<< >>

Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží. Matouš 11‚28–30

Někdy čekáme, že život s Bohem vyřeší všechny naše problémy. A tak si vybíráme Boha podle žádoucích a efektivních výsledků. Boha, který zaručí úspěch ve škole, vyléčí nízké sebevědomí a mou nemoc, nebo celkově všechny mé životní okolnosti. Bude jednat a já budu sledovat, jak přicházejí výsledky nebo úspěchy.
Ježíš ale neříká, že mě zbaví problémů, ale že u něj najdu odpočinutí, když mi ještě přidá své jho, které ale netlačí a netíží.
Mám před očima Ježíše, který si před svým příchodem mohl zvolit jakoukoliv kombinaci životního standardu. Zvolil chudobu, ostudu v rodině, utrpení a odmítnutí. Jako by chtěl dokázat, že jeho vztah s Otcem žádné útrapy neznehodnotí. Nejsou dokonce ani důvodem k životní depresi nebo nespokojenosti.
Právě naopak. Jeho život nepřinesl efekt, který tak často očekáváme. Přesto byl prostoupený vyrovnaností, klidem a pokojem.
Proč? Protože byl tichý a pokorného srdce.
Tento postoj pokory je krásně vyjádřen v jedné české pohádce: Nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj.

Prosím, ať se stále učím tichosti a pokoře.

Tomáš Harastej

...na Tebe s důvěrou čekáme! 27. března 2020 Zamyšlení