<< >>

Řekne mu Tomáš: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?“ Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ (Jan 14,5.6)

Tomáš mohl mít své chyby, přinejmenším byl ale upřímný. Ježíš znovu opakoval svým následovníkům, co se brzy stane. Právě skončil s vysvětlováním, že odchází k Otci, aby pro ně připravil místo. A již dříve řekl, že sestoupil z nebes a tamtéž se také vrátí. Přesto mu ještě stále nerozuměli.
Byli-li učedníci zmateni ohledně toho, kam Ježíš míří, dvojnásob to platilo o cestě, kudy tam půjde. Stále ještě nepočítali s cestou kříže – přestože jim Ježíš několikrát otevřeně o svém ukřižování pověděl. Ježíš se nachází na konci svého života a učedníci pořád nechápou. Nechali se natolik zaslepit svými vlastními představami, že nejsou schopni rozumět ani slovům, jež jsou naprosto jasná. Naštěstí je jeden z nich ochoten otevřít ústa a vyjádřit své pochybnosti. Tomáš byl příliš upřímný na to, aby bez snahy po objasnění dále tápal v temnotách.
Říkám „naštěstí“, protože v odpovědi na Tomášovu otázku Ježíš předává světu jeden ze svých největších a nejhlubších výroků: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ Později již o něco moudřejší Petr řekne něco podobného, když ve Skutcích 4,12 bude trvat na tom, že „v nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni“.
Ježíš vlastně Tomášovi říká: „Vzhledem k tomu, že já jsem ta cesta, ta pravda a ten život, následuj mne a všechno bude v pořádku. Já jsem jedinou cestou k životu věčnému.“ Tento výrok je dostatečně jasný, ale – což je zajímavé – přesto je mnohými zcela odmítán, a to dokonce i v dnešních církvích; mnozí jej vnímají jako arogantní, výlučný a „nekřesťanský“. Pro takové je Ježíš jenom další člověk, podobně jako Mohamed nebo Buddha. Podle této teorie všechna náboženství ukazují stejným směrem. Tato myšlenka je plodem osvícenství 18. století, jež plně dozrálo v dnešním postmodernismu.
Dokonce i zběžné biblické studium však odhaluje jedinečnost Ježíše a to, že různá náboženství rozhodně nesměřují ke stejnému cíli ani neukazují stejným směrem. Postmodernismus si pravdivost plete s velkorysostí či šlechetností.
Když Ježíš říká, že on je tou jedinou cestou, myslí to tak. Vezmeme-li jej za ruku a budeme-li se řídit jeho slovy a žít jeho životem, pak dojdeme k nebeskému cíli.

George R. Knight - Vírou k Pánu se dívej 3. září 2019 Zamyšlení