<< >>

Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. Nedělejte si tedy starosti o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost na svém trápení. (Matouš 6,33.34)

Ježíš se setkává se svými následovníky tam, kde na své cestě životem jsou. Je si vědom toho, že nemáme své činy pod kontrolou, že možná nejdeme ve svém křesťanském životě správným směrem, že jsme leccos zpackali.
S tímto realistickým porozuměním radí Ježíš svým následovníkům, aby si nedělali starosti o materiální věci, protože je to jednak zbytečné (Matouš 6,28–30) a jednak pohanské – neboť tím dávají najevo, že nevěří v to, že se o ně nebeský Otec postará (verše 31 a 32).
Ježíšovým hlavním cílem však nebylo hovořit o našich problémech, ale poukázat na jejich řešení. Proto přichází se dvěma strategiemi. První z nich je hledat na prvním místě Boží království. Většina našich starostí a obav pramení ze skutečnosti, že míříme špatným směrem. Předmětem našich tužeb a obav jsou materiální záležitosti, zatímco Ježíš nám ve skutečnosti říká, že máme-li o něco usilovat, pak především o náš vztah s Bohem. Když si ten dáme do pořádku – a budeme mu věřit a důvěřovat, všechno ostatní zapadne do správné perspektivy.
Druhým Ježíšovým návrhem, jak zvítězit nad starostmi, je žít den po dni. „Nezatěžujte se zítřejšími starostmi. Ty patří k zítřku. Každý den má dost svých problémů“ (Matouš 6,34; SNC).
V roce 1871 četl jeden ustaraný student medicíny 21 slov, která změnila jeho život: „Naší hlavní starostí není hledět na to, co je kdesi nezřetelně v dálce, ale udělat to, co máme na dosah ruky.“ Uvedení těchto slov do praxe učinilo ze Sira Williama Oslera (spoluzakladatele Johns Hopkins University) jednoho z nejrespektovanějších lékařů své generace.
Každý z nás stojí na hraně dvou velkých věčností – minulosti a budoucnosti. Přebýváme ale pouze v přítomnosti. Chceme-li mít úspěch v přítomnosti, musíme se zabývat každým momentem a každým dnem, tak jak přicházejí. Tím nesnižuji hodnotu rozumného plánování budoucnosti, ale naznačuji marnost toho, když si děláme starosti o věci, které nemůžeme nijak ovlivnit. Dalším způsobem, jak by se dalo toto Ježíšovo poselství přetlumočit, je nestrachovat se, jestli překonám řeku svého života, až přijde povodeň.

Děkuji ti, Pane, že nemáš na mysli jenom náš duchovní život, ale že se také staráš o to, abychom žili životem víry v realitě tohoto světa.

George R. Knight - Vírou k Pánu se dívej 14. března 2019 Zamyšlení