<< >>

Cokoli děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu, s vědomím, že jako odměnu dostanete podíl na jeho království. Váš Pán je Kristus, jemu sloužíte. Koloským 3‚23.24

Mnozí se domnívají, že žijí neužitečně, pokud nemohou vykonat něco velkolepého pro šíření Božího království. Jak rádi by se pustili do díla, kdyby měli příležitost vykonat něco významného! Protože ale dostávají jen malé úkoly, podléhají pokušení, že nemusejí dělat nic. To je omyl. Člověk totiž může sloužit Bohu i plněním těch nejobyčejnějších každodenních povinností, jako je práce v lese, na poli nebo v jiném užitečném zaměstnání. Matčina péče o děti a o jejich výchovu pro Krista je stejně důležitá jako práce kazatele.
Mnozí lidé touží po mimořádném nadání, aby mohli konat nějaké pozoruhodné dílo. Zapomínají, že i plněním povinností se pro své nejbližší okolí stávají životodárnou vůní. Měli by se chopit úkolu, který jim Pán ukáže v bezprostřední blízkosti. Úspěch ve službě nezávisí ani tak na schopnostech, jako spíše na ochotě udělat to, co je třeba. Ke splnění úkolu nestačí jen skvělé nadání. Důležitější je svědomité plnění každodenních povinností, pozitivní přístup k životu a nepředstíraný zájem o druhé. I v tom nejobyčejnějším postavení najdeme pravou vznešenost. Bůh ocení i tu nejjednodušší práci, děláme-li ji svědomitě a s láskou. (PK 219)

Milý Pane Ježíši, pomoz mi najít radost z toho, že budu plnit obyčejné každodenní povinnosti ochotně a s láskou.

Bože, prosím Tě o moudrost... 17. února 2017 Zamyšlení