<< >>

Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že je léto blízko. Tak i vy, až toto všecko uvidíte, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi. … O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám. Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noe. … Nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky. (Matouš 24,32–39)

U Matouše 24,32–36 nám Ježíš předává dvě velké pravdy o tom, jak lze rozpoznat druhý příchod. První z nich je poučení od fíkovníku – jednoho z mála stromů, které v Palestině prvního století ztrácely na zimu své listy. Podobně jako objevení nových listů na fíkovníku ukazuje, že léto se blíží, dokážou citliví křesťané říct, že Kristův příchod je blízko (verš 33). Přesný čas tohoto příchodu se však dopředu nedozví (verš 36).
Ježíš pokračuje ilustrací odkazující na Noema. Podobně jako lidé „hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noe vešel do korábu“, tak tomu bude s příchodem Syna člověka (verš 38).
Většina výkladů tohoto textu naznačuje, že znamením Noema bude rozšíření špatnosti po celém světě. To ale není jediné možné vysvětlení. Tento výklad se odvolává na Genesis 6,5, kde je napsáno, že za časů Noema „viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý“. Povšimněme si však, že Genesis 6,5 popisuje situaci z Boží perspektivy.
Verše u Matouše 24,37–39 můžeme naopak číst z lidského úhlu pohledu. Viděno takto text jednoduše říká, že i blízko konce bude život v očích mnoha lidí pokračovat jako obvykle. Jezení, pití a ženění se či vdávání jsou přece běžné aktivity. Pouze jistá nezřízenost, k níž docházelo v Noemově době a jež se předpokládá i těsně před druhým příchodem, z nich činí něco, co se vymyká normě. Většině lidí, včetně mnohých členů církve, se však bude zdát, že život probíhá jako obvykle – dokud nedojde k „velkému překvapení“. Nezpozorují nic mimořádného.
Tento výklad se pěkně doplňuje s verši, jež přirovnávají druhý příchod k příchodu zloděje (např. 1. Tesalonickým 5,2). Souzní i s Matoušem 24,40.41, kde je naznačena náhlost oddělení spasených a ztracených.

Pane, dej mi oči, abych dokázal vnímat fíkovníky a události na zemi z Tvé perspektivy.

George R. Knight - Vírou k Pánu se dívej 12. srpna 2019 Zamyšlení