<< >>

Tomáš mu odpověděl: „Můj Pán a můj Bůh.“ Ježíš mu řekl: „Že jsi mě viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.“ Ještě mnoho jiných znamení učinil Ježíš před očima učedníků, a ta nejsou zapsána v této knize. Tato však zapsána jsou, abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu. (Jan 20,28–31)

Poté, co jsou jeho pochyby rozptýleny, Tomáš vyznává: „Můj Pán a můj Bůh.“ Váhavý učedník dospěl k víře. A tato víra bude utvářet zbytek jeho života. I když kniha Skutků (která se zpočátku soustředí na Petrovo působení v Jeruzalémě a později na Pavlovu misii mezi pohany) Tomášovy aktivity nezmiňuje, silná tradice v rané církvi uvádí, že se tento odvážný učedník, jenž potřeboval mít jistotu, než se pro něco rozhodl, stal prvním misionářem v Persii a Indii. V jižní Indii žije po staletí domorodá skupina známá jako Tomášovi křesťané. Podle nich zemřel Tomáš mučednickou smrtí na Hoře sv. Tomáše nedaleko Madrasu.
I když si nemůžeme být zcela jisti, jestli tato tradice odpovídá skutečnosti (přinejmenším co se týká osoby učedníka Tomáše jako takového), nemusíme mít žádné pochybnosti o tom, co motivovalo tohoto muže po zbytek jeho života – bylo to přesvědčení, že Ježíš je „můj Pán a můj Bůh“. Toto pevné přesvědčení se v Tomášově životě stalo hybnou silou i kotevním bodem.
Ještě důležitější ovšem je, že tím Tomáš vyjádřil základní věrouku křesťanství. Jeho výrokem se v Janově evangeliu kruh uzavírá. Tomáš je první osoba, která u Jana oslovuje Ježíše jako „Boha“. Tato skutečnost je uvedena hned na počátku čtvrtého evangelia: „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. … A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi“ (Jan 1,1–14).
Po tomto úvodu bere Jan své čtenáře na objevnou cestu, během níž sami dospějí prostřednictvím zkušeností Tomáše a dalších k závěru, že Ježíš z Nazareta je skutečně Mesiáš, Syn Boží. Jan sám uvádí, že za tím účelem shromáždil podklady pro své evangelium, abychom mohli dospět ke stejnému závěru jako Tomáš – „abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží“ – a tak získali věčný život (Jan 20,30.31).
Jan se snažil představit víru apoštolů s maximální přesvědčivostí a silou. Věděl totiž, že my už nebudeme očitými svědky vzkříšení, a tudíž budeme muset spoléhat na inspirovaná Písma. Tak jsou „blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili“ (verš 29).

George R. Knight - Vírou k Pánu se dívej 9. listopadu 2019 Zamyšlení