal, proč se s ním jeho žena najednou rozvádí.
Lidové přísloví říká: „Co nechceš, aby ti dělali jiní, to nedělej ani ty jim!“ Ježíš tuto moudrost vedoucí k pasivnímu přístupu k životu upravil tak, aby bylo jasné, že nestačí, když nedělám zle. Je třeba, abych se pokusil „dělat dobro“.
Jakub, Ježíšův bratr, tuto myšlenku ve svém dopise křesťanům vyhrotí ještě víc: „Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích“ (Jk 4‚17).
Myslím, že ta Ježíšova rada může zachránit spoustu narušených vztahů. Mnoho rodin bude žít v daleko větší lásce a pohodě, naučí-li se její členové větší aktivitě v dobru. Místo sobeckého očekávání, co dostanu od druhých, mohu naplnit jejich potřeby tak, jak bych si přál, aby oni naplňovali ty mé.
Pokud by se touto Ježíšovou radou řídili všichni, svět by nezažil hrůzy válek ani totalitní režimy. Bez pasivní většiny by lidé jako Hitler či Stalin neměli šanci.
Dnešní společnost nepotřebuje stádo řídící se heslem: „Kdo nic nedělá, nic nepokazí“. Chci-li, aby se mé děti měly lépe a aby i má vnoučata mohla žít na krásné planetě, mám nejvyšší čas vzít Ježíšovu radu vážně. Společnost se neobejde bez lidí, kteří se nebojí svou aktivitou ovlivňovat i ty ostatní.

Ježíši, nechceš po mně nic, co sám neděláš. Uč mě vidět potřeby mých blízkých a také je podle mých možností i naplňovat.

Vlastimil Fürst - Vydrž, stojí to za to! 23. října 2018 Zamyšlení