<< >>

Někteří ze stráže přišli do města a oznámili velekněžím, co se všechno stalo. Ti se sešli se staršími, poradili se a dali vojákům značné peníze s pokynem: „Řekněte, že jeho učedníci přišli v noci a ukradli ho, když jste spali. A doslechne-li se to vladař, my to urovnáme a postaráme se, abyste neměli těžkosti.“ Vojáci vzali peníze a udělali to tak, jak se jim řeklo. A ten výklad je rozšířen mezi židy až podnes. (Matouš 28,11–15)

Jestliže Ježíšovi následovníci měli problém přijmout myšlenku vzkříšení, pak pro římské vojáky a židovské vůdce bylo největším problémem chybějící tělo. Tím prvním, co vojáci dělají, je, že vysílají své zástupce do Jeruzaléma, aby židovským vůdcům oznámili, co se stalo. Je příznačné, že právě ti mužové, kteří se obávali, že Ježíšovi následovníci se budou snažit ostatní oklamat (Matouš 27,63.64), se nyní sami uchylují ke lži. Ještě překvapivější je, že navádějí stráže, aby přišly právě s onou historkou o „chybějícím“ těle, které původně chtěli povoláním Římanů předejít. Židovští vůdci jsou zoufalí.
Také vojáci vězí v pořádném průšvihu. Nemají tělo, které měli střežit. Říct, že usnuli, ale nic neřeší. Spaní na stráži se trestalo velmi přísně. Nahlášení, že tělo zmizelo, povede ke stejným důsledkům. Mohli by samozřejmě říct pravdu. Ale který římský důstojník uvěří tak nepravděpodobné historce?
Vezmou-li vojáci v úvahu všechny okolnosti, zdá se jim, že nejlepší je přijmout řešení, se kterým přišli zástupci Židů – snad se tak vyhnou potrestání. Přijetí úplatku ve značné výši a slib židovských vůdců, že věc s Pilátem (jenž měl brzy z města odjet) urovnají, pokud se něco doslechne, jim pomohlo k tomuto rozhodnutí.
Matouš sděluje, že vojáci souhlasili s tímto řešením. A poznamenává: „A ten výklad je rozšířen mezi židy až podnes.“ Tato historka nepřestávala mezi lidmi kolovat ještě dlouho po smrti apoštolů. Justin Martyr (asi 100–165 po Kr.) uvádí, že se k ní Židé vraceli ještě v polovině druhého století.
Židovští vůdci samozřejmě neměli moc na vybranou. Buď se museli držet této lži, nebo sehnat tělo, anebo uvěřit v Ježíšovo vzkříšení. Poslední možnost pro ně byla nepřijatelná. A protože tělo neměli, museli se držet své lži.
Snaha vyhnout se pravdě vede muže i ženy v průběhu dějin k podivným duševním a morálním kotrmelcům. Takový přístup je velmi nešťastný, osvobozuje totiž vždy a jedině pravda.

George R. Knight - Vírou k Pánu se dívej 2. listopadu 2019 Zamyšlení