<< >>

Hospodine, můj Bože, ty jsi nyní po mém otci Davidovi ustanovil za krále svého služebníka, ale já jsem příliš mladý, neumím vycházet a vcházet. … Kéž bys tedy dal svému služebníku srdce vnímavé, aby mohl soudit tvůj lid a dovedl rozlišovat mezi dobrem a zlem. Neboť kdo by dokázal soudit tento tvůj lid, jemuž je tak těžko vládnout? 1. Královská 3‚7.9

Šalomoun se ve svém mládí rozhodl stejně jako David; celé roky si počínal bezúhonně a v bezvýhradné poslušnosti žil podle Božích přikázání… Věděl, že pokud má zodpovědně plnit své poslání, musí hledat radu u Zdroje moudrosti…
Modlitba před starobylým oltářem v Gibeónu svědčí o Šalomounově pokoře a touze ctít Boha. Uvědomuje si, že bez Boží pomoci je bezmocný jako malé dítě. Ví o své nedostatečné moudrosti a hledá ji u Boha. Netouží po poznání, kterým by převýšil jiné. Chce jen věrně plnit svěřené povinnosti, a proto prosí o dar moudrosti. Král nebyl nikdy tak bohatý, moudrý a významný, jako když vyznává: „Já jsem příliš mladý, neumím vycházet a vcházet.“
Skutečná sláva Šalomounovy vlády nespočívala v jeho výrazné, obdivuhodné moudrosti, v pohádkovém bohatství, v dalekosáhlé moci a slávě, které se těšil, ale v úctě ke jménu izraelského Boha, kterou podnítil moudrým používáním nebeských darů. (PK 27.30.32)

Bože, chci být stejně pokorný jako Šalomoun na začátku své vlády. Začnu tím, že se skloním před Tvým majestátem.

Bože, prosím Tě o moudrost... 14. května 2017 Zamyšlení