<< >>

V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin. Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lama sabachtani?“, to jest: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“ (Matouš 27,45.46)

Čas na kříži ubíhá pomalu. Marek uvádí, že Římané přibili Ježíše na kříž ve tři hodiny neboli okolo deváté ráno. Ježíš zemřel o deváté hodině dne, tedy asi ve tři hodiny odpoledne. Pro ty, kdo si užívají života, je šest hodin krátkým úsekem dne; pro někoho, kdo visí na kříži, se však těchto šest hodin zdá jako věčnost. Máte-li problém něco takového pochopit, zkuste si představit, že by na citlivých částech vašeho těla byly prováděny souběžné chirurgické úkony po dobu šesti hodin, aniž by se vám dostalo anestezie. A ani tak nepostihnete, jak nesmírně bolestivé bylo ukřižování. Dokonce i velmi silní muži prosili o smrt. O cokoliv, jen aby unikli neustávající bolesti.
V Ježíšově případu přišla smrt rychle. Za pouhých šest hodin. Mnozí viseli na kříži celé dny, než se konečně dostavila vysvobozující smrt. Uprostřed těchto šesti hodin nastala podle Bible „tma po celé zemi až do tří hodin“.
Nejednalo se o zatmění slunce. Pisatelé evangelií nepřicházejí s žádným vysvětlením toho, co temnotu způsobilo. Pouze zaznamenávají skutečnost, že na dlouhé tři hodiny se Jeruzalém ponořil do tmy.
Fakt, že tuto temnotu zmiňují hned tři evangelia, naznačuje, že tato událost na přítomné hluboce zapůsobila. Zkuste si představit, jaké ticho asi muselo zavládnout v pošklebujícím se davu. Temnota uprostřed dne musela naplnit ty, kteří ji zakoušeli, panickou hrůzou. Zatímco Ježíš visel na kříži, něco se dělo – a nikdo nevěděl co.
Tato temnota neopanovala pouze přírodu, naplnila také Ježíšovu duši. Proto o třetí hodině Ježíš volá: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“ (Marek 15,34).
Tma, jež zaplavila Ježíše, je ještě pozoruhodnějším jevem než ta, která pokryla zemi. Ježíšův život nebyl jednoduchý. Během své služby se musel neustále vyrovnávat s nenávistí a odmítnutím. Přesto byl Ježíš radostným a pozitivním mužem.
Zdrojem této radosti bylo Ježíšovo hluboké přesvědčení, že není nikdy sám. „Já a Otec jsme jedno.“ „Já jsem v Otci a Otec je ve mně.“ „Nejsem sám, Otec je se mnou.“ Nezávisle na vnějších okolnostech Ježíš věděl, že na něm vždy spočívá Otcův úsměv.
Ale teď? Temnota!

George R. Knight - Vírou k Pánu se dívej 13. října 2019 Zamyšlení