<< >>

Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. (Marek 8,34)

Druhým obtížným slovem v Ježíšově popisu učednictví je „kříž“. Nevítanou novinkou pro Petra a další učedníky (včetně nás) je, že Ježíšův kříž není křížem jediným. Ježíš říká, že každý z jeho následovníků bude mít svůj vlastní kříž.
Abychom plně porozuměli tomuto prohlášení, že každý musí vzít na sebe svůj kříž, je třeba, abychom se postavili na místo prvních učedníků. Představa kříže nebo ukřižování v nás, kteří žijeme v jedenadvacátém století, nevyvolává žádné představy. „Ukřižování“ je pro nás slovo, které ztratilo většinu svého významu. U učedníků tomu tak ale nebylo. Dobře věděli, že kříž se nese cestou, jež nevede nikam jinam než na popraviště.
A právě u vědomí této skutečnosti se protínají slova „zapři“ a „kříž“. Kříž, jako koncept zapírání sama sebe, je v křesťanských kruzích často bagatelizován. Pro někoho to dnes znamená pouze to, že nosí na krku křížek. Pro další to představuje vypořádání se s některými životními nepříjemnostmi či nesnázemi, jako třeba s ufňukanou manželkou nebo s otravným manželem, či dokonce s nějakým tělesným hendikepem.
Ježíš ale nemá na mysli žádnou takovou karikaturu nesení kříže. Mluví o kříži jako popravčím nástroji – a to pro většinu svých posluchačů nikoliv v tělesném rozměru, ale spíše ve smyslu ukřižování sama sebe, zapření vlastního já a sebestředné pozornosti. Ellen Whiteová píše, že „zápas proti vlastnímu sobectví je tím největším zápasem, do kterého se člověk může zapojit“ (Cesta k vnitřnímu pokoji, str. 55). A James Denney zdůrazňuje, že „i když se hřích možná rodí přirozeně, jistě přirozenou smrtí neumírá; v kaž­dém jednotlivém případě musí být odsouzen na smrt“. Na toto odsouzení, jež je aktem vůle pod působením Ducha svatého, Ježíš a Pavel opakovaně odkazují jako na ukřižování.
Pavel se zvlášť jasně k tomto tématu vyjadřuje v Římanům 6, kde popisuje, že stát se křesťanem znamená ukřižovat své „staré já“ (verš 6) a být vzkříšen k novému způsobu žití, kdy ve středu života se nachází Ježíš a činění jeho vůle. Toto je smrt, která je nesporně obsažena v Ježíšově příkazu zapřít sama sebe a nést svůj kříž. Pavel ukazuje na to, že křest ponořením je dokonalým symbolem duchovní smrti a vzkříšení k novému životu, v jehož středu se nachází Bůh (verše 1–11).

George R. Knight - Vírou k Pánu se dívej 25. června 2019 Zamyšlení