<< >>

Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl. Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby.“ On však odpověděl: „Je psáno: ‚Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.‘“ (Matouš 4,2–4)

Nikdy jsem ve svém životě nebyl v pokušení proměnit kámen v chléb. Nestalo se mi to ani jednou. Vlastně to pro mě ani není žádným pokušením, a to z jednoduchého důvodu: nejsem toho schopen. Mohl bych strávit následující tři roky u skalky v zahradě za parkovištěm u našeho sboru tím, že bych kázal kamenům, aby se proměnily v chleby, a stejně by se mi nepodařilo vykázat se ani jedním bochníčkem.
Ježíš by to ale dokázal. Jako aktivní činitel stvoření (Jan 1,3) mohl tvořit chleby z kamenů, anebo dokonce z ničeho. Aby tak učinil, musel by však přestat být člověkem a použít svoji božskou moc. Pokušení proměnit kameny v chleby bylo mesiánské pokušení, cílené na Jediného, který nejenže měl moc tento akt vykonat, ale také věděl, že touto mocí disponuje.
I když byl Ježíš nepochybně hladový a myšlenka proměnit kameny v chléb musela být pro něj lákavá, utekla by nám podstata věci, pokud bychom vnímali Ježíšovo první pokušení pouze jako pokušení uspokojit chuť k jídlu. V jádru šlo o pokus přimět Ježíše, aby svoji božskou moc po­užil pro svoje vlastní potřeby, což by byl postup, který by zasadil smrtelnou ránu plánu spasení, v němž měl Ježíš, stejně jako ostatní lidské bytosti, spoléhat na Boha.
Navíc by pak nejspíše ani nedošlo k oběti na kříži. Stvořením chlebů z kamenů by totiž Ježíš mohl okamžitě nastolit ekonomicko-politické království – a Židé by jej rádi následovali. Vzpomeňte na příběh z Jana 6, kde Ježíš nasytil 5 000 lidí. V tomto zázraku spatřovali Židé projev předpovězeného proroka, který bude jako Mojžíš (Deuteronomium 18,18). Podobnost s manou byla nepřehlédnutelná. Lidé tím byli tak nadšeni, že chtěli „zmocnit se ho, aby ho provolali králem“ (Jan 6,14.15). Dokonce i učedníci se v té době nechali zatáhnout do hnutí za provolání Ježíše politickým Mesiášem (Matouš 14,22).
Ježíš ale tuto myšlenku odmítá. Ví, že Boží království bude ustanoveno mnohem obtížnější cestou než jen nasycením chudých a strádajících. Je si dobře vědom toho, že jediným způsobem, jak vyřešit problém hříchu, je podstoupit cestu na kříž.

Hospodine, pomáhej mi, abych i dnes hledal Tvoji vůli spíše než cestu osobního prospěchu.

George R. Knight - Vírou k Pánu se dívej 10. února 2019 Zamyšlení