<< >>

Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova. (Matouš 1,1)

Tohle je zvláštní způsob, jakým autor začíná svoji knihu. Pokud by dnes v jednadvacátém století někdo v první kapitole své biografické knihy uvedl dlouhý seznam jmen, mohl by si být jist, že jeho rukopis skončí u vydavatele v koši.
Pro Žida však uvedení rodokmenu na začátku příběhu bylo tou nejpřirozenější záležitostí. Když začínal svůj životopis psát Josephus, židovský historik z prvního století, uvedl v úvodu svůj rodokmenu.
Židé přikládali velkou váhu čisté linii předků. Kněz, který nebyl schopen odvodit svůj původ od Árona, nemohl vykonávat kněžský úřad (viz Ezdráš 2,62).
Žid prvního století tedy pokládal uvedení rodokmenu na počátku životopisu za věc přirozenou. Navíc byl přesvědčen, že je to nezbytné, neboť to zaručovalo důvěryhodnost dotyčného člověka. Tím spíše to platilo pro knihu, která tvrdila, že její hlavní postavou je Kristus (řecký výraz pro hebrejské slovo „Mesiáš“). Matouš přichází s tímto tvrzením hned v prvním verši: „Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova.“ Nemohl-li by Matouš dokázat čistotu Ježíšovy rodové linie, ani by nemusel psát zbytek svého evangelia, protože by si jej žádný Žid stejně nepřečetl.
Matoušovým úkolem nebylo pouze demonstrovat čistotu Ježíšova původu, ale také to, že mezi jeho předky se nacházeli mimořádní lidé. Mesiáš měl zaprvé pocházet z rodové linie Davida. „Tvůj dům a tvé království,“ sděluje Bůh Davidovi prostřednictvím proroka Nátana, „budou před tebou trvat navěky, tvůj trůn bude navěky upevněn“ (2. Samuelova 7,16). Židé široce zastávali stanovisko, že toto zaslíbení ukazuje na přicházejícího Mesiáše. Proto se v Novém zákoně opakovaně setkáváme s tvrzením, že Ježíš byl Davidovým potomkem.
Pro Matouše je také důležité dokázat, že Ježíš byl synem Abrahama. Abraham není pouze otcem židovského národa; Bůh zaslíbil, že jeho prostřednictvím požehná lidem na celé zemi (Genesis 12,1–3).
A protože Ježíš pochází z rodové linie jak Davida, tak Abrahama, je oprávněný převzít roli Mesiáše.
Jedním z poučení Matoušovy genealogie je, že Bůh se setkává s lidmi tam, kde jsou. Když se Kristus Bůh stal vtěleným Ježíšem, událo se to v konkrétním čase a na určeném místě. A stejně tak, jako se setkal s Židy prvního století v jejich prostředí, potkává se s námi i dnes, v naší době, a tam, kde se nacházíme.

George R. Knight - Vírou k Pánu se dívej 11. ledna 2019 Zamyšlení